Zásadní objev ve Sloupě, aneb Amatérka o kilák delší?

01.06.2008 20:39

Poslední víkend v květnu začal pěkným počasím a taky pracovně v Habrůvce, takže se jelo přímo do krasu. Na Pustožlebské základně přebýval skautský oddíl Krápníček a dalo se taky spát venku. Oddíl, který se poslední dobou často objevuje v Moravském krasu provádí exkurze do jeskyní a plně se jim věnují někteří členové Pustožlebské skupiny. Zasvěcení členové oprávněně očekávali něco převratného....

Vodní stavy ve Sloupě začaly být konečně normální. Sloupský potok na povrchu nejprve dotékal ke vstupu do Starých skal, kde se ztrácel pod jeskyní Vandráckou, v neděli nedotekl ani tam. V podzemí Nového Sloupského koridoru tekl pouze do Dómu s ponorem takovým čurůčkem, že to nestálo ani za řeč. U osmého sifonu byli opět připravení k ponoru Bim s Kajmanem, já jsem dělal něco jako zajištění. Neměl jsem hodinky, ale byl jsem ujištěn, že někdo určitě někdy vyplave, takže jsem měl odhadnout 4-5 hodin a pak svolat záchrannou akci. Objevy za sifonem byly jasné a svými rozměry docela nečekané.

Tohle je pouze zprostředkovaná zpráva, o které už v neděli věděla polovina Krasu. Potápěči se vynořili za sifonem jak posledně. Přinesenými krompáčky vytvořili schodky po hliněném svahu. Nad svahem byly složeny přístroje a následoval krátký úsek nižších, spíše přítokových chodeb. Po 250 m se situace obrací, chodby přecházejí v koridor a míří severním až severovýchodním směrem, celkem podle krokování jeden kilometr. Po cestě je několik dómů, říční sedimenty, valouny břidlice, jedna vodní hladina, nebo sifon, několik menších odboček jež nebyly prozkoumány a vše končí v rozchrastaném dómu se závalem.

Takže zatím se může polemizovat, co všechno se objevilo a jak to dokonale zamotá se všemi hydrologickými teoriemi na Sloupském potoku. Objevy budou v nejbližší době orientačně změřeny. Valouny břidlice, z nich některé i velkých rozměrů se mohly do systému dostat buď Sloupským potokem někde z oblasti Evropy a Indie, anebo z povrchu. V tomto případě z planiny pod Šošůvkou, kam je to výškově asi 150m a několik závrtů. Každopádně jde o objev velkého významu a bude nutné jej nejprve zdokumentovat. Bude se také rozhodovat, zda vstupní sifon vyčerpáme, protože to půjde, anebo dokumentace a další případné postupy (lezení komínů, kopání, další potápění atd.) proběhnou pouze prostřednictvím potápěčů.

Akce trvala až do páté hodiny odpoledne. K večeru jsem trochu prochodil horní část Pustého žlebu a Bradiny. V neděli jsem se ještě zúčastnil spouštění nového čerpadla jménem Peťák Lochnes do Přítokového sifonu v Lopači. Skupina Tartaros s novým a výkonějším čerpadlem chystá další čerpací a hydrotěžbovací postupy....

fotky budou večer, anebo zítra (Rajče).

- Jeden z předpokladů nastartování svahových procesů v Pustém žlebu. Činnost lesních dělníků. Ohně byly páleny v únoru, zatím to nezarostlo...

- Co naopak zarostlo jsou smrkové klády z loňského léta u závrtu Dolina. Smrky normálně ve vápenci vyhnívají od kořene, v tomto případě vyhnívají ještě od země...

- Kypré a šumné, obdělané pole na počátku července, Ostrovsko-macošská plošina poblíž Šošůvky. Tady se očividně taky něco nepovedlo...