Závrt paní Absolonové:

       Tento závrt byl poprvé otvírán profesorem Absolonem v r. 1902, který tento závrt zavedl do literatury pod číslem 2. Bližší popis nebyl znám, Absolon pouze popisuje dosaženou hloubku na 10m. Poté se lokalita zavalila a upadla v zapomnění.   

            Při procházení staré dokumentace bylo zjištěno, že v této oblasti prováděl jednu z prvních metod geofyziky (gravimetrie) pan Meisel (odtud asi původní název závrtu V Hedvábné – Meislova diaklása). V této mapě byla zakreslena lokalita o značné délce, vycházející právě z tohoto závrtu. Na tuto skutečnost upozornil autor skupinu Hluboký závrt, neboť se nalézá v jejich zájmové oblasti. V únoru r. 2003 byl závrt znovu překopán, otevřen a po pouhých dvou metrech se otevřela sestupná chodba, která byla vyznačena i v mapě.

    Dne 19.7.2003 navštívil autor tuto lokalitu. Stav lokality odpovídá stavu po 40-ti letech od objevu. Za vstupní šachtou se nalézal metrový stupeň se zaklíněným blokem, který držel zeminu. Poté následuje úzká sestupná chodba 50x80cm, se skalním dnem, která se jen občas rozšíří. Délka chodby je odhadem 8 metrů a podobá se zanesenému trativodu mezi bloky pod relativně pevným stropem. Ke konci je dvoumetrová propástka, před níž byla postavená kamenná zídka od objevitelů jeskyně. Dále objevitelé - pracovníci Absolona nepokračovali.

          Podzim 2003: Místní skupina závrt rozšířila a v jeskyni odstranila úzká místa. Dále nainstalovala lanovou dráhu a venku zvýšila bednění, za které se materiál odsypával. Poté bylo postupováno směrem dolů v propástce na konci jeskyně, Tuto se podařilo prohloubit až na 5m. Vzniklo však nebezpečí zařícení, navíc sonda směřovala stále více k závrtu Maruška, se kterým zřejmě také souvisí a to především díky kolísajícím průvanům na konci a v sondě. Prostě jeden z aktivních trativodů do Marušky. Koncem roku byly práce zastaveny jako neperspektivní.