Vzkaz pepíčkovi a ostatním čmáralům…

Lezu do jeskyní, kdo je víc. Byl jsem tady. Tady na tomto místě, kde málokdo jiný. Ó jak jsem moc dobrý, nejlepší a nepřekonatelný a je třeba něco po sobě zanechat. Honem co mám po ruce, nůž, kámen, tužku nebo barvu, nebo aspoň prstíkem. Ať to všichni vidí....

V přírodě, na hradech, zdech, skalách, ale i v jeskyních se v dávné historii podepisovalo stále. Objevitelé i běžní návštěvníci takto dokumentovali svoji přítomnost, protože neměli jinou možnost a jaksi to bylo i v módě. Dnes to už v módě není a na místech, která jsou nějakým způsobem chráněná, třeba státem, nebo jsou to soukromé objekty se to dá běžně nazvat vandalstvím.

Tuhle jsem jednou provázel nějaké zahraniční hosty po Amatérské jeskyni a při čekání na přívoz u Dlouhého jezera mi padl do očí nápis vyrytý prstíkem do bláta na stěně před jezerem. Tak jsem pátral dále a ejhle, těch nápisů v blátě je tam víc a jsou kompaktní jen s odstupem, protože jsou velké a není jich vůbec málo.

Už jsem na to pomalu pozapomněl, ale tento víkend jsem zase něco zvláštního viděl. Byly to pomalované skály v oblasti Evropy a Indie, kde jsme prozkoumávali terén při příležitosti znovuotevření Šachty za těmito skalisky. Na stěnách se červenalo nepřeberné množství rádoby uměleckých obrázků. Hrábl jsem si nasliněným prstem. I příroda se pokoušela smýt tohle neurvalé počínání lidských rukou, takže rumělka červená vyrudlá do sépiové byla i po zemi. A tak si tedy říkám dobrá tedy.

Dnešní internetová doba se všemi možnostmi vlastní reprezentace už není to pravé. Uděláme tedy něco naturálního, nejlépe v místech, kde to ohodnotí a nasere se co nejvíce diváků. Zahodíme všechny standardy a budeme si užívat slávy sami nad sebou…

A co jeskyně. Ty se samozřejmě ničí tak jak tak. Nejlépe zachovalá jeskyně je jeskyně dosud neobjevená a nejlépe ochráněná jeskyně je jeskyně zabetonovaná. Jeskyňáři objevující jeskyni jsou největším potenciálním škůdcem. Transportují sedimenty, rozšiřují úžiny a šlapou po sintrech, protože si nemůžou šlápnout jinam. To vše dělají v dobré víře a z lásky, protože další jeskyně objevují, zkoumají, fotografují, vypráví a píšou o nich. Myslím si, že dnes už žádný jeskyňář netrpí touhou zvěčnit svoje jméno na stěně jeskyně, aby bylo všem na očích.

Dvojnásob to zamrzí, že do té Amatérské jeskyně je přece jen omezený vstup umožněný jen nepatrnému zlomku lidí. Já nevím, jestli to byl pepíček, karlíček, nebo jiříček. Takové velké zvláštní město za jménem bylo vyvedeno dokonale. A tak bych chtěl nejen všem těmto pepíčkům, karlíčkům, nebo jiříčkům vzkázat, když už to nedokáže průvodce, nebo vedoucí akce. Chci vzkázat všem těmto čmáralům v přírodě, aby si něco hezkého namalovali doma na zeď, sedli si do pohodlného křesílka s kafíčkem v ruce a dlouze se zadívali a sami sebe pochvalovali jak krásně to udělali. Příroda je tu pro všechny a mnoho lidí dnes už nemá pro vaše výtvory pochopení, ani náladu.

Děkuji.

Pseudoumělecké výtvory na skalách za hřištěm ve Sloupu namalované těžko smazatelnou hlinkou. Na kamenech v prvním obrázku se druhý den rozmázl nějaký horolezec. Tajemní duchové lezcům zřejmě nepřejí...