Vysočina, Dámský závrt a jiné kousky krasu...

13.04.2011 06:48

VYSOČINA. V pátek jsem se vypravil se skupinou budoucích geologů do štol na SZ Vysočiny. Bakaláři si zde rozšířili své vědomostní obzory, neb není nic lepšího, než si realitu ohmatat rukama a taky měli můj odvoz, vystrojovací materiál a gumoloď. Já jsem šel hlavně fotit, podívat se a taky - se trochu provětrat, vyzkoušet co snesu. Lokalitu oficiálně nejde z pochopitelných důvodů jmenovat, je to hodně citlivé téma. Původní vchody jsou neprůstřelně zavezené, vlastní vstup si udělali šutráci, prodavači minerálů, montanisti a je velmi důmyslně zamaskovaný. Ostatně o tom svěčí i přeorané stráně s vyvážkami, část kráterů vypovídá i o paběrkování zbytků v hlušině.

Lokalita má pěkné kaverny, strmé komory a několik prudkých úpadnic. Mohli jsme si vyzkoušet i SRT dovednosti. Použili jsme vrak naší rodinné Pálavy, se kterou se podařilo proplout obrovské podzemní jezero dole. Vodní hladiny jsou taky zajímavé, v jedné z úpadnic je o 20m výše, než v jezeru, v lokalitě se občas ponoří i potápěči. Vyzkoušel jsem si taky průnik do neznámé komory, nebo odbočky, jenže jediný vytažený kamínek vyprovokoval sesuv asi kubíku jeho kamrádů. Suť měla částice o velikosti a tvaru dlažební kostky až dětské hlavy a zde dokonale fungovaly jako vysypávané kuličky. Celé vyhřeznutí probíhalo velmi pomalu, asi 15 vteřin, prostě pořád se to sypalo a teklo. Naštěstí bylo hodně prostoru pro rychlý únik. Někde v plazivce bych to nedoporučoval, výhřez proběhne i daleko a těsně pod vodorovný strop. Velké stropní lavice padají daleko rychleji, jediné vodítko je drcený kámen v podobě sypajícího se prášku (sněžení) mezi skálou a blokem, na reakci je asi 5-10 vteřin, pak je pozdě. Také jsme viděli popraskané bloky ve stropě, je bezpečnější se pod tím nezdržovat. V komorách byly místy ponecnány vyzužovací sloupy, ale jen nahoře. Dole zřejmě těžaři podlehli socialistické době, morálce a těžním limitům, že se vyfedrovalo vše. A taky to zde více padá, neboť se ani nikdy nic nikde nezaskládávalo.

Vodácký člun Palava také není moc vhodný k podzemním plavbám. Je moc těžký, při manipulaci a podplouvání moc vratký, v zatáčkách neprůjezdný, neohnutelný atd. Malá kolize vznikla právě při nastupování do lodě, zejména proto, že tam není moc kde zakotvit a rozumě z vody vylézt. Za jezerem jsou prostory v podstatě nedotčené, protože se tam skoro nechodí. Charakter chodeb podobný jako před ním. A taky tam není bordel. Důl je jinak celkem čistý, ale je to jen proto, že byl malý a přístupný, nejsou zde chemikílie, vylitý olej, baterie a trhaviny. Volné železo je většinou sešrotováno. Novodobý binec v podobě PETláhví, papírů od svačin, exkrementy a novin na vzorky jsou úplně všude, bohužel už od šutráků. Focení myslím také dopadlo relativně dobře, bez dalších problémů jsme dole v dole strávili 7 hodin. Fotogalerie z akce ja na Rajčeti:

- Je jaro, co s tím budeme dělat?

NAROZKY. Do krasu jsem se dopravil až v sobotu odpoledne, protože jsem ráno ležel a funěl. Těch plazivek a lezení bylo přece jen dost, podzemí bylo hodně vertikální. V krasu jsem na Slepičárně zastihl Kocoura, oslavu jeho kulatin a téměř kompletní sestavu Plániváků. Ti mu připravili v krasových podmínkách docela ojedinělou soutěž, hledání klíčů od pokladu ve staré truhlici. To mi hodně připomělo jednu francouzskou televizní sportovní soutěž - klíče od pevnosti Boyard. 7 účastníků bojuje o 7 klíčů, mají 7 nápověd k tajemnému heslu, aby se dostali do cely plné (7)tygrů s prsatou(7) krotitelkou a sestaví tajnou formuli ze 7-mi písmen. Mají na to 70 minut a cestou padají do různých pastí, jam a nástrah, že se z některých rázem stávají diváci... Jsem rád, že tuhle bezva soutěž kdysi sledovali i někteří Plániváci. Kocour naštěstí absolvoval sám pouze tři klíče, které zde stačily. V truhlici nakonec byla marcipánová motorová pila, k zaříznutí pak ovečka s kočičí hlavou a dort ve tvaru kočky. Jinak špica francouzský stůl, francouzské buřty, sýry, vína, koňaky a jiné pochoutky. Fakt hezký narozky....

- Kocour za odborného dohledu Plánivské skupiny porcuje Beránka s kočičí hlavou...

- Motorová pila z marcipánu a nějaké dárečky ve starobylé truhlici...

JESKYNĚ ŘEČIŠTĚ. Je neděle odpoledne. Na toulce po planinách krasu někde nad Koňským spádem jsem potkal jednoho člena skupiny Topas. Byl zkontrolovat úzávěr do jeskyně, zámek a klíče. K jeho překvapení klíče nepasovaly. Nevím jak často se tam chodí, ale poslední návštěva tam byla koncem října 2010 dle webu jedné skupiny, klíče měli oficiálně půjčené. Já teď neřeším, kdo má jeskyni v konzervaci, kdo má od jeskyně všechno klíče, předpokládám, že dle jejich interních domluv Pustožlebská, Devon, Toaps a správa CHKOMK. Nejsem si jistý ani zda je to zimoviště netopýrů a jestli správa CHKO na zimní období nenasazuje vlastní klíče.

Prostě mě napadlo, jak je jednoduché si opatřit klíče vlastní pro nějaké soukromé vstupy, jako je například komerce. Já nikoho neobviňuji, prý to stejně dělají všichni. I nešikovný zámečník udělá duplikát klíče soudkového (motýlkového) zámku za 5 minut. Chodit tam budu jen v týdnu. A kdo by vlastně na mě číhal v týdnu, nebo dokonce o víkendu, přece je to lokalita v konzervaci. A kolik jich v MK je! Než se na něco přijde může uběhnout hodně dlouhá doba a v krasu si přece všichni věříme. Je to samozřejmě jen teorie a příklad...

POZOR, stále jsem ještě nikoho nejmenoval a může se jednat o jakoukoliv jeskyni. Dáváte se pozor na svoje lokality kam zas tak často nechodíte? Můžete být nepříjemně překvapeni. Mě nevadí, že se do jeskyně Řečiště chodí. Jsem rád, je to krásná jeskyně. Prakticky celou ji vykopali mí rodiče se členy Staré Pustožlebské skupiny Fabík, Lisý, Sloupý, Němec a další, Později Audy, Kacetl, Mayer a mnoho jiných a většina z nich už nežije. I já jsem tu mockrát shrnoval písek v Písečném dómku, protože putnu jsem v 11letech ještě jaksi neutáhl. Ale kdyby byla náhodou jeskyně tajně využívána ke komerci, tak mě to bude opravdu, ale opravdu nekonečně srát. V podstatě oproti francouzské pevnosti Boyardu to mohou mít tuzemští dobrodruzi s klíči...velmi prosté....

- Krasová obec Suchdol někde z protější stráně Pustého žlebu nad Suchánkovou propastí.

DÁMSKÝ ZÁVRT. V sobotu zde byla pracovní akce na definitivní zajištění spodního závalu skupinou Tartaros. V neděli dopoledne jsme podnikli ještě jednu a to na vytahání všech žebříků, plaket a lezeckého zajištění. Nechceme, aby se na těch rezem prožraných a 40 let neudržovaných žebřících někdo zrakvil. Průběžně se čistí nepořádek na dně a stará dřeva, s čímž může pomoci každý exkurzant. Lokalita bude přístupná pouze technikou SRT s vlastními lany a plaketami. Dobré je mít na to 10mm plakety a náhradní matice M10. Vysrojovací plán bude jistě někdy sestaven, ale stejně. Zase ty klíče, co se budou muset půjčovat, tak jedině s nimi. Bude to reprezentativní lokalita pro skutečné zájemce. Objevili ji skoro všichni výše popsaní, později (r.1986) předřevila nová Pustožlebská skupina. Protože se ta nejnovější do Dámského závrtu nijak neinteresovala, generální opravu všech šachet provedla skupina Tartaros (2006 a 2010) za podpory správy CHKOMK. Hosté zde můžou obdivovat ryzí jeskyňářskou práci, poctivé dílo a důmyslné vystrojení a zabezpečení. I zde v případě komerce platí z mého pohledu to samé, jako v Řečišti...zásadně ne komerci.

- Obec Vilémovice, také z protější stráně a přesně nad Srnčí jeskyní.

GUMOVÝ ZÁVRT. Lítají pečení holubi někomu rovnou do huby? Zdá se, že ano a v tomto případě možná netopýři do zobáku sov a tlam kun. Tohle není žádná výčitka, že se něco udělalo špatně, nikdo za to nemůže, je to příroda. Žádný návod, jak to dělat jinak, nebo lépe, jinak to totiž nejde. Je to jen poznatek, zatím neověřené zjištění, teorie, kterou se ani nepokusím dohnat do konce. A hlavně, je to strašně srandovní....

Šel jsem náhodou při nedělní procházce kolem Gumového závrtu (Dolina překvapení). Vyčnívajíci roura je pěkně odřízlá a je na ní bytelný poklop z uchem. Při bystrém pohledu a to nejsem zoolog, ornitolog ani chiropterolog, jsou na deklu stopy dvou predátorů. Pod uchem, které asi slouží jako bidýlko je trus velkého dravce se zbytky kostí netopýrů. Ucho je pod obzorem okraje závrtu, takže rozhodně nemůže sloužit jako typická pozorovatelna (většinou se dělá umělá tvaru "T", nebo větve). Ptáci tu sedí z jiného důvodu. Na druhé straně vysedává jiné zvíře, pravděpodobně kuna, jsou tu i stopy. Flek od bahna z pole hned vedle výletového otvoru a místo ke konzumaci potravy. Určitě se tu večer nevyhřívá, protože od otvoru neustále táhne a na okraji tehdejší roury by to nešlo. Netopýři měli jaksi více prostoru k letu a manévrování. A taky oba predátoři se tu určitě nepotkávají a nejsou tu každý večer. Jsou bystří také a zdroj potravy objevili velmi rychle....

- Pohled na Dolinu překvapení (Gumový závrt) z blízka, z dálky už není roura ani vchod vůbec vidět. Dole určitě zimují netopýři, je to jediná díra do země široko daleko. Kdysi pohodlně přístupná a dole pěkně teplá, klidná od jeskyňářů nerušená.

- Hovínka sovy jsou přímo pod "bidýlkem", na druhé straně až příliš symetrický flek od bláta se stopami všude. Plech je rovný, ani voda se tu nemůže držet a dlouho nepršelo. Čára není od šneka, ale od mého prstu.