Speleo č. 49 vyšlo...
Mám v rukou nové číslo spelea č. 49. Je pěkné, barevné, vypadá nadupaně a graficky zdařile a jsou v něm i jeskyňářské příspěvky. Pozvánky na akce společnosti jsou uveřejněny včas. Na čtvrté stránce se dočteme, že příspěvek k JESU bude v příštím čísle (50). Od nejmenovaného člena redakce však 50-té číslo má být jen obrázkové, takže až v 51.? Mám obavu, že až speleologové příjdou k dalšímu semináři v dubnu o JESU do Sloupu, tak budou zase nepřipraveni.
Na 5. stránce se dočtu o připravované publikaci k 30. výročí založení ČSS. Já jsem příspěvek, ani fotografie neposlal, takže edici nechci a nebudu nijak komentovat. Určitě je to záslužný počin a knihu si milerád koupím až bude. Moje fotografie, zejména ty starší nejsou hezké, ba přímo škaredé, takže bych nechtěl kazit úroveň budoucí knížky a taky nebývám a nikdy jsem nebyl v našem krasu příliš akční. Jen bych chtěl editora blbě pojmenované kapitoly "Proč se leze do děr" poprosit, aby historii speleologie neodbýval, protože před Společností ("velkým třeskem?") se bádalo také a vzhledem k primitivním podmínkám té doby daleko více a lépe, než dnes...
Na 11. stránce dokázal Marek Poustevník - Šenkyřík svůj článek o Milarepově propasti smrsknout na jednu stránku, takže je čitelný a dá se nad ním zamyslet. Vzápětí si bohatě rozšíříte informace o jeskyních pavoucích V. Růžičky. Petru Barákovi bych chtěl vzkázat, že v Propasťovitém bludišti, o kterém píše na straně 20. Bádala i Pustožlebská skupina, tehdy ještě jako součást Speleoklubu Brno. A to v roce 1984 a zaměřili jsme se na Severní větev na koncové partie. Byl tam vylezen komín, kde byla provedena sonda a pod komínem další sonda. Sondováno v několika odbočkách. Celkově jsme jeskyni "protáhli" jen o 10-12m, zato jsme zde zahájili éru lezení po lanech v naší skupině.
Předposlední dva příspěvky jsou o štolách na Jihlavsku od J. Prokopa a příspěvek o pseudokrasu asi Labských pískovců. Nikde jsem se to moc nezozvěděl, ale z bližšího zkoumání textu to možná vyplyne samo. Poslední vemi pěkně psané dva příspěvky. J. Fleka o setkání seniorů v Moravském krasu. Je dobře, že se zasloužilí senioři v krasu setkávají, bylo by ještě krásnější, kdyby své znalosti a zážitky dovedli a chtěli i nějak předat té mladší generaci, protože jinak to z opačného pohledu zatím vypadalo jako zimní výlet důchodců. Na závěr L. Slezák píše odborně- informační článek o krasu na Rachavách. Styl psaní pana Slezáka je jasný, přímý, velmi výstižný a tím vším neobyčejně krásný. Čtenáři nic nevnucuje, ani se nepodbízí a informaci pochopí i méně informovaný jeskyňář. Škoda, že je příspěvek tak krátký a že je jich tak málo.
Uvidíme, co přinesou další čísla....