Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Slovinsko, Jeskyně v okolí Laze a Logatce

24.07.2010 10:08

Přihlásil jsem se na poslední chvíli na speleologickou exkurzi skupiny Býčí skála do Slovinska jako náhradník. Postupně se však několik účastníků odhlásilo, takže se volné místo v autě našlo. Nakonec jsme jeli v počtu pouze tři. Láďa Putna (Býčí skála) s partnerkou Helenou měli akci dobře připravenou, zejména po logistické stránce. Ta čítala zejména popisy jeskyní a přístupů k nim, některé byly doplněny i plánky a souřadnicemi. Odjezd byl naplánován v poměrně netradičním čase díky Laďově zaměstnání od pondělí 19. 7. do 23. 7 (pátek).

Speleologickou exkurzi jsem pojal jednak sportovně (obsahovala i vertikální jeskyně) a odborně. Zajímaly mě souvislosti jeskyních úrovní, klimatické a hydrologické poměry v návaznosti na jinou zkoumanou oblast a to jižněji na Kačné jamě. Uvedená oblast má stovky jeskyní různého charakteru, stáří a velikosti a nebylo možné navštívit všechny. I v samotných lokalitách jsme se z různých důvodů nedostali všude, ale hlavní směry se podařilo projít. Během sestupů jsem se snažil o nějakou fotodokumentaci.

Popisy k jeskyním získané na internetu byly mírně nadhodnocené a přehnané. Neodpovídaly většinou délky lan a množství výstroje. Bylo potřeba se řídit i drobnými nyancemi, stopami a vlastním úsudkem, které poskytovala příroda a předchozí návštěvníci. Teprve u poslední jeskyně jsme použili souřadnice GPS, které jsou poměně přesné. K většině jeskyní vede nějaká značka, nebo aspoň pěšina se zbytky speleologické výstroje. U každé jeskyně se pokusím o svůj výklad vystrojení sestupu. Jak exkurze probíhala:

Pondělí 19.7.2010: Odjezd z Brna cca 8.00 a bezproblémový přesun přes Vídeň, Grac, Maribor, Ljubljanu a Logatec do vesnice Laze. Ubytování v místním speleokempu, který měli téměř celý obsazený speleologové z Belgie. Jméno nebylo pro mě důležité, tak jsem si ho nezapamatoval, nicméně zde pořádali něco jako komerční speleokurz. Odpoledne návštěva jeskyně Mačkovica.

jeskyně Mačkovica je asi 6OOm dlouhá. Vstup tvoří propadlý strop do široké jeskyně. Protože je otevřený směrem do Planinského polje, mohlo se jednat o bývalý ponor z něho. Ve vchodě je bohatá sintrová výzdoba, poškozená typickým mrazovým zvětráváním. Sestupnou chodbou se dostaneme do větších rozmanitých chodeb různého stupně vývoje v kombinaci tektonikou a vrstevnatostí vápence. Vlevo se dostaneme do vyříceného komínu, a mohutný zával se musí dost vysoko přelézt. Zával končí úzkým průlezem kde následují obrovité dómy a chodby. Bylo zajímavé, že v zúžením místě nefoukal vůbec žádný průvan, i když rozdíl teplot venku a vevnitř byl velký. Díky poloze ve stropě závalu se studený průvan pravděpodobně prodíral skrze celý zával v jeho základně a nahoře zůstala statická kapsa teplého vzduchu.

Dále pak pokračovaly velké chodby se sintrovými kupami, sbory bloků ve dně a několika propástkami. Na konci úžina s dalším blátivým pokračováním, která vede po vrstevní ploše. Pokračování hlavního patra je pravděpodobně utopeno pod závaly níže. Do jeskyně není potřeba žádná lezecká výstroj. Pozdě odpoledne nalezen vchod do jeskyně Logarček.

Úterý 20.7.2010: Jeskyně Logarček je 120m hluboká a 4,3 km dlouhá jeskyně a v podstatě ji tvoří tři horizontální patra. Vstup do jeskyně je mezi závrty a mezi dvěma průseky linek VN. Po slanění vstupní propasti projdeme dómem vlevo k průlezu. Přes několik stupínků se fosilními chodbami dostaneme k balkónu. Chodby jsou zajímavě vyzdobené všemi sintrovými formami a jsou relativně malé. Z okna slaníme na hlavní tah jeskyně.

Severní rov vede rozměrným zahliněným kanálem s odtokvým járem uprostřed, který se místy propadá do nižšího pokračování. Následují plazivky s průvanem jako vodítko (Pasage). Dále je to v podobném duchu. Doleva vzhůru stoupá Podorská dvorana, charakterově stejná, avšak menší jako Lojzov Podor v Kačné jamě. Dál je obrovská Blatná dvorana, kde pozvolna hlavní tah klesá a plynule se napojuje na nejnižší zatopené patro. Zajímavý je úsek asi 50m s čistě skalním dnem, jezírky v sintrových hrázích a vykapané závrtky (egutační jamky) až dvoumetrového průměru. Po dalším asi 8m skoku, který zdoláme boční zablácenou chodbou-tobogánem se dostaneme za "vyschlý" sifon a po traverzech kolem dvou jezer, kde se nohy boří po kolena do bahna další postup ukončíme. Ve dně je několik macarátů. Zvláštní je, že před 3-mi týdny zde byla speleoskupina Guáno po kterých zde nebyly žádné čerstvé stopy. Až po Blatnou dvoranu byly všechny stopy vyplněné čerstvým mazlavým jílem, což činí asi 30m výškového rozdílu. Pozitivní je, že voda stačila velmi rychle udtéct, a svědčí to o dobrých odtokových poměrech zde i přes relativně velké nánosy bahna všude a zdánlivě ucpané odtoky.

Južný rov vede od sestupu opačným směrem také rozměrnými chodbami přes různé suntrové kupy a závrtky - propady ve dně. Je velmi hezky vyzdobená, střední část této chodby vede přas malé stupně dolů a sintrové kaskády opět nahoru k Južnémi Lijaku (závrtu). Dále jsme nebyli, nad závrtem je poměrně luftózní traverz na sedák a dolů se dá slanit na nejspodnější úroveň.

K sestupu (vstupní propast) je potřeba 40m lano a 3 plakety. Do Hlavné rokve 30m lano a 3 plakety. Dole doporučuji sedák sundat. Lano je pak potřeba až v Južněm rovu do závrtu, nebo na zajištění přes traverz (prý 30m a nějakou plaketu). Původně deklarovaných 15 plaket je postoj buzíků, kteří jen do vstupní škrapy velikosti velblouda natloukli 11 otvorů a podobý počet je po celé jeskyni všude, kde je potřeba udělat delší, než metrový krok.

Středa 21.7.2010: Exkurze do jeskyně Postojna jama. Jeskyně je natolik profláklá a známá, že nepotřebuje vůbec žádný komentář. Na průkazku ČSS dávají slevu z 20 na 12 Euro. Při více lidech a množství jeskyňářských průkazek lze údajně usmlouvat i cenu podstatně nižší. Doporučuji brzký čas (9.00), kdy je nejméně lidí. Asi každý jeskyňář jednou za život by si měl jeskyni projít, aby včas skončil se speleologií a neničil blbodíry v Moravském krasu. Co jsem se koukal na historické záběry, které se promítají ve foyeru, než se obsadí vláček, tak se tu kdysi jezdilo na páru (ozajstné úzkorozchodné parní lokomotívky na dřevo), což na rozdíl od loučí ve Sloupských jeskyních nezanechalo žádné stopy.

Predjamski hrad a jeskyně za ním. Je součástí prohlídky, nejprve se projde část (asi 500m) 1500m dlouhé jeskyně s průvodcem a za 7 Euro, pak se návštěvníci plynule rozplynou v hradu. Nejvyšší Erazmova jeskyně údajně přístupna není. Úplně dole pod hradem je Vodna jeskyně, ponor, kde se lze v marastu dá plazit hodně metrů. Vody z obou jeskyní mají souvislost s vývěry v Planinskom polji.

Propast Jama na Meji. Propast na planině a 5x5m oknem. Celkem pěkný luftózní sestup 50m hlubokým dómem. Uprostřed je výrazný balkón tvořený sintrovou kupou. Dolů sestupujeme po suťovém kuželu až k průlezu. Za ním pokračuje sestupný dómek s periodickým jezírkem na dně v hl. -88m. Celkem příjemná, zvláštní výzdoba. K sestupu je potřeba 50m lano, 3-4 plakety a týřidlo. Údajně nejlepší sestup je v 11.00h, kdy přímo do propasti svíti slunce.

Jeskyně Vrania. Je propadlý závrt do jeskyního patra. Dolů pak vedou trativody asi 3m v průměru po vrstevních plochách až k jezírku s macaráty. Za trativodem je galerie a další propástka, odkud pravděpodobně dle facet občas přetéká voda do trativodu. Galerie pak pokračuje částěčně zařícenou chodbou s bohatou a hodně zvětralou výzdobou asi 200 m, kde končí v sintrech. Výzdoba je zde bohužel i antropogenní v podobě křiklavě barevných grafitti.

Čtvrtek 22.7.2010: Jeskyně Najdena, je údajně dlouhá 5,1km a hluboká 120m. Nejdelší jeskyně v oblasti. Ústí je skalní roura 80cm, 5m hluboká mezi závrty. Pokračuje slaněním do dómu a sestupem v něm. Odtud se lze dostat mladým průkopem vlevo jakoby zpět pod vstupní dóm k dvěma 3m hl. propástkám. Tyto se dají slézt bohatě rozporem, i když všude kolem trčí kotvy. Takto se v pohodě dostaneme do galerie Krokodýla se vším všudy. Pokud budeme pokračovat dále, tak vlevo po římse do fosilní chodby a většího dómu. Vlevo dolů je ponor s úžasnými škrapami ve stropě, napravo pak pár plazivek nikam. Přímo dopředu na hliněném náspu je další plazivka s průvanem, končící dómkem a propástkou. Zde slanění asi 20m na rozcestí, Přímo dolů meandry na blátivé dvě spodní větve, nebo přímo na blátivou výspu do prostoru. Odtud vede blátivý ochoz podél 20m hluboké a velmi ohavné díry na protější stěnu. Objevitelé museli tuto cestu tvořit nalepováním bahna na stěny. Neodjištěno! Za neuvěřitelně ohavnou tůní pochopitelně opět následuje galerie Krokodýla. Na spodní etáž jsme nešli, protože bláta jsme měli za uplynulé dny již dosti.

Propast je vystrojena poměrně špatně. Na důležitých místech úplně chybí kotvy, dávají se smyčky s týřidly za krápníky. Jinde je zbytečných kotev přehršel. k sestupu je potřeba: Vstup 50m lano, 4 plakety, smyčka a týřidlo. Druhý stupeň 25m lano, 2plakety, smyčka a týřidlo. Dolů ještě údajně 30m lano vhodné pro blátivé podmínky.

Povrchová exkurze po Planinskom polji, spíše po jeho SZ části v oblasti povodňovách ponorů potoka Unce. Polje je rozryto mnoha starými a již obdělanými, nebo zatravněnými meandry. Z nich místy vklesávají ponory mladé se skalními škrapami a skalními trativody ve dně. Po SZ okraji je několik povodňových ponorů uzavřených česly. Aktivní potok se vytrácí daleko v předpolí, protože v době exkurze panovalo mimořádné sucho. Nalezeny 4 odvodňovací objekty, navštíven jediný ponor, jeho průtočnost upravena asi 30m umělou štolou. Následuje dómek s komínem na povrch a velmi blátivá asi 50m chodba k vodní nádrži. Protože jsem nebyl vybaven, od další exkurze bylo upuštěno. Ostatní skalní díry do země byly buď úzké, nebo vyžadovaly třímetrový výskok při návratu. Zajímavé jsou klimatické poměry. Zatímco na polji peklo v absolutním bezvětří asi 35°C, z povodňových ponorů vyrážel intenzivní průvan ven o teplotě asi 5°C. Opět to může ukazovat na otevřené vodní cesty a obrovské vzduchové zásoby, někde v hloubi masivu, které prostě vlastní vahou vytékají ven. A hlavně na dobré odtokové poměry z oblasti, protože zde údajně pršelo před 14-ti dny.

Pátek 23.7.2010: Přejezd na Rakov Škocjan a přilehlé jeskyně. V podstatě se jedná o soustavu prolomených oken do odtokové, vývěrové  jeskyně. Po proudu pak lokalita pokračuje různými kaňony, soutěskami až po jeskyni Tkalca Jama a odtud do Planinského polje. V protisměru je pak jeskyně Veliká Karlovica (obě navštíveny loni v létě). Sočástí Rakova Škocjanu jsou i Zelške jame, které se Slovincům podařilo za rok uzamčít mříží a zámkem. Jediný vstup je zřejmě naplutí člunem ze S části jeskyně. Zde byla exkurze po jeskyních oficiálně ukončena. V poledne odjezd zpět do Brna.

 

Odkazy na oblast a jeskyně: Zřejmě zde bude speleoskupina Guáno - Květen 2010 a červenec 2010 a další přibudou

Fotogalerie: Tradičně na rajčeti.

Zajímavý podotek poslal ještě Martin Sluka:


1. Okolí Laze je jedním z působišť rodáka z Popůvek Wilhelma Putika.
Proslavil se zejména vybudováním odvodnění polje. Pamětná deska na
škole z moravského vápence.
2. Putik nalezl a zdokumentoval velkou jeskyni "Najdena jama", kterou
místní nejsou schopni zatím lokalizovat.
3. V lese u Laze jsou fosilní krápníky v bezstropé jeskyni cca 2 m
vysoké.
4. V Laze bydlí známý France Šušteršič.

© francimus

Vytvořeno službou Webnode