Vážený příteli ,konečně jsem Vás našel přes intenzivní hledáni pomoci internetu a zasláni mailu na předsedu ZO Byčí skála p.J. Svozila.Doufám, že Vám můj mail přpošle. Nic méně jako člověk nemající se současným Krasem nic společního se zájmem jsme si přečetl vše týkající se Byčí skály a navazujících témat a taky Vás a také zmíněnou diplomovou práci. A ač mně to nepřísluší, musím konstatovat, že nelze takovouto diplomovou práci vypracovat bez přímé podpory v mnoha případech doslovné citace ,někoho, kdo v dané oblasti je zběhlý a a hlavně zná a má k dispozici detailní podklady.Obávám se ,že díveka, která se v krase pohybuje realtivně krátký čas a která není bytostně zaineresováná do problému, není schopna ani názvoslovně danou problematiku zvládnout ,netož napsat tuto práci . Píši to jen proto, že jsem několkráte dělal jak posudky tak vedoucího diplomanta a vim a znám způsoby, jak k materiálu se mnohdy dochází. Ale to je můj osobní názor a nesouviisí to s tím proč jsme Vás hledal.Přkládám kopii mého mailu a byl bych rád ,kdyby bylo možno mně na něj odpovědět.
Važený pane,
s ohromným zájmem jsme si procházel vaše www stránky-(myslím ZO),když jsme hledal další materiál o potápěčích Plškovi, Fadrnovi a těch dalších.Jsem jeden z "Old- potápěčů" , který začínal v roce 1958-59 a protože v našem lese již se "kácí" ,znažím se zachyti co se dá, aby historie čs.potápění nešla definitivně do p....
Pracuji již tři roky na sběru materiálu v rámci "Společnosti Historického potápění v ČR" k dějinám potápění v Českolsovensku a samozřejmě nemůže tam chybět i speleopotápění. Materiál dnes představuje, po jednotlivých letech od roku 1354, přes 230 stran textu, který řadí za sebou jednotlivé roky, měsíce a dny s událostmi v těcho obdobích-tedy rocích ,měsících a dokonce dnech - pokud se to dá prokázat, tedy nikoliv text pro text.
Informce k seleopotápění jsou dosti skoupé (myslím ,že na Slovensku lépe podchycené) ne-li chudé a protože jsme se sám potápěl na Krasu v době ředitel Dokoupila a potom na "100", něco jsme si uchoval, zapamatoval a něco sehnal, doplnil jsme to dějinami brněnského TRYGONU, ale pořád je jaksi nezmapováno období kdy skončil T.K. Divíšek a začal voj. potápěč Juhas, slovenský Rozložník a PLšek s Fadrnou, kteří byli časově před náma. Kolega Piškula ve svém materiálu o historie potápění v Krase, uveřejněném jak na webu tak v některých časopisech, spíše konstatuje, že Fadrna s Plškem "byli" a tudíž nelze je vynechat a také se potápěli, ale nijak se tomu nevěnuje detailně a to asi také proto, že mu chyběl materiál nebo tomu nepříkládal takový význam ( i když je z Brna a určitě má lepší kontakty v Brně než já z Ostravy!).
A tak, když jsme procházel vaší galerii a uviděl fotky Franci Musila, které pro mně představují velmi cenou informaci, uvědomil jsme si, že to by mohl být potup jak je vyhledat, jak se dozvědět o nich více, jako o lidech a o jejich životě a konání, pokud ovšem ještě žijí, nebo žijí-li jejich pamětníci.
Proto si Vás dovoluji poprosit o
1.)kontakt na Fransi Musil eventuelně jeho otce-autora těchto snímků , abych zjistil co s uvedenými lidmi se stalo, zdali ještě jsou či nikoliv a dále
2.) pokud máte ve svém středu potápěče, kontak na ně a já bych je poprosil o informace k jejich zásadním průnikům ovlivnující poznáni Krasu.
Děkuji předem za Vaš čas, který mně věnujete a nejvíce jsme zaříčel, když ve fotoreportáži z Vašeho bytu, jsme viděl tu stěnu a vstup do jeskyně na Vaší zahradě !Tak to je vskutku "špica"!
Zdraví Dvořáček Josef - Ostrava
kontak : bytm Vřesina ,PSČ 742 85,Malá STrana 86
tel 736 425 112 ,fax a tel.:556 425 356
mail: jdvoracek@solitaire.cz
Tak to je ten výše zmíněný mai ! Uf! to byla dřina to dát všechno dohromady. A to je definitivně konec ! Zdraví Dvořáček

Dobrý den. Pokusím se odpovědět popořádku, protože myšlenek ve Vašem dopisu je hodně. Bakalářskou práci o Sloupském koridoru jsem přešel a nechci se k tomu vracet, použil jsem ji jako typický zástupný problém. Na základě podobných zástupných problémů jsem byl vyhozen od mnohaleté práce v Pustém žlebu a na tom, co jsem napsal trvám. Se skupinou Býčí skála se spolupracuje velmi dobře, hlavně díky jejich lidskému přístupu k ostatním a ochotě třeba nezištně poradit, nebo pomoct. Starší fotografie z potápění se přímo vázaly na Býčí skálu, tak jsem jim je poslal. Odtud zřejmě pramení Vaše kontakty na mě, ale dokáže mě najít dnes i každy vyhledávač a svoji adresu mám na titulní straně. Jinak si myslím, že Slováci mají svoji speleohistorii podchycenou daleko lépe (jako i jiné věci kolem jeskyňaření), hodně Čechů si to bohužel nepřipouští.
Můj otec František Musil již nežije, příští rok k desátémů výročí mu pravděpodobně vytvořím webovou stránku, protože si to zasloužil. Na tisk publikace nemám prostředky. Jinak veškerý jeho archiv vlastním já. Kontakty na starší potápěče, o které asi vzhledem k povaze knihy máte zájem. Počítal jsem, že oslovíte bratry Piškuly Michala i Františka. Potápěli se i tuším Šerebl a dokonce jsem zaslechl, že žije ještě samotný Plšek. Nedávno s ním měli rozhovor v horolezecké Montaně. Z ostatních speleologů, jež byli potápěčum a jejich skupinám blízko, je to Helena Kvasničková, z ostatní speleohistorie Ing. Audy, nebo RNDr. Slezák
Na závěr bych Vám chtěl popřád hodně štěsí a zdaru v dokončení Vaší knihy o potápění, zbytek napíšu na Váš E-mail. Jen se mi nezdá ten byt, stěna a vstup do jeskyně na mé zahradě. Já totiž nebydlím na vápenci, nemáte ten zdroj informace?
franci musil

Ahoj Franci, zavalení vchodu do této jeskyně jsem se účastnil. Důvody tohoto činu jsou dnes známy jen několika zasvěceným jedincům. Podle mého názoru se touto aférou opravdu překročily únosné meze a zavalení vchodu bylo jedinou možností jak celou věc nějakým způsobem ukončit. Jeskyně je to v mnoha směrech výjimečná a rád na bádání v ní vzpomínám. Neoficiálně jsme jeskyni říkali "Moukárna" protože povlaky nickamínku zanechávaly na overalech nezvyklý bílý povlak...
Bývalý vchod do jeskyně se dá najít snadno, poblíž je vyvrácený strom, který odhalil velkou plochu vápence... je to na malé terase o kousek vedle...

Ahoj Mrázo. Pohnutou historii objevu jeskyně samozřejmě znám, taky jsem ji pracovně nazval "jeskyně černého svědomí". Jen jsem si myslel, že je to ta sonda s kýblem úplně nahoře a není. Upozornil jsem na ni, právě proto, že je zajímavá a protože o ní málokdo ví. Uvnitř jsem nikdy nebyl, po objevu jsem to nestihnul, bylo to velmi rychlé. Mě spíš do budoucna zajímá (a proto jsem rýpnul) co se s tím bude dělat dál...

Ahojec Franci...pěkné stránky.Díky za odpověď na mailu...Tak snad se někdy potkáme:-)

Technická poznámka: pokud se něco jmenuje nástěnka, tak by to mělo být "na stěně". Tohle by se spíš dalo nazvat výstavní panel. Ale kromě toho, poster není ta tabule, ale předpřipravený obsah ve formě plakátu, který se tam vyvěsí. Pokud někdo na tabuli špendlí (magnetuje) jednotlivé výstřižky a fotky, tak to není poster.

Ahoj Franci. Díky za dnešní školeníčko. Včera jsem mluvil o uzlu na karabinu osobky, kterej se jmenuje Barel Knot. Tak dle mě stejnej uzel, je popisován ve Speleu č.52, ve článku o osobkách pro SRT. A tam je nazýván poloviční dvojitý rybářský uzel. Tak to jen pro doplnění. Leoš :-)

Neda mi, ale musim Franciho pochvalit za rozpravacsky talent, ktory je Vam - Moravakom i Cechom - viac nez vlastny. Precital som si ani nie pätinu textu a skorom som sa zadusil od smiechu; ku gros clanku sa dostanem, az ked sa upokojim. V kazdom pripade - rano bolo dnes utesene:-)

Samozrejme, ze v tomto stave som zabudol pripojit odkaz na ten clanok:
https://francimus.webnode.com/news/druhy-jarni-den-v-krasu/

Děkuji Vám za skvělé fotky z povodňových stavů. Dovolím si přidat odkaz na pár fotografií ze čtvrtka 5.3.2009 z okolí Sloupských Skal.
https://picasaweb.google.cz/Fagusius/KonecZimy2009VeSloupe