Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Návrh na průzkumné práce v Nové Amatérské jeskyni

19.02.2010 12:48

 1. Předmluva

Tento návrh na průzkumné práce předkládá autor sám za sebe. K realizaci tohoto návrhu hledá podporu u solidní organizace, jež doposud na lokalitě pracuje a má na ní výjimku ze zákona. Autor nepředpokládá, že organizace a ostatní zainteresované skupiny se budou návrhem přímo řídit, nebo zabývat, naopak věří, že se dotyční s návrhem alespoň seznámí a nad uvedenými návrhy se dokáží aspoň částečně ztotožnit.

Navrhovatel nemá zájem jednat nikomu za zády, nebo tajně realizovat tento záměr. Nemá v úmyslu výsledky popularizovat a uvádět sám za sebe. Při případné vlastní realizaci je ochotný pomoci na základě dohody se seriozní skupinou a to vlastní prací, pomocí, svými zkušenostmi a dlouholetými znalostmi v oblasti NAJ a Sloupského koridoru.

Navrhovatel se netají získanými znalostmi, ale bohužel je nemůže plně zveřejnit bez rizika, že je zneužije, použije nebo prohlásí za své někdo jiný. Ze stejného důvodu nemůže autor zveřejnit konkrétní nadějná místa s nulovým, nebo minimálním postupovým úsilím, protože by jej jednoduše předběhl někdo jiný. Autor nemůže odkazovat na vědecké práce konkrétních odborníků, ani uvádět nadmořské výšky a směry.

Pokud bude jasně nabídnuta spolupráce seriózní skupinou, není problém tyto konkrétní místa otevřeně lokalizovat. Skupinu Plánivskou (ZO 6-19 ČSS), která bude žádat o prodloužení výjimky, autor považuje za takovou skupinu.

 

2. Lokalizace a nástin průzkumných prací

K objasnění záměru bych zdůraznil předem zásadní poznatek. Při teoretických úvahách je nutno se zabývat celou Amatérskou jeskyní a jejími přítoky v uceleném kontextu. Nelze oddělovat vývoj a genezi např. Sloupské a Holštejnské větve a jiných přítoků. Nelze se zabývat přítokovými chodbami bez znalostí jejich ponorných oblastí a dokonce i jejich předpolím. Je nutno brát všechny jeskynní úrovně ve vztahu k vývoji jeskyně, jejich postupnému zanášení a opětovnému vyklízení a znalostmi odtokové části i části trvale zatopené. Všechny poznatky je nutno neustále přeměřovat a ověřovat v praxi a přímo na místě.

Převážná většina poznatků a návrhů je určena Sloupskému koridoru v NAJ. Zde dokumentační práce v minulosti prováděla zejména skupina Pustý žleb s autorem, jednalo se o speleologický průzkum téměř všech odboček, jejich dokumentace a mapování. Dále PŽS provedla komplexní měření hlavního tahu velmi přesnými metodami, na tyto body pak byla napojena většina zkoumaných odboček mapováním klasickými pomůckami. Částečně se skupinou Topas prováděla fotodokumentaci. Lezení komínů prováděla skupina Topas ve spolupráci se skupinou Pustožlebskou. Poslední etapou byly potápěčské sestupy Pustožlebské skupiny za účelem vytvoření nového vchodu do prostor objevených skupinou Labyrint dne 17.11.1989 (tzv. Nový Sloupský koridor). Viz výroční zprávy všech skupin za uplynulé období.

Autor je vědom zásluh těchto skupin: Pustožlebské, Topasu a Labyrintu, ale při vší úctě k nim je přesvědčený, že zde ve Sloupském koridoru již žádné další větší speleologické práce provádět nebudou.

Nebyly zde prováděny žádné sondážní práce a jiné přemísťování sedimentů, nebo změna charakteru jeskyně. Tento předkládaný návrh je určen úseku mezi Prvním jezerem a Prvním sifonem ve Sloupském koridoru. V praxi se jedná zejména o skutečné dokončení některých již provedených prací a průzkum nových potenciálně nadějných míst dle nově získaných poznatků.

Tento praktický průzkum Sloupského koridoru (bez potápění) byl ukončen v r. 1999. Práce zejména v oblasti Černého dómu byly v té době na hranici speleologických možností pro obtížný a časově náročný přístup na pracoviště, málo času na průzkum, lezení s ručním vrtáním kotev a nedostatečnou výstroj a výzbroj včetně menších zkušeností. Toto však nelze říci o deset let později, kdy přišly na řadu lepší světla, dokonalejší overaly a jiná výstroj. Akumulátorové vrtačky přesnější a rychlejší osazování kotev. Přesnější a rychlejší měřičské přístroje. Stejně tak pokročily znalosti speleologické, geologické, znalost terénu, motivace a mnoho dalších možností a vymožeností.

Stávajícím problémem zůstává omezenost přístupu na pracoviště díky zaplavené Turbíně, nebo 2. Jezeru prakticky na 2-3 měsíce v roce. S velkou přesností se však dá díky zkušenostem dnes vytipovat tyto termíny volného průchodu do koncových partií SK.

 

3. Historie, historický plynovací pokus v Městikádi.

V tomto bodě je potřeba se zmínit o historickém pokusu, který provedl Karel Absolon v r. 1933 na lokalitě Městikáď. Zde provedl v zimním období kouřovou zkoušku za pomoci merkaptanu a tzv. chlorové mlhy ve velmi silných vtažných průvanech v hloubce 45-50m. Tento pokus dokumentoval popisem i fotografiemi v knize Moravský kras 1. Ve výsledku a s tehdejšími znalostmi MK v dohledné době tento agresivní stopovač nikde nevyšel. Po měsíci se objevil toliko ve slabé koncentraci v Riegrově síni Šošůvské jeskyně.

Tento pokus se nikdo později nepokoušel opakovat a ani nijak interpretovat, ani s ním vyjít (publikovat) a doplnit současné poznatky nejen po objevu NAJ, později Sloupského koridoru za Beníškovým oknem, ani dokonce po objevu NSK, všech vyšších komínů NSK a prostor za 8. sifonem. Autor se o interpretaci pokusil na svých webových stránkách, ještě před objevem za 8. a 9. sifonem a před mapováním komínů. Uvedené poznatky by dnes napsal poněkud jinak, ale ve své podstatě jsou shodné. Jedním z hlavních cílů výzkumu by tedy bylo objasnění cesty stopovače z tohoto pokusu volnými prostorami mezi Městikádí a Riegrovou síní. Je třeba napsat, že ve výsledku se toto nemusí zdařit a můžou být nalezeny v tomto ohledu cesty úplně nové a dosud neznámé, hlavně vyššími patry.

Jako vhodná místa, která by v souvislosti s tímto historickým pokusem autor vybral jsou některé dosud nevylezené komíny v zadní části Sloupského koridoru, Černého dómu a Brčkovou chodbu. Dalším potenciálním místem je i zdánlivě nesmyslná propástka na tektonice v Katedrále Jiřího Šlechty. Místo bude oddůvodněno níže a je zahrnuto v projektu dalšího průzkumu, který předkládá Plánivská skupina.

 

3.1 Situace v ponorné oblasti Sloupského potoka.

Na tuto poznanou situaci navazují další možnosti explorace ve Sloupském koridoru. V kostce se dá situace shrnout takto. Sloupské údolí na rozdíl od Holštejnského je velmi úzké, díky SSV-JJZ tektonice se vody do podloží zařezávaly podobným způsobem a směry. Díky tomu mohly vzniknout různé úrovně odvodnění téměř nad sebou. Takto se mohly ponorné zóny, jednotlivé ponory i odvodňovací koridory navzájem doplňovat. Jsme svědky kdy horní úrovně (ottang, celé horní patro) se téměř kryjí se středními patry (Křížovy a Wankelovy jeskyně). Spodní patro (Černá, Palmová propast, 7.-5. sifon NSK) se kryjí se spodní, trvale zaplavenou recentní úrovní. Pokud spodní patro bylo momentálně neprůchodné, kvartérní uloženiny byly transportovány celým horním patrem a posléze vertikálně do spodní úrovně a naopak. Pokud se otevřela spodní úroveň, mohla podemílat, vyklízet a retransportovat sedimenty z propastí a komínů. Díky tomu je komplex těchto jeskyní neobvykle rozsáhlý a navzájem pospojovaný. Dosud nevíme, do jaké hloubky masivu ještě zasahuje směrem k Holštejnu a Šošůvce.

Konkrétní odborník na kvartérní sedimenty prováděl v horních patrech výzkum a složení sedimentů (Sloupsko-Šošůvské jeskyně), kdy dle jejich uložení konkretizoval směry jejich ukládání a tudíž i sekundární směry proudění vod. Dle této jisté práce lze vytipovat i potenciální a relativně velmi snadnou, suchou cestu do prostor za 8. sifonem NSK.

Ve spodních patrech to probíhalo podobně. Autor zjistil a zaměřil vysoké štěrkové terasy mezi ústím Vintocké odbočky a Chodby k Šošůvecké části jeskyně (nad 4. sifonem NSK). Toto bylo všechno ucpané. Teorii doplňují dva boční erozní zářezy, které se táhnou ve shodné hladině od Vintocké odbočky NSK až k Vodnímu dómu za Černou propastí. Tento úsek byl na dlouho absolutně vyřazen z funkce, navíc ve dně má po většinu průběhu v NSK jílovité, glaciální sedimenty, takže voda musela stejně téct jinudy (sama Černá propast byla vyplněná sedimenty  až po její horní okraj). Tento úsek byl později velmi pozvolna vyklízen jednak Vintockou odbočkou (Sloupské Vintoky) a chodbou Do žlebu (spodní Vintoky), které níže téměř smazaly všechny stopy po tomto zanesení. Jezerní chodba v NSK byla zapojena později a to vodami ze dna žlebu (případně propástky 3. vchodu, ale pouze jedné její konkrétní části), poté co překonala v ponorech pod štěrkovým dnem údolí glaciální a štěrkové akumulace.

Stejně tak náhoda, která vedla k napíchnutí Černé propasti Sloupským potokem jakoby do boku daleko starší chodby a následný odnos sedimentů do spodní zatopené úrovně (díky čemuž je nyní Koridor v NSK občas aktivován). Pozůstatky jsou jasně patrné zde, stejně jako nicotný odtok v NSK 4. sifonem. Ostatně voda si potom razila cestu ještě níže, viz patro v chodbě Do žlebu (Hajzl) atd. Součást spodní aktivní úrovně zakončené vývěrem Sloupského potoka v SK.  Ponory a odtoky v této době fungovaly zřejmě pouze v oblasti Jeskyní pod Evropou a Indií.

Ze stejného důvodu nelze přiřadit v této době ke spodnímu patru ani úsek mezi 8. sifonem a aktivem v NSK, potažmo ani prostory objevené proti proudu. Jedná se o recentní úroveň, částečně zahrazenou suťovým kuželem pod Velkým komínem a pravděpodobně i vyhřezlým štěrkovým jazykem z Brčkové chodby Sloupského koridoru. V Technickém komínu byly nalezeny také glaciální sedimenty a prachovce. Celý profil byl tímto vyplněn a ucpán proti proudu (anebo proti proudu SSV směrem vyklízen) dle informací potápěčů. Navíc spádová křivka odpovídá jiné, nižší, recentní úrovni, jež výškově podbíhá známé části Sloupského koridoru. Voda tedy z výše uvedených důvodů musela odtékat jinudy. Je otázkou, zda to probíhalo úrovní nejnižší, ale i toto mohlo být kapacitně nedostatečné, eventuelně ucpané a hlavně úplně jinde. Navíc dle geofyziky a vrtů nejnižší místo údolí nesměřovalo pod Sloupské jeskyně, ale do oblasti Sloupských Vintok (recentní až nejspodnější jeskyní úroveň).

Tyto teorie autor konzultoval s konkrétními odborníky na kvartér, hydrologii a jeskyní úrovně a v základní podobě došlo ke shodě. V tomto směru se kapacitně, výškově, shodným charakterem a nadějným směrem se příznivě jeví opět Brčková chodba jako téměř jediná odtoková možnost spodní (nikoliv recentní) úrovně ze Sloupu, zejména Evropy a Indie do Amatérské jeskyně. O perspektivách v této lokalitě jsem psal také.

 

3.2. Studium tektoniky.

V tomto oddíle bych chtěl nastínit možnosti tektoniky a geotektoniky, kterou po dobu výzkumu ČSAV prováděl zejména Jan Přibyl. Směry neotektoniky jsou převážně V-Z s  tím, že východně se poněkud stáčejí k jihu. Tuto situaci reprezentuje zejména po linii Propast u Obrázku, boční žlíbek se závrtem č. 13, Zařícený dóm v SK NAJ a jeho chodba U křivého krápníku. Druhá je Sloupské Vintoky, Kalcitový dóm, příčná porucha v chodbě Do žlebu, prostory před 4. sifonem a část Velkého komínu. Pokud se také stočí mírně k jihu, Brčková chodba by ji měla zcela určitě protínat také v teoretické vzdálenosti do 100m. Mezi tím je náznak V-Z kalcitem vyhojené pukliny v objevech za 9. sifonem (Nautilus?), její pokračování směrem na V je nejasné. Předposlední nepatrné jsou v Křížových jeskyních v návaznosti na Wankelovy jeskyně, část Západního řečiště a je vidět i v prostorách za Nágelovým vodopádem. Poslední a velmi výrazná je v Sloupské chodbě v Šachtě za Evropou a indií, aspoň co lze z dochovaných materiálů a fotografií vyčíst.

Podstatně mladší geologické procesy šly na tradičních liniích SSV-JJZ, což je zbytečné rozepisovat. Jan Přibyl nastínil i jiné možnosti dislokací a to SZ-JV. Na nich je založena většina přítoků do SK NAJ a pravděpodobně i úsek mezi Sloupskou chodbou Šachty za E-I a Katedrálou Jiřího Šlechty. V tomto ohledu je nesmírně zajímavá i ona propástka na konci katedrály vlevo, kde kolísá vodní hladina závislá na povrchových srážkách (stejně jako 2, jezero SK) a vtažných průvanech, pokud hladina zmizne úplně.

 

3.3. Ostatní nadějní místa NAJ.

Z svého působení v PŽS jsme tuto otázku konzultovali v s vedoucím skupiny J. Sirotkem a autorem navrhovaná nadějná místa se v podstatě shodují s již připraveným plánem prací a žádostí o výjimku. A to speleologických a potápěčských. Místa jsou nadějná různě, některá více a některá méně, což je věc názorů a zejména tlaků skupin, jež se zde mají realizovat.

O jednom navrhovaném pracovišti si nejsem jistý a to je vzestupný komín se závalem na konci 4. jezera v SK. Navrhovatel - Pustožlebská skupina zde cítí možnost proniknout do prostoru vyšší etáže, vzhledem k spádové křivce by to měla být spodní etáž mezi chodbu U křivého krápníku a Brčkovým dómem. Vzhledem k dostupným poznatkům, směru a charakteru se mi toto místo jeví spíše jako vyšší etáž, která se napojuje na chodbu za Benýškovým oknem a 4. jezerem. Na předpokládaný tah by se mělo dostávat spíše průkopem z chodby U křivého krápníku, nebo přímo z Brčkového dómu, což však vzhledem k ochraně sintrové výzdoby není možné.

Jako další nadějné pracoviště se autorovi jeví Vodní dóm a jeho zahliněné okno na protější straně. Pokud se někdo chce dostat do prostor na Z až SZ od bludiště Milana Šlechty proti paleopřítokům ze Sloupu, zejména za prostor tzv. Rodea Zadního dómu (ale i Kanalizace a Zadního vodovodu), tak je to nejlepší místo. Voda zde musela odtékat Rozlehlou chodbou od Homole dál na JZ, protože nejsevernější vchod do Bludiště a následný úsek chodby byl ucpaný stěrky až po strop. O tom svědčí štěrkové terasy po celé jeho délce. Bílá voda tekla Krematoriem a nově objeveným Chrochtadlem a dále k výtoku Punkvy. V té době modeloval Bludiště pouze Sloupský potok. Po jeho zahloubení níže byly tyto poněkud vyšší etáže zaneseny a vstup do současné podoby vyklidila Bílá voda, vytékající z Krematoria. Vodní dóm byl zespodu vyklizen Sloupským potokem a jako relikt původní úrovně zůstalo zahliněné okno, které je ve skutečnosti stropem větší chodby k JZ.

Cesty z Bludiště Marka Zahradníčka proti proudu Sloupského potoka může být také částečně zahrazeno tektonikou závrtu Městikáď. K tomuto místu se lze dostat i z opačné strany a to průzkumem odbočky Apendix. Toto místo je jediné s volnou hladinou, skalním dnem a minimálním množstvím sedimentu. Lokalitu navrhuje skupina Pustožlebská prozkoumat potápěčsky.

 

4. Měřičské práce.

V letech 1996-1999 prováděla Pustožlebská skupina zaměření celého Sloupského koridoru viz výše. S podrobnými pracemi zejména v okolí Černého dómu a jeho spodního patra se velmi spěchalo na mapovou dokumentaci kvůli vydání plánované knihy o Amatérské jeskyni k jejímu 30. výročí objevení. Rovněž se spěchalo kvůli špatnému počasí a aktuální možnosti zaplavení 2. jezera. Při jedné z posledních akcí jsme museli 2x přeplavat úsek mezi Benýškovým oknem a horní ústupovou chodbou, kterou jsme objevili o rok dříve. Mapování Apendixu jsme stihli také doslova o týden na poslední chvíli. Mapování spodního patra bylo velmi zběžné, polygony nebyly pospojovány a některé chodby dokresleny orientačně. Rovněž nebyl čas vystrojit zadní partie Černého dómu, domapovat ani udělat průzkum speleologický. Ve vydané knize a mapových přílohách vyšel pouze půdorys, nebylo místo pro rozvinutý řez Černého dómu a jeho bezprostředního okolí.

Tyto speleologické a měřičské práce (jejich dokončení a revize) by měly být předmětem budoucích navrhovaných prací ve Sloupském koridoru. Práce vyžadují všestrannou znalost speleologů a kladou se na ně mimořádné nároky, zejména v oblasti vystrojování, klasického i technického lezení, mapové a fotografické dokumentace. Práce se musí koordinovat s vodními stavy a skupinami působícími v jiných patrech prostor, pobyt klade nároky i na fyzickou zdatnost, zkušenost a dlouhodobou odolnost při pohybu a pobytu v těchto obtížných podmínkách.

Výsledkem by měly být zdolané komíny a nejzazší prostory Černého dómu a jejich kompletní dokumentace. Revize mapy a přesné zaměření spodního patra, doplněný půdorys prostor, jejich rozvinutý řez a příčné řezy doplněné o geologické a geotektonické poznatky. Pokus o provedení mapy v 3D modelu. Exkurzní zprávy.

 

5. Lezení komínů.

Dosud byly komíny lezeny tři. Benýškovo okno, Dále komín nad dómem Trychtýřů (Sněhový komín)a Komín Nad terasou. Dále byly orientačně zkoumány závaly v Zaříceném dómu, okno nad zasintrovanou terasou Komůrka a různá vertikální místa v okolí Černého dómu. Jednalo se pouze o pokusy, nikdy nikde jinde nebylo pověšeno lano, nebo vrtány nýty.

Komíny a jejich polohu zatím nebudu uvádět z výše popsaných důvodů. Jisté je, že v samotném Černém dómu jsou komíny minimálně dva, zatím nebyly lezeny z důvodu obtížného nástupu a stěn pokrytých bahnem jakož i ve zbytku SK NAJ. V prostorách na konci tektonické poruchy lze tušit komíny další. Úzké, ale nelezené komíny se nacházejí proti proudu za Benýškovým oknem, některé jsou lépe dostupné z Žížalového dómu spojnicí, která je málo známá. Velmi úzká a neprobádaná puklina vzhůru je i v horní chodbě, kterou se oblézá při zaplavené Turbíně. Na různých místech, zejména na úsecích s jezery je pak řada dalších velmi těžce přístupných komínů, kde se musí nastupovat ze člunu, nebo vody. Celkem je v úseku Sloupského koridoru ještě minimálně 8 neprobádaných komínů.

Cílem průzkumu těchto míst by měly být kompletní dokumentace, mapová i fotografická, minimálně geologické poznatky a sepsaná zpráva o výstupech. Při objevech rozsáhlejších prostor zde zůstane ponecháno lano. 

 

6.  Práce speleologické.

Nadějných míst ve Sloupském koridoru je ještě dnes poměrně hodně. Způsobuje to obtížný přístup do těchto prostor a jejich poměrně pozdní objev Benýškovým oknem. Takže se tomu objevování pracovníci zejména z ČSAV nikdy časově příliš nedostali. Všechny viditelně volné prostory jsou však až na výjimky objeveny. Zbývá jenom práce.

Jedním z nejnadějnějších míst a z výše uvedených důvodů se jeví nejlépe Brčková chodba. Práce zde nebudou snadné pro její vekou délku a délku transportovaného materiálu. Pro těžbu zde bude muset být instalováno jednoduché těžební, ale snadno demontovatelné zařízení (lanovka). Práce nelze provádět bez podzemního tábora, kdy se budou při pracích střídat dvě skupiny. Autor projektu počítá s 2-3 denním bivakem s jedním stanem a šesti účastníky. Přístup na pracoviště je skutečně tak obtížný, že spolyká hodně sil, které by pak chyběly k prolongaci.

Vzhledem z zaplavované Turbíně a 2. jezeru skutečně nelze počítat s více než dvěma podzemními tábory za rok (jeden říjnový a jeden únorový) a jeden jednodenní přípravný sestup. Během speleologických prací by se mohly pozvolna realizovat i výše navrhované práce. Autor je schopen sestavit dobrý a spolehlivý tým na realizované speleologické práce pro dva tábory ročně a spolupracovat při tom se skupinou mající výjimku na lokalitu NAJ. Jednotlivci budou sestaveni napříč speleologickými skupinami v ČSS, protože je nad síly jediné skupiny dát dohromady takový tým. Délka prací se předpokládá na 5-10 let (10 – 20 táborů za tuto dobu), po každé akci bude tábor zrušen a vynesen na povrch se vším všudy.

Výsledkem prací by měl být objevný postup proti hypotetickému paleopřítoku směrem od Šošůvské plošiny a Šachtě za Evropou a Indií. Veškeré práce budou dokumentovány.

 

7.      Práce ostatní.

Technické práce. Zde autor počítá pouze se zajištěním přístupu na pracoviště a to oprava, nebo spíše instalování nového žebříku do Benýškova okna a natažení lanového traverzu pro případ ústupu horní chodbou při nenadálé povodni.

Odborné práce. Autor se nebrání dalšímu vědeckému zpracování SK. Uvažuje přizvat odborníka - geologa na tektoniku na zpracování zejména Černého dómu.

 

8.      Shrnutí

Autor podává návrh Plánivské skupině v rámci udělení výjimky pro práce v NAJ na Speleologické prolongační práce v Brčkové chodbě Sloupského koridoru podle výše uvedeného upřesnění. Zkompletování mapové dokumentace Černého dómu a pokus o průzkum a zdolání jeho koncových partií a komínů. Zlezení zbylých komínů Sloupského koridoru a jejich dokumentace. Oprava žebříku do Benýškova okna. Předpokládaná doba trvání projektu je 5-10 let za předpokladu vybudování podzemního tábora a dvou 2-3 denních sestupů ročně. Jinak tento projekt nelze realizovat celý.

Autor a členové pracovního týmu na speleologický průzkum Brčkové chodby se zavazují dodržovat v lokalitě zásady ochrany přírody, dodržovat zadaný projekt a plně spolupracovat s Plánivskou skupinou. Nebrání se pro tyto jednorázové sestupy sestavit pracovní skupinu pro průzkum SK NAJ podléhající vedení Plánivské skupiny. Zavazují se podávat o proběhlých akcích exkurzní zprávy a veškerou zpracovanou dokumentaci. Akci nahlásit 14 dní předem a dodat jmenný seznam účastníků ke schválení. Zavazují se nepodnikat jiné práce, než které jsou předmětem tohoto návrhu, nepodnikat exkurze a nepodnikat žádné akce s nečleny ČSS.

 

Předkladatel návrhu:

František Musil ČSS ZO 6-16 Tartaros

V Brně dne 20.12.2009

 

Návrh je rozeslán těmto subjektům:

Správa CHKOMK - Antonín Tůma

ZO 6-09 ČSS Labyrint - Michal Piškula

ZO 6-16 Tartaros – Petr Střelec (Filip Doležal)

ZO 6-17 ČSS Topas - Igor Audy (Marek Audy)

ZO 6-19 ČSS Plánivská – Petr Polák (Tomáš Roth)

ZO 6-25 ČSS Pustožlebská - Jan Sirotek (Tomáš Mokrý)

 

 

Použité zkratky:

NAJ – Nová amatérská jeskyně

NSK – Nový Sloupský koridor

SK – Sloupský koridor

PŽS – Pustožlebská skupina

Šachta za E-I – Šachta za Evropou a Indií

ČSS – Česká speleologická společnost

 

Původní materiály:

Šachta za Evropou a Indií: http://francimus.webnode.com/news/sachta-za-evropou-a-indii/

Propástka III. vchodu Sloupsko-šošůvských jeskyní. . Jeskyní: http://francimus.webnode.com/news/propastka-iii-vchodu-sloupskych-jeskyni1/

Plynovací pokus v Městikádi: http://francimus.webnode.com/news/netopyri-a-plynovaci-pokus-v-mestikadi/

 

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode