Speleorumbál a bádací kousky v krasu.

Asi bych měl začít zavedenou akcí, Speleorumbálem 2011 na Holštejně. Letos se konal už 4. ročník této speleologické společnenské události. Ples pořádala skupina Tartaros (6-16 ČSS) a Kladeňáci, která se úkolu zhostila víc, než dobře. Malým problémem byly mírně stísněné prostory Hošltejnského kulturního stánku, kam se podařilo nacpat 160 platících účastníků plesu. To však neubralo, naopak přidalo jedinečné atmosféře setkání. Přítomni byli jeskyňáři všech generací, převážně z Moravského krasu a skupin bádajících na Moravě, montanisti, horolezci i jen prostí příznivci těchto aktivit. Samozřejmě i se vzdálenějšími hosty, nejdále to asi měli jeskyňáři a montanisti z Liberce.

Při tanci i různých setkáních jsme mohli potkat zasloužilé a zkušené speleology, účastníky významných expedicí i obyčejné jeskyňáře. Přítomen byl i předseda České speleologické společnosti a jiní vzácní hosté, čímž jistě podpořili důležitost a velikost takové události. K poslechu a tanci hrála Country skupina Mlha, která udržela produkci prakticky celý večer a noc, pouze s občerstvovacími přestávkami. Tradičně měla umělecké vystoupení i skupina historického šermu - Rytíři Země Zubra s novým programem, hopsacími koníky, modelem zubra s jedním rohem a dalšími nápady. Jirka Cave Lang se svými krásnými tanečnicemi a ohňovým vystoupením na neprůstřelném koberci, takže se opět nepodařilo podpálit místní svatostánek. Kdo měl neukojitelný zájem, mohl ještě zřít vystoupení polonahé tanečnice v mrazivé noci venku s efektními pohyby a ohnivými kruhy.

O žaludek hostů se vzorně starala občerstvovací skupina v Pekle. V nabídce byl domácí guláš, výtvor Střelda a spol. a různé sýrové, buřtové a utopencové ňamky. Tekutou potěchou byl točený rum, specialita akce, kterou neuvidíte nikdy a nikde jinde. Zpoza báru tradičně shlížel sádrový Kléma, maskot místního zařízení, jež plynule mění vizáž vzhledem k druhu akce, jež se zde pořádá. Zbytek organizátorů, kteří sice nebyli moc vidět, ale také se snažili, jako například pokladna, šatna, obsluha výčepu, tombola její abudandní prodavači, hlavní organzátor a zahajovač Kuba a v neposlední řadě i ranní úklid, všem patří zasloužený dík a obdiv.

Co jinde v krasu. Možná to mé strany nestojí za hovor oproti proběhlé akci nic mimořádného, ani důležitého. V sobotu výpomoc skupině Kerberos (speleologická skupina t.č. mimo organizační strukturu ČSS) na Ovčím, nebo-li Kamenném ponoru. Momentálně se bádá v sestupné chodbě, kterou opouští malý vodní tok planiny mezi Suchdolem a Vavřincem. Ponorová jeskyně je zajímavá hlavně tím, že vznikla na kontaktu pískovců a devonských vápenců. Voda neustále někam zurčí s malou ozvěnou, chodba je široká asi 2m a různě podobně se sklonem zatím 15°ke Konstantnímu vývěru v Amatérské jeskyni. Výška mezery mezi horninami je malá, občas se musí ručně přibírat, k dopravě slouží velmi zajímavě řešená pevná trubková stropní dráha. Takový malý All-weg se skoro plynulou jízdou o 30m dále a výše. Přes jednu překládku jdou pak vápence a písek na povrch. Je až neuvěřitelné, jaké obrovské množství práce zde učinili prakticky tři speleologové za dobu pouhých dvou let. A to včetně nové a zabezpečené težní šachty na povrch.

V neděli už jen malá fototématická exkurze na lokalitě Moravského Speleologického klubu (rovněž mimo ČSS). Lokalita je poměrné známá, popsaná i někde u mě na francimusovi. Mapovali jsme to kdysi a objevili Vodní propast. Jinak jedna z posledních lokalit, kde pracoval a jeskyni prakticky znovuobjevil a zpřístupnil v 90-tých letech významný Holštejnský jeskyňář Jirka Moučka a jedná se o jeskyni V lomu Velká dohoda. Protože jsem tu naposledy byl před deseti roky, bylo místo na nostalgické vzpomínky a samozřejmě na fotografování. Potěšily další optimistické postupy a další výzkumy lokality prováděné skupinou MSK. Lokalita nestojí a to je hlavní, je zde ještě hodně práce a velké možností odborného i speleologického průzkumu. Do vodní propasti jsme se nedostali, hlavně pro dedostatek času a přebytek tělesného tuku většiny účastníků. Tuto hustou objevnou lahůdku z Jižní odbočky nechť si zkusí už mladší jeskyňáři. Dál se sestupu zúčastnili Klíšťákovi kamarádi z Prahy, Hadař ze Speleoklubu Brno a David z Vilémovické skupiny. Na oplátku  hostům MSK umožnil Tartaros prohlídku Lopače a my děkujeme taky za návštěvu.

Na závěr dne ještě fotografování ledouchů ve Starých skalách Sloupských jeskyní. Ponorná část jeskyně je úžasně vymrzlá s nekonečným množstvím ledových kuželek, rampouchů a podobných výtvorů až po východ 3. propástky. Jinak byly pěkně zmrzlé a zduté náplavy z listí a větví pod dělící zdí, kde se dalo propadnout i půlmetr do dutin v sedimentu. Nejinak to vypadalo i v ponorné deltě za Hřebenáčem. Vchod do Sloupských jeskyní dobarvovalo večerní slunce, kras se loučil nádhernou atmosférou....

Fotogalerie ze Speleorumbálu 2011 na Rajčeti ode mě. A od Jany Trusníkové. A další....

- Zapadajícím sluncem zalitý portál Sloupských jeskyní do velké hloubky. Dole při zemi mrzne, dno pokrývají ledové stalagmity. Dva metry nad zemí je teplotní inverze a ve stropě si lebedí mnoho spících netopýrů, skoro prakticky za denního světla. Někteří ani nejsou zalezlí v puklinách. Jejich hibernaci vůbec nevadí světlo, mínusová teplota u podlahy jeskyně, ani poměrně časté návštěvy nedělních výletníků a rodinek ve vchodě jeskyně...