Září a říjen 2012 v krasu, moje akce.

Významná činnost se udála druhý víkend v září. Skupina Tartaros pracovala po oba dny na extrémně nadějném závrtu. Byly namontovány zpět žebříky, takže nemusíme ničit cajky. Na pracoviště je nyní pohodlný přístup. Dále bylo zakoupeno dřevo a natransportováno do lokality a pokračováno ve výztuži na dně sondy, kde se postoupilo asi o metr dolů. Ze štěrbin mezi bloky vane výrazný průvan. Potěšitelný je i stav na povrchu, který je zatravněn a upraven do původní podoby. Možná nějaký další sesuv kolem skruží bude na jaře, ale neočekávám nic dramatického. Výzkum probíhal i na jiných lokalitách.

Exkurzně jsme navštívili i závrt Kombajnérka, pracoviště skupiny Hluboký závrt. Zde však došlo k menšímu sesuvu, který jeden průlez momentálně zavalil. Na odstranění havárie se později také pracovalo. Tento závrt byl vyvzmáhán rovněž poměrně velmi rychle, cca za 1 rok do hloubky -40m. Velmi zajímavý je členitý charakter jícnu, který začal poměrně nizko pod povrchem. Zde jsou různé skalní mostíky, boční propástky na typickém křížení puklin a podobně. Závrt Kombajnérka řeší podobný speleologický problém a sice vyšší odvodňovací etáž v úrovní Fochova dómu v Balcarce, Liščí jeskyně a ponor Blažkův závrt a při troše fantazie i odtoky napojené na Žižkůvku, lokalit pod Pindulkou i Žebříček. Prostě prostory zjištěné gravimetriíí v r. 2010 (Kalenda a jeskyně VDV).

Následně jsem v Moravském krasu chyběl. Zúčastnil jsem se zajímavé speleologické akce ve Slovinsku, Rakousku. Pěkný byl i výlet po lomech a jeskyních Jeseníku - Žulová, Pomezí, Jeseník, Vápenná a jiné. Takže jsem se do krasu dostal až první týden v říjnu. Protože nebyla nijak výrazná bádací účast, věnoval jsem se povrchovému průzkumu Ostrovsko-macošské plošiny. Navštíveny závrty a závrtové skupiny JZ a Z od Ostrova u Macochy. Včetně úvaly Hedvábné, Městikádě. Exkurze natolik zajímavá, že možná časem napíšu samostatnou zprávu. Asi největší změny jsou v na Jandourkovém závrtu III., který se zase kousek propadl a zejména zvětšil. Místo bude sledováno i nadále. Další menší propad v závrtu 263. Kontrola lokalit v Hedvábné, Zoufalky a jiných. Pořízena nějaká fotodokumentace. Také jsem se krátce otočil na Harbechu, další výpomoc skupině Suchý žleb na jejich lokalitách. Začal se vypouštět rybník Dýmák v Jedovnicích. Do Rudického propadání se hrnou kubíky bahna, příroda si časem možná poradí. Po Dýmáku průběžně následuje i rybník Olšovec a pak jeho výlov.

V neděli exkurze v Býčí skále, Hadař mě pozval do HMŠ a nově objevené Kyklopí chodby. Neměl jsem měření, měl jsem foťák, tak byl aspoň zadokumentován současný stav horních pater HMŠ. Kyklopí chodba je zejímavý přítok, je vytvořena, vypláchnuta drobnou vodotečí pravděpodobně z povrchu. Dutiny jsou obnaženy mezi stěnou a suťovým kuželem z neznámého prostoru. Bezi bloky, nebo spíše pod nimi se dá prolézt asi 30m, kde ručej vytéká přímo z masivu a tvoří nádherné škrapy. Do Kyklopí chodby se dá nyní dostat ze dvou míst a to z Levého tykadla HMŠ i z nejvyššího místa Odporného komínu. Při pohledu na mapu a ukročení zpět nabízí lokalita desítky metrů spletitého dynamického labyrintu, se zajímavými krasovými formami a řadou otazníků.

V půlce řijna se konala v Žacléři Valná hromada ČSS (zpětně zjišťuji že o ní dodnes ČSS oficiálně neinformovala). Tuto i ostatní zahraniční exkurze jsem už samostatně popsal. Takže 19. Října v krasu jak na koni. Na Tartarosu nebyla hlášena žádná akce, takže jsem jel na Harbešskou plošinu. Sestup do závrtu č. 3 a výpomoc při čerpání a překonávání sifonu, kde pracuje Suchožlebská skupina. Odpoledne spolupráce se skupinou na jiných lokalitách. Ráno odjezd domů, protože i doma je potřeba připravit zahrádku na zimu, porýt, zasadit česnek. Úkolů až nad hlavu.

Poslední říjnový víkend se konala v Ostrově akce Cajdafest 2012. Pořadatelé Vašek a Drajf umístili promítání do volného sálu pohostinství U Němců. Počasí bylo tento víkend maximálně nevlídné a s prvním sněhem, takže změnu účastníci uvítali. Prezentace, převážně zahraniční poznávací akce, zahájily snímky z lokalit Tartarosu. Přednášky pak probíhaly po oba večery. Tato podzimní společenská akce by mohla být základem pro budoucí malý, nezávislý seminářek o ostrovských a vilémovických vodách, jak jsem pořadatelům navrhnul. Nebyli proti, poslední se konal v r. 1988, mohlo by to být symbolické pokračování po 25-ti letech.

V sobotu proběhlo bádání na dvou lokalitách. V extrémně nadějném závrtu za 4 hodiny postoupeno o 80cm, přičemž byl kopaný profil zadřeven. Dolů se obnažily dva 1,5m hluboké trativody podél šikmého stropu k severu. Z obou vane výrazný průvan. Hosté, které mi přidělil pořadatel Cajdafestu byli neobyčejně zruční ve stavění zídky i přesném řezání výdřevy. Druhá akce byla v jeskyni Liščí, kde byly vyklízeny staré deponie z účasti asi 15-ti zájemců. Zajímavé je, že i při tomto počtu účastníků se jeskyně nijak nezadýchala. Odpoledne a v neděli byly další exkurze.

V neděli dopoledne jsem prováděl mimo Cajdafest početný turistický oddílek z Ostravy v Šamalíkových jeskyních. Skupinka dětí 11-15 let byla neobyčejně zvídavá, zaujaly nejvíc první kusy netopýrů (4 vrápenci, 2 netopýři). Mě zaujala neznalost, protože některé žily v přesvědčení, že si netopýr staví hnízdo a klade vajíčka. Ale jinak v pohodě, víc takových poznávacích akcí, děcka mají určitě zážitky na celý život. Odpoledne přejezd na Býčí skálu, kde jsem klukům zaměřil chodbu U zlomených vrtáků, kde postupují zespodu pod HMŠ. Jak vzešlo z později zkompletované mapy.

Aktivitou byl plný i první listopadový víkend v pátek večer a sobotu ráno mapování v Barové jeskyni, zejména v jejích vstupních partiích. Z vytvořené mapy je zajímavá chodbička na galerii vpravo pod vchodem. Tato přechází První propast a míří do prostoru Medvědí síňky. Provedené záměry si skupina BS zpracuje sama, disto je potřeba jinde. V sobotu odpoledne jsem pomáhal Suchožlebské skupině v otvírce nového závrtu na Harbechách. Místo je neobyčejně zajímavé. Za zmínku stojí nález asi 50kg těžkého úlomku bazální klastiky. Na západní hranici krasu nic neobvyklého, zde se však nacházíme 100m od hranice východní. Vodní cesty byly v minulosti nevyzpytatelné.

V neděli jsme s Matoušem slezli do jeskyně Dagmar. Protože se nedostavili jiní zájemci o bádání, zvrtla se pracovní akce v exkurzi, kde byl čas polemizovat o možnostech v jeskyni. Zastavili jsme se v Dómu nádob, komu se podaři rozluštit vznik jasných bočních a stropních říčních koryt, významně nakročí k poznání geneze celé jeskyně. Slezl jsem si do nové sondy pod Kaplí, zajímavé pokračování, proložené sintrovými deskami i volnými dutinami může reprezentovat další sekundární odtok z jeskyně, podobný jako Dóm konce. Asi po 20-ti letech jsem slezl do Druhé propasti, kde se skupina chystá na další intenzivní výzkum. Odpoledne už jen exkurze po Ostrovské plošině a kontrola lokalit a uzávěr.

Nějakou trošku fotek k tématu jsem asi před měsícem umístil na Rajče.