Zájmová území v severozápadní části Moravského krasu.

POZOR, DŮLEŽITÉ, ČTĚTE NEJPRVE ZDE!

Tento článek nevymezuje nijak hranice zájmového území zainteresovaných základních organizací ČSS a ani se o to autor v žádném případě nesnaží. Článek sice píše o existenci základních organizací a jednotlivců na tomto území a jejich aktivity ale nijak je časově nedefinuje, ani je nijak nerozvíjí, činnost skupin vůbec v žádném případě nehodnotí a nekomentuje. Autor článkem neútočí na žádnou základní organizaci, nesnaží se nijak měnit historii, ani snižovat a zlehčovat práci jednotlivých skupin. Článek není vyčerpávající, nezahrnuje všechny skupiny, lokality ani jednotlivé badatele. Článek je orientační, není odborným pojednáním, ani katalogem, ani faktografií, ani detailním soupisem činností, protože jeho závěr bude jen suchým konstatováním. Speleology, které jsem úplnou náhodou vynechal, vynechal lokalitu na které pracovali, nějakým způsobem neuvedl přesně jejich skupinu, nebo název lokality, nebo datum se velmi, hluboce a předem omlouvám, protože nic z toho není podstatou článku. Příspěvek nijak nesouvisí s ostatními dosud vydanými články, ani mezi nimi žádné souvislosti nehledá…

Severozápadní část Moravského krasu by se dala zhruba vymezit územím od údolí Punkvy a Skalního mlýna, Pustého žlebu a jeho okolím s přilehlými planinami a celou oblastí Sloupska. V tomto území od nepaměti působilo a působí mnoho jednotlivců, speleologických skupin i zájmových organizací ČSS.

Vynechám historickou část, kdy žleb a Sloup dokumentoval Absolon, Kříž. Jejich následníci – Šebela, Branstatter, Koudelka. Pracoval zde Speleologický kroužek ROH Adast Adamov, Speleologický kroužek ČKD Blansko, jeskynní sekce přírodovědného klubu v Brně, skupiny kolem Ryšavého, Iraina, Rubeše, Nečase, Ondrouška a mnoha dalších. Proto bude dobré se přemístit do pozdějších let a začít… třeba od jihu.

Punkva a její okolí. Zde pracuje několik skupin v oblasti Chobotu skupina 6-20 Moravský kras. Ten také pracuje v Punkevních jeskyních, Skleněné dómy. V minulosti také otevřel lokalitu v Novodvorském žlíbku. Na Malém výtoku pracuje ještě skupina 6-09 Labyrint a 6-25 Pustý žleb. Pustý žleb pracoval i v odvodňovacím tunelu, na vodě zde i v Macoše se v minulosti potápěli i jiné potápěčské skupiny jako Tyrgon a Delfín.

Amatérská jeskyně. Se vchodem z Pustého žlebu. V současnosti zde pracují skupiny 6-19 Plánivská, 6-25 Pustožlebská, 6-09 Labyrint a mnoho dalších. Směrem výše po Pustém žlebu skupina 6-22 Devon, která pracuje v oblasti Salmovy stezky, Pekla a Suchdolských plošin. Skupina 6-25 Pustý žleb, která pracovala a dokumentovala v minulosti po celém žlebu i v lokalitách, které nyní patří jiným skupinám. Výčet lokalit je natolik rozsáhlý, že by zabral mnoho místa. Z historického hlediska zde pracovala i ZO 6-12 Speleologický klub Brno, jehož byli Pustožlebáci (ale i jiné skupiny) součástí.

Dále zde působí konkrétní skupina, která si specielně přála být vynechána se svými lokalitami. Ve žlebu působila i skupina 6-03 Cerberus v oblasti Jezevčí, Novoroční a Sloupska. Později zde působí skupina Spelektra se sídlem ve Veselici, ta je již také zrušená. Dnes na Novoroční prolonguje Moravský speleologický klub (jinak je jeskyně objevená kroužkem Metry Blansko, dnes ZO 6-10 Hluboký závrt).

Před vznikem společnosti ve žlebu pracovala skupina Vavřinecká s p. Cendelínem v oblasti propasti U obrázku. Skupina Sloupská s Vojtou Gregorem zvaným Celofán (Šachta za Evropou a Indií). Závrty nad Měšinami otevírala skupina Plánivská, Do všeho se ještě motali profesionálové z ČSAV (Štajgrovka, Stovka v tunelu, Amatérská, závrty….), Výzkumné skupiny správy CHKOMK, Moravského muzea a podobně.

Když ve Sloupu zůstaneme. Na Křížovy jeskyně v Kůlně má vyjímku 6-08 Dagmar, Propast v lomu Na Bradinách pro změnu 6-15 Holštejnská a kompletní Petrovicko 6-21 Myotis. O Neselov se zajímá už zmíněná 6-22 Devon.

Když kousek poodstoupím a vzpomenu si na zbytek Moravského krasu kde občas vznikaly malé, drobné a nenápadné třenice a to dokonce v místech, které jsou doslova úplnými územními monolity jednotlivých organizací. Některé řešilo v minulosti Oblastní shromáždění ČSS vedené s pohodou a péčí Mirkem Kubešem. Po zrušení OS je již neřešil nikdo, počítalo se, že se nějak vyřeší samy. Bylo to, aspoň jak v průběhu času zaznamenávám, v oblasti Ochozské jeskyně mezi dvěma skupinami, v oblasti Habrůveckého trojúhelníku (Rudice - Býčí skála – Křtiny) mezi třemi skupinami z nichž jedna je dosud ustanovena pouze korespondenčně. V oblasti Harbechů mezi dvěma skupinami a na Holštejnsku mezi dvěma skupinami a jedním klubem.

Dá se hravě spočítat, kolik ve zmíněné a popisované SZ části Moravského krasu pracovalo a pracuje skupin a přitom zde nikdy k žádným územním sporům a třenicím nedocházelo. Dost možná i díky vlastnostem zainteresovaných skupin, jejich předsedů a možnosti a ochotě se navzájem kontaktovat a domlouvat se. Zatím to tak je a snad to ještě nějakou dobu vydrží….