Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Speleo Four Rum 2014 - Michalovy Hory...

08.04.2014 23:48

Na "Rumy" jsme vyjeli už v pátek 4.4. v obvyklé sestavě Doktor Skála a autor. Tentokrát nás doplnila Verča a Jara z Babické skupiny. Doprava přes největší parkoviště v České republice proběhla nad očekávání velmi dobře a bez zádrhel. Potěšily i Michalovy Hory. Teplota na sále o celých 15° více než loni, hospodský Harin před akcí vytrvale vytápěl otevřenými okny. Nezměnila se ani hospoda, stále vlídná a přívětivá, nápojový listek. Jako bonus byly navařeny především na sobotu, nějaké ty polívky, gulášek. V případě nedostatků byly pokrmy průběžně dovařovány, doplňovány.

Na místo jsme dorazili za 4 hodiny plynulé jízdy v 8 večer. Celý večer přijížděli další účastníci této výborné soukromé akce. Zahájili jsme chutným pívem Chodovar, poplánovali jsme další akce, pokecali, rozloučili se a odebrali se o patro výše do sálu. Někteří účastníci volili spaní venku, pro stany bylo všude místo i příhodná noční teplota. Hlavní nápor rumochtivých byl kolem 9-té hodiny ranní. Většina to měla z Mariánek, Varů, Plzně velmi blízko, přijeli tedy vyloženě jen na ostrou akci. Pak to Dědek Ivan nějak zahájil, rozjeli jsme se po různých místech.

Ti co tu byli poprvé, většinou volili loňský program, naučnou hornickou stezkzu se štolami Kristián, Michal, Šumivka. My jsme udělali akci na sever od Hor. V nějakých rulách tu jsou pozůstatky metaformovaných vápenců (ale i jiných materiálů a ložisek asi polymetalických rud), ty pak byly těžený a zřejmě zpracovávány na vápno. V pastvinách mezi Výškovicemi, Suchým vrchem a Jilmovým potokem je několik zajímavých lokalit. Jezerní štola. Je založena na šikmo uložené dvoumetrové vrstvě mramoru, těžena povrchově i hlubině. Délka kolem 50-ti m, dva vchody značně zařícené a úzké. Dole nějaká ta jezera a celkem čisto.

Jeskyně Inků. Podobná lokalita s mocnější vrstvou mramorů co do délky i kubatury asi 150 metrů. Není jeskyní, ale hlubinným lomem. V pravé části systému i více pater nad sebou. Některé kaverny jsou poměrně velké. Zajímavá je po geologické stránce velmi. Místy je to zkrasovělé, členité, ale neprůlezné. Většinou dutiny, korozí rozšířené pukliny, komíny. Mramory sou překrásně barevné, vrstvené, v jednom místě vrásový přesmyk jakoby utnutý a tvoří krásný barevný váleček. V puklinách jsou vysráženy pegmatity, amfibolity. Na povrch pak vedly minimálně dvě krátké těžní šachy, v místech jsou závaly, nahoře propady.

Důl Slídový (Slíďák) jsme nenašli i přes široce rozvinutou rojnici. Našli jsme čerstvě zabagrované místo se starým odvalem. Takže asi bohužel. Cestou zpět k autům jsme prošmějdili několik dalších propadů. Svah je tu rozoraný, plný zářezů, propadů i výchozů s otvory do zavalených důlních děl. Ale stejně nebylo mnoho času, spěchali jsme na promítání. Nicméně stejně rozbitá, opuštěná a nasraná krajina je i všude kolem. Louky porostlé třímetrovými bolševníky, opuštěné ruiny bývalých sudetských statků, které se daly vytušit jen ze zarostlých základů. Všude mraky suchého dřeva připraveného k topení, které si nikdo nebere, staré kostely s polykarbonátovými okny, aby se nedaly rozbít, prázdné vesnice.

Večerní promítací program velmi pestrý, dalo se na co koukat. Na Speleo Four Rum se prezentují nejen jeskyně. Dál je to o montanistice, diving ve starých dolech, humorná videa, poznatky, zoologie a další. Zaznamenal jsem i další zájmové organizace o podzemí, např Kóta 60, PK Nautilus, Zewel Team. Také pořádající skupina Guáno, Geospeleos, Krasová deprese a další. Po každé přednášce, nebo dvou kratších, ale většinou po hodině byla komerční přestávka na nákup nápoje. Přednášek bylo kolem 10-ti. Pronájem sálu byl totiž pokryt pouze konzumací. Takže jsme nelenili a udělali Harinovi tržbu na půlrok dopředu.

Co mě zaujalo na přednáškách: Solné doly Solotvyna, Ukreajina, povrchová situace vznikajícího solného pseudokrasu 8 let po ukončení těžby. Balšoj Kurdak, putování po horách Kyrgyzstánu. Odminování řeky Sávy v Bosně. Nevím proč se to dělá, za chvíli možná bude Srbsko ruské a miny se tam budou házet znova. Potápěčský problem PFO a jeho svérázné vyřešení. Jeskyňářskou část uvedli Geáči -  Turecký Altinbesik  po 16-ti letech a Maňana speleos Guános Tovar Caves o hustém jeskyňaření na chorvatské Istrii. V delší přestávce bylo vytvořeno tradiční společná fotografie, kde lze spočítat kompletně účastníky. Ve stejné době proběhl Workhshop České podzemí, konkurenční akce, která FourRumy nijak personálně nepoznamenala.

Po přestávce se promítala Surikatova premiéra odborného filmu Důlní kůň, vč. další dokumentace o natáčení. S děravými kapsami a kalhotami, zato s foťákem a neskutečnou faunou stovek obrázků prošel Přemek Tájek Kostarikou. Rumunsko a sedmiletá retrospektiva expedic do Rosia Montana (příště tu zkusím 30-ti letou), přednesl Ivan Rous a zcela bez problémů opět vyhrál. První cenot, cenoty jsou i v Kutné Hoře a divingovalo se i v lokalitě Crottendorf. Máca na závěr Novinky z pražského podzemí a stěhování třítunové dobývací megaruky do sklepa technického muzea.

Pak byla udělana jediná a hlavní cena - Roztřapený bobr. Tentokrát byl dřevěný, objemný, vítězi udělal samozřejmě radost. Do časných nedělních hodin jsme se věnovali hudební produkci, pití piva a rumáků a různým dalším věcem. V neděli bylo takové neoficiální rozlůčo. Někteří odjeli už ráno, někteří si dali menší akci jako my - štolu Barboru. Ta byla loni zamčená kvůli netopýrům. V době, kdy se dá večer sedět v tričku toto nehrozi. Tak jsme historické polymetaly navštívili taky. Asi 200m, jinak v okolí, např Lazurový vrch je podobných štol více, takže se můžeme těšit na příště. Okolo poledne jsme potom odjeli nazpět do Brna.

Fotky z akce nemám, oficiální článek vyjde určitě časem na webu Guána. Fotky jiné jsou na těchto odkazech:

Fotky od Radima Broma:

Fotky od Igora Bídy Harny:

Fotky od Elvíry a Milana:

Videopremiéra Důlní kůň:

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode