Slovenský kras a Rudohoří

Na velikonoce 2009 naplánovala skupina Tartaros další akci v Slovenském krasu. Někteří účastníci přijeli už ve čtvrtek a odjížděli v úterý. Celá akce se vymykala standardnímu bádání na jediné lokalitě a povzbudivě přibylo různých exkurzí a zajímavých výletů po okolí. Akce byla provedena s vědomím J. Stankoviče a G. Lešínského, ubytováni jsme byli na Buzgó. Během akce jsme se pohybovali převážně po Silické planině a v Slovenském Rudohoří, poblíž města Jelšava. Pracovní exkurze probíhala zhruba takto:

Čtvrtek 9. 4. O9: Příjezd postupně většiny účastníků na základnu Buzgó.

Pátek 10. 4.: Pracovní akce v Propasti na Železnej lúke. Tuto propast objevila skupina Badizér ve spolupráci se skupinou Tartaros asi před deseti roky. Pod úzkým jícnem ze zaklíněných bloků byl proveden sestup do 30m hluboké propasti s dómkem, kde průzkumy prozatím ustaly. Po třech letech se do hrdla zabudovala dvoumetrová roura místo skruže a lokalita byla opuštěna a po čase i zavalena. Dnešní akce byla zaměřena na vyčištění a zajištění jícnu propasti. Odpoledne byla exkurzně navštívena propast Bezodná Ladnica na Silické planině. Večer příjezd zbytku účastníků včetně dvou jeskyňářů z Prahy.

Sobota 11.4.: Pokračování ve vyklízení jícnu Propasti na Železné louce. Podařilo se proniknout k částečně zavalené rouře a vybrat ji. Proti opětovnému jarnímu sesuvu jsme vybudovali další pažení. Pod rourou jsme vytěžili asi půl kubíků materiálu, převážně balvanů. Po odklizení zbytku bloků zaklíněných v puklině bude možný opětovný sestup. Lokalita je připravena na další průzkum, vše se podařilo i přes vymrzlý zával na povrchu. Propast nasává studený průvan v zimě a vchod je notně vyledován.

Souběžně probíhala těžba v sousední propadlině, která se nenadále významně prohloubila v loňském roce do hl. asi 2m. sondu jsme vedli do celkové hloubky 3,5 m, kde jsme nalezli starý umělohmotný kbelík. Zůstal zde z nějakého sondování v posledních letech, než se propadnul spolu se sedimentem. Dále zde byly šedomodré kaly z organických usazenin a vůbec žádné trativody, písky, ani skalní bloky. Zprávy, že tato propadlina každou zimu nasává podobně jako vedlejší prop. Železná průvan, nejsou z tohoto pohledu moc reálné. Vytvořil jsem si soukromou teorii o vzniku této jámy. V minulosti mohla sloužit jako jímka na vodu, nebo spíš led, který dávní pastevci nalámali na jaře v sousední propasti na Železné louce. Do podzimu pak pomohla v tomto kraji chudém na vodu pomoci lidem přežít letní sucha. Později mohla být jímka zakryta a upuštěna.

Před večerem a bouřkami jsme ještě provedli sestup do Ponornej propasti, kterou vystrojil M. Škrobák, který zde v minulosti byl. Setup trval asi 3 hodiny vč. fotografování a účastnilo se ho 7 jeskyňářů. Propast je hluboká 135 metrů, ponorné vody jej vykroužily po výrazných vrstevních plochách v kombinaci s vertikální tektonikou až do této hloubky. Dole je pěkná výzdoba a zajímavé sedimenty. Z neznámého ponoru sem přitéká malá vodoteč, jež byla pro pozdější průzkum zachytávána za betonovou hrázku. Dle sedimentů (výrazné písčité až štěrkopískové říční vrstvy) a změny charakteru propasti, asi 30m nade dnem zde mohla fungovat vyšší odvodňovací etáž. Voda ze dna propasti vyvěrá v jeskyni Gombasecká.

Neděle 12.4.: Exkurze do Krásnohorské jeskyně pro ty, kteří zde ještě nebyli. Exkurze po okolí a okolních krasových jevech, vytypování dalších lokalit, návštěva Silické planiny a jeskyně Silická Lednica. Zhodnocení lokality na vrchu Bujná (Střelec) a další aktivity. Kuba Doležal a Jarda Slonek provedli zajištění volných bloků v jeskyni Podhradní vyveračka, kde se také provádí dlouhodobý průzkum.

Naše skupina navštívila blíže nespecifikované povrchové a podzemní doly na magnezitovou rudu v oblasti Jelšavy. Lomy se rozkládají pod vrcholem konkrétního kopce a těžba zprvu probíhala povrchově a povrchovou svážnou do třídírny a na zpracování. Podle stáří stromů na vyvážce zhruba v 50-tých letech. Poté se těžba přesunula do podzemí a ruda kutána komorově. Dle stop jsme zjistili vějířové vrty pravděpodobně v nejvyšším patru dobývky. Nutně muselo jít o dobývání i z větších hloubek, do kterých jsme se zatím nedostali. Zařícení celého komplexu prostor muselo dojít v nedávné době, jako relikty tohoto neukočírovaného dolování zůstaly v propadech skalní ostrovy původního povrchu s trávou a vzrostlými stromy.

Jako zbytky etáží tu jsou visuté trosky průzkumných štol a skalní hřbety dna původní povrchové těžby. To jen v severním a menším propadu. V jižním, který nabízí dojem totálního zmaru nezbylo vůbec nic. Měsíční krajina. Uprostřed stojí torzo vrcholu kopce. Nepředstavitelně obrovský vrcholový monolit se rovněž pomalu sesouvá a oproti původnímu masívu poklesl o necelý metr. To jsme odhadli podle odtrhu a napnutých kořenů stromů na bývalém temeni kopce. Sestoupili jsme do nižšiho patra dobývky při SV stěně. Zde je průzkumná štola s několika odbočkami, jež po pár metrech končí čelbou. Konečně trochu podzemí, mělo však své stinné stránky. Sice v suchu pod převisem, ale na dvě hodiny nás tu uvěznila bouřka, déšť a padající kamení z lomové stěny. Podobně jako v Tatrách po bouřce.

Za skalním, pouhý metr širokým hřbetem, jež je jedinou povrchovou cestou k sestupu do propadu jsme se dostali do prostřední části. Zde jsou dvě větší a zadřevené štoly. Jedna je vedena v břidlici a je velmi zchátralá, v druhé je množství krasových dutin vyplněných červenými až fialovými výplněmi, pavděpodobně v mramorech, nebo kalcitu. Uprostřed je pod obrovským blokem dutina, ktrerá klesá dále dolů a končí zasucením. Zde se drží kapsa studeného vzduchu, led a sníh. V tomo skupenství je udržuje velmi studený a intenzivní průvan kdesi zespodu. Na opačné straně propadu je ještě jedna poměrně členitá štola s mnoha odbočkami. Část končí opět zařícením v břidlici, šást čelbou. Jedna z chodeb vede k povrchu, takže si proneseme batohy, prozkoumáme zbytek etáže a jdeme zpět do údolí, protože už je večer. Průzkum nám zabral 8 hodin a obešli jsme jen zlomek objektu. Objevili jsme i jeden komín, jež by měl vést do patra spodního, další vyvážku se štolou a mnoho technických zajímavostí, jako například horizontální a vertikální napojení dopravy hunty apodobně.

Pondělí 13.4.: Část skupiny odjezd domů, druhá polovina exkurze a odstrojení Ponorné priepasti a vyklízecí práce na Železné louce. Exkurze se zúčastnili i hosté z jiných skupin: Petr Nakládal (geospeleos), Lukáš (Speleoklub Praha), Hynek (Hluboký závrt), Kamila (ČSS). Zbytek 9 členů skupiny Tartaros a dva hosté. Akce beze zbytku splnila svůj účel a věřím, že bude mít v létě další pokračování.

Fotky budou vystaveny na Rajčeti.

Informace o Ponorné priepasti zde: