Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Slovinsko, září 2012

18.09.2012 10:07

Po krátké domluvě zorganizovali členové Býčí skály malou, ale velmi akční a zážitky bohatou exkurzi do Slovinska. Operovali jsme v oblasti Krasu, přítoku Reky a exkurze byly i v okolí italského Terstu. Akce byla domluvena s několika organizacemi - Jamarsko družstvo Dymnica, Železničiar Ljubljana, skupina Gregora Žiberny a dalšími. Během akce jsme se setkali s velmi vsřícným přístupem místních jeskyňářů a vzorně reprezentovali Českou speleologickou společnost. Naše exkurze proběhla  zhruba takto:

Středa 12.9.2012: Odjezd kolem druhé hodiny odpolední z Brna směr Vídeň, Maribor, Ljubljan, Kozina, Slivje. Druhé auto jelo z Martina, české účastníky přibíralo v Bratislavě. Za krajně nepříznivého počasí jsme dorazili do Slivje, kde se ubytovali v místní sokolovně. Ubytování zajistil Franci Malečkar z místní skupiny. Velmi brzo k ránu příjezd druhé skupiny, kterou nořní bouřka trápila celou cestu z Vídně.

Čtvrtek 13.9.2012: Dopoledne exkurze do Jama Dymnica. Jeskyně je turisticky zpřístupněna pro veřejnost točitou spirálovitou spádnicí vytesanou do stěn vstupní propasti. Hloubka je 40m a průměr kolem 10-ti metrů, celková délka je necelý kilometr. Následuje patro suché, kterým se lze dostat jednak pod druhý vchod - propast v závrtu. Opaným směrem na krátký aktivní tok i do fosilního patra. Z něho se dá také sestoupit na vodu a jít proti proudu asi 300m. Stejnou délkou pokračuje fosilní chodba značných rozměrů a plná sintrové výzdoby. Badatelé se na konci snaží průkopem napojit na prostoru objevenou za sifonem.

Jeskyně je součástí ponorné soustavy vod, která stéká z flyšového pohoří Čičarija, hranice s Chorvatskem. Vody se postupně napojují na tok Reky. Odpolední přejezd na sever za Divaču a návštěva jeskyně Lipiška jama. Jeskyně hluboká 230 m a dlouhá 1,2 km leží těsně vedle silnice Divaška - Sežana. Jedná se o suchou, velkou jeskyni, pravděpodobně o torzo paleo-odvodňovací soustavy do systému Reky. Jeskyně je také uzamčena a částečně upravena pro komerci. Trasa je pro nejeskyňáře poměrně náročná, což si jedna účastnice také vyzkoušela. Začíná převislou ferratou vstupní -20m propástkou. Odtud se dostaneme několika rozměrnými dómy s odbočkami do hl. asi 110m. Dómy jsou částečně řícené s velmi bohatou sintrovou výzdobou a mnoha obrovskými stalagmity. Odtud bylo v roce 2005 průrazem v boku chodby dosaženo pokračování. Zde se také mění charakter a spád chodby. Ta má mírnější spád asi 20°, je výrazně tunelová, mladší a nemá výzdobu. Na konci je v úrovni cca 200m.n.m výrazná sedimentační úroveň.

Protože jeskyně směřuje za odtokový sifon v Kačmě jamě se zde místní speleologové pokusili o průnik, nejprve neúspěšně ve směru chodby. Druhý pokus šel dutinou mezi sintrem a stěnou kolmo vzhůru. Zde narazili na volný a poměrně rozlehlý, členitý systém mladších a vertikálnějších chodeb s mnoha čerstvými propady, vertikální tektonikou a poklesy. Na aktivní tok Reky chybí výškově ještě asi 100m. Místo je zaplavované pravděpodobně odspodu při extrémních povodních. Tunelová chodba vzhůru má rovněž vysoký explorační potenciál v zasintrovaném závalu. Na slovinské poměry zde bylo učiněno značné množství práce a přemístěno obrovské množství sedimentů.

Pátek 14.9.2012: tento den byl vyhrazem převážně pro povrchové exkurze. Navštíven Terst a údolí východně od něj Rio Ospo. Zde je zajímavý kaňon s vodopády, zbytky římského vodovodu, sakrální stavby vysoko ve stěnách údolí. Prošli jsme okolí malou okružní trasou za velmi silného nárazového větru, což bylo na skalních vápencových a klouzavých hřbetech občas mírně humorné. Kousek odtud západně probíhá slovinsko-italská hranice.

Dále navštívena známa jeskyně nad Terstem Grotte Gigante. Jeskyně je v podstatě jeden obrovský dóm stometrové výšky údajně vzniklý propadem dvou a více pater. Pro tuto teorii sice chybí pomyslný suťový kužel uprostřed, ale materiál může být ještě níže. Ve vstupním foayeru je malé speleomuzeum, video umožní virtuální průlet jeskyní za doprovodu Dvořákovy Vltavy. Zajímavý výklad provedl mladý průvodce původem z Slovinska. Ostatně různorodé národy jsou zde při pobřeží hodně natlačeny a prolnuty. V jeskyni je instalováno obří kyvadlo pro seismické měření. Pozitivní je i to, že osvětlení jeskyně během exkurze není zhášeno, svítí stále a pocitově dokonale dotváří atmosféru obrovského prostoru.

Odpoledne jsme ještě zhlédli oblast Timavo a vývěrovou oblast řeky Reky. Ta je částečně podchycena do několika vodáren. Pro zajímavost ještě Saint Giovani s různými přestavěnými románskými bazilikami, parky, pizzeriemi. Mořské pobřeří v okolí hrádku Devin a jiné zajímavosti, Dnešní den byl opravdu nabitý. Nocleh byl přesunut do prostoru klubovny jeskyňářů Gregora Žiberny v Divači za souhlasu Kristiana a Boruta.

Sobota 15.9.2012: Dopolední přejezd zpět na Slivje. Se členy klubu Železničiar z Ljubljanu navštíven ponor Slivská ponikev (slizký ponor, ale jinak je Slivje švestka). Typický povodňový ponor leží severně od Slivje. Voda se průběžně vytrácí ve dně údolí, při povodni dorazí až do vchodu a nekrasovým materiálem hladce modeluje vstupní partie. Přes několik skalních stupňů lezených klasicky se zde dostaneme k 40m hluboké propasti. Dále jde aktivní tok krátce k polosifonu. Vyšší etáží se dostaneme za něj a menšími nesourodými chodbami dalším stupněm až ke štěrkovému sifonu. Výplně tvoří valouny flyše, sintry různého stáří a vápencové bloky převážně ze zarovnaných meandrů. U hlavního stupně se nachází vzestupná, přítoková chodba, končící závalem a krásným korozním komínem. Jeskyně je poměrně zajímavá, celkem dlouhá, mokrá, lezci si zde jistě najdou mnoho potěšení. Večer byl kulturní, pivní, gurmánský, dobře jsme se o sebe postarali.

Neděle 16.9.2012: Sbalena auta, přejezd na Škocjanské jame. Navštíven kaňon Reky proti proudu, kde je vytvořena nová naučná stezka od ponoru Reky přes jeskyně Mariničeva jama. Dále po proudu jsou objekty: Brezno Okroglica, ústící vedle kostela Škocjanu, Mala Dolina, Tominčeva jama, Narvalnyj most, Velka dolina a Dvorana ponvic. Ukecali jsme malé vstupné, nahoru jeli lanovkou. Návštěva speleologického a národopisného muzea, obce Škocjan atd. V poledních hodinách rozjezd domů.

Exkurze se zúčastnili: Milan Horňák z Martina, hlavní tahoun a organizátor, kterému určitě patří největší dík zejména za kontakty na jeskyňáře, tlumočení, exkurze. Taky jeho bohovsky výživné, husté, fundované a poučné výklady z archeologie, geologie a architektury. Dále pak Zuzka Minaříková, Štěpán Mátl, Barbora Appelová, Láďa Putna s Helenou (všichni ZO 6-01 Býčí skála) a francimus (6-16 Tartaros). Ve čtvrtek ještě přijel Igor Harna ze Speleoklubu Brno.

 

- Jeskyně Grotte Gigante. Aerodynamické kapky vody padající z výšky přes 100 metrů dopadají na povrch rychlostí projektilu. Po dopadu se rozstřikují, tříští a jemný aerosol z nich se přichytne na nejbližší výstupky. Takto vznikají nádcherné stromečkové stalaktity s typickými výrůstky a větvičkami...

- Vyvěr Timovo, zde vyvěrá Reka a je to i vidět, že se jemně pne. Voda je celkem čistá, za povodní zakalená. To už rostou z vody hnědé hříbky. V okolí je spousta dalších kolísajících vodních nádržek, součástek mocné vývěrové delty řeky Reky.

- Jeskyně pod Narvalnym (přírodním) mostem má průřez tak asi 10m2. Nechce se věřit, že jedině tudy protéká všechna voda při povodních na Rece.

Ostatní fotografie jsem umístil na RAJČE:

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode