Kačna jama - srpen 2012, pracovní akce
Ve dnech 10. - 19. 8. 2012 proběhla další pracovní akce Plánivské skupiny a hostů na lokalitě Kačná jama a okolí. Tradiční účast za ČSS byla Tomík, Kocour, Jéňa, Bradek, Jindřich, Honza a Bára. Z čech pak Enčev, Helena, Plzeňáci. Svou druhou účast měli i nečlenové ČSS, kteří byli pracovně nazváni Yelow team. Výškaři z Jihlavy i Ondra z Bozkova měli premiéru. Dál početná Maďarská skupina. Za základní organizaci 6-16 Tartaros se výjezdů nejčastěji zúčastňuji já. Velká většina osazenstva bádala i na zimní, únorové akci v Okretnici za Ohavným jezerem. Tradičně výborné organizace se ujmul Tomík Roth z Plánivské skupiny. Protože letos bylo mnoho úkolů (mapování, lezení, potápění, fotodokumentace, vystrojování), organizace byla poměrně náročná.
Asi nejlepší se ukázal společný bivak v Saturnu, kde přespávalo až 11 členů týmu. Současně v jeskyni pobýval maďarský tým, který měl bivak v Labyrintu. Společné bivakování mělo obrovskou výhodu, že jsme si poznatky mohli sdělit na místě, nikoliv přes Cave-link. V rámci oblasti, kde jsme působili je i bivak vhodně umístěný, že jsme se nemuseli daleko přemísťovat. Nejdále to měli lezci komínu nad Slabetovým jezerem. Navíc měli snahu prolongovat non-stop s kratičkou noční přestávkou. Nelezoucí dvojice měla pak celý "den" oraz v bivaku. Asi není nutné rozpisovat průběh celé akce, ta je uvedena na webu Plánivské skupiny, vč. účastníků. Takže aspoň pár soukromých poznatků a vychytávek.
Měl jsem za úkol mapovou dokumentaci Hojkerovy dvorany, případně dodělávky, které jsem nestíhal loni a předloni v oblasti Labyrintu a 10-ti jezer. Už při prvním vstupu bylo jasné, že jsme v náročném a členitém terénu a že se zde minimálně dva dny zdržíme. Mapovali jsme ve trojici, Disto-Bára-Helena, výsledky byly ihned kresleny do PDA. Protože jsme zde byli všichni poprvé, ukázalo se nejvýhodnější, když jeden z mapovacího týmu jde napřed, hledá hlavní tah, nahlédne do odboček a má v nich jasno, schůdnou trasu, případně ji vystrojuje, identifikuje vhodná místa pro body. Ale také zjišťuje potenciálně nadějná místa, komíny, průvany, překážky a pod. Slyšel jsem ještě o předznačení a trasy laserovou tužkou vč. předvrtání bodů. Tohle už musí opravdu odsýpat. Zbývající dva se mohou věnovat plně mapování.
Co se týká vlastního vykreslování, narazili jsme na členité odvodňovací kanály pod hlavní prostorou, kde byla situace nakreslena pouze orientačně, protože místo nebylo až tak důležité. V případě objevného postupu bude domapováno dodatečně. Stejně tak jako v JJZ části Hojkerovy dvorany je labyrint obrovských bloků. Průlezy mezi nimu počistila (ale i zanesla) kolísající voda povoďňové Reky. Mapováno bylo pouze orientačně nalezená drobná vodoteč, nejzazší JJV odbočky ze systému a místa vedoucí za neznámý tok. Vzájemným propojováním všech průlezů by jsme dosáhli stovek bodů a metrů polygonu, ale není to v podstatě pro provedení mapy nutné.
Asi nejzajímavější je dle mapy zjištění speleologické. Oba hlavní odtokové sifony jsou níže, než hladina tekoucí Reky. Tím se aktivní úsek jeví jeko poměrně visutý. V rozlehlých krasových oblastech s malou spádovou křivkou je to jev celkem běžný. Pročišťování (propojování) se děje tlakově, když je tu nastoupáno několik desítek metrů vodního sloupce. Kdo zde jednou byl, určitě si všimnul naplavených dřev všude a hodně vysoko. Pod Saturn natéká přelitá Reka a zřejmě mizí v prvním sifonu založením na příčné tektonice. Také velmi nadějné místo. Pak je celkem vysoký náplav, Hojkerova dvorana se asi zatápí odspodu z druhého sifonu. Dle čeřin v písčitých náplavých pak hlavní voda přepadá o 3Om výše do jezera-sifonu s visutou hladinou, neznámým JV směrem. Poklesy stropů, protože ty autobusy musely mít kam padat, tomu polohově i charakterem dosvědčují. Při velkých přívalech se pochopitelně časem zaplaví vše.
Další pozitivní pocit je z malého toku, asi 2l/sec, který může pocházet z oblasti Ponvice, v lepším případě z chodeb kolem Okretnice. Bohužel vytéká z neprůlezné úžiny a v podobné se i ztráci. Spíše naznačuje nějakou konkrétní přepadovou úrověň. Druhým pozitivem bylo objevení výrazného průvanového místa hned na začátku chodby. Nejbližší známé místo je chodba uprostřed Saturnu, asi 70m. Ze Saturnu - vstupu však jde průven ven, stejně tak jako z úžiny ve stropě zásadní tektoniky celé Hojkerovy dvorany. Pokud je místo vázané na Saturn, průvan by musel jít opačně.
Po třídenním pobytu jsme vystoupali na povrch, v úterý byla oslavná chlastačka, protože nejen prací je živ jeskyňář. Dál jsem se věnoval pouze povrchovému průzkumu, bádání ve Vítkově Dychálníku, údržbě povrchové stanice Cave-linku, jejíž uzemění jsme kvůli velkému suchu museli neustále polívat. Jednu akci jsme věnovali exkurzi a focení v jeskyni Divaška jama. Ostatní účastníci exkurzovali dle libosti, nebo dle dalšího projektu. Většina, hlavně Maďarský tým strávil několik dalších dní opět v jeskyni a Labyrintu.
Vítkuv dihalnik je novým pracovištěm v oblasti. Bylo lokalizováno v zimě jako průvanové místo. V roce jsou tu velké teplotní rozdíly, v zimě zde hrabala nory liška, což je velmi pozitivní. Zvíře jde intuitivně za teplem a tam, kde se příliš nenadře hrabáním. V létě je teplota naopak velmi nízká, odhadem do 6°C. Skutečné průvany se otevřely až v 5-ti metrech, Co se týká práce, nic jsem neorganizoval, byl jsem pouze vedoucím jedné pracovní akce. Před námi tu kopali především Maďaři, dále pak na střídačku naše skupiny. Práce jde poměrně pomalu. Aby se příliš na pracovišti nekličkovalo, což se později projevuje v nedostatku pracovníků se rozšiřuje trhlina kolmo dolů. Průvanová místa se postupně objevují vlevo i vpravo, další metry ukážou, kde to bude výhodnější.
Lokalita leží v poměrně výrazné závrtové řadě asi 5m nad zaneseným dnem. Dno závrtu je pravděpodobně upraveno zemědělci. Pokud lokalitu znali, mohli místo v létě využívat jako chladírnu, spíž. Samo místo není nijak výrazně tektonicky predisponované. Během zahlubování jsme se dostali mezi velké bloky. Ten spodní je pravděpodobně poleslý do závrtu, z horního se ukázkově odlupují další lavice. Takže se nejedná o klasický zával, spíš o pokles později sekundárně vyplněný produkty zvětrávání. I v hloubce 8m jsou trhliny přehrabány liškou. Sedimenty jsou ještě povrchové, vysušené do kvalitních granulek a jsou v nich recentní kosti. Při práci jsem využil všechny dostupné znalosti se zmáháním závalů, které jsem se naučil v Moravském krasu. Například zaskládávání dutin, provizorní pažení , příště tady zkonstruuji jednoduchou lanovku atp.
Během pátku a soboty byl z Kačmy vytahán veškerý materiál. U vrátku bodovali především Plzeňáci, transport byl těžký a vaků hodně. V jeskyni pak nejvíce nosil maďarský tým. Sobotní večer byl také rozlůčkový, buřtíkový, Leško-Unionový, dojeli i členové místní skupiny Gregora Žiberny, kteří pak odstrojil výstupovou trasu. V neděli pak rozjezd domů, většinou plně obsazenámi auty.
Fotky a prezentace akce je zatím v těchto médiích:
Plánivská skupina - článek.
Francimus - fotky, ale pouze Divaška jama.
Jindřich Dvořáček - Fotografie.