Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Vrátky vzor franci musil

01.04.2010 08:34

Malé jednoruční vrátky...

10.03.2008 22:51

    Příspěvek, který trochu zabředne do historie a pokusí se nastínit jiné způsoby vertikálního tahání kbelíků. Při klasické jeskyňařině se nevyhneme kopání sond v jesykyni, nebo závrtě, vykopaný materiál je potřeba dostat nahoru. Při větší hloubce výkopu je to problém, když není nabídka čerstvých střídajících členů, při zabláceném laně problém dvojnásobný. Na tahacím laně se musí dělat uzlíky, které však mnoho neřeší, lano se všelijak zachytává, zašlapává a padá, uzlíky neprojdou přes kladku, lano jako takové velmi pruží....

    Na Pustožlebské skupině jsme kdysi používali jednoduchý systém jednoručního bubnového vrátku a naposledy ho použili při práci na Sloupských Vintokách. Jak jsem listoval v historických fotkách, narazil jsem ještě na starší typy těchto vrátků viz fotografie a to v Suchánkově propasti a ve vstupu do jeskyně Řečiště.

    Konstukce vrátku je jednoduchá. Sestává se z osy, na které je umístěn navíjecí buben a klika. Toto soustrojí je buď připevněno na dvou bodech (deskách, úhelnících, trámech atd. a zajištěno třeba obrtlíkem). Nemůže to nijak vypadnout, protože je to namáhané proti tahu. Druhý způsob je umístění v jednom bodě a to na ose mezi klikou a bubnem. Tohle řešení je velmi stabilní, v podstatě stačí dvě trubky s rozdílným průměrem (např. coulka a pětičtvrtka) a opatřené normální maznicí. Systém lze umístit nejčastěji na zaklíněný trám, anebo se navrtá přímo do skály. Buben s dvěma bočnicemi nemusí být velký, ocelové lanko se vejde všude a i při větší délce nepruží.

    K vytahování se používá ocelové lanko o průměru 3-4mm, což bohatě stačí na konci se svorkami a karabinou. Uchycené je uvnitř bubnu dle předpokládané hloubky těžení. Páka vrátku je pak vůči bubnu v poměru cca 1:5 až 1:8 záležet bude na hmotnosti kbelíku a tahané výšce. Brždění při jízdě dolů se odehrává pouhým stiskem bubnu rukavicí, eventuelně dřívkem. Roztočená klika dovede naliskat stejně krásně jako u velkého vrátku. Nahoru to jde možná pomaleji, než tahání lana v teplejch, ale skutečně můžete motat celý den bez větší námahy. Jelikož se nepočítá s velkými hloubkami, není potřeba ani západky, v případě nouze lze lanko zatočit za kliku a drží to samo.

    Po skončení práce se dá vrátek jednoduše demontovat a posunout výše, nebo úplně jinam. Skopíroval jsem 4 fotografie a z nich je patrné naprosto všechno. Takže nezbývá popřát budoucím konstruktérům a jeskyňářům hodně úspěchu a vymotaných kbelíků...

Vrátky v Suchánkově propasti a v Řečišti. Dvě pojetí umístění kliky a osy. Prostě primitivní, ale účelné.

Vrátek na Sloupských vintokách, před tím použitý ještě na jeskyni Vinšulce, Spodních patrech Hamerníkovy jeskyně, závrtě 293 a jiných lokalitách.

© francimus

Vytvořeno službou Webnode