Různé exkurze po severu krasu

...Byla sobota odpoledne a po deštivé první polovině května měl být konečně krásný víkend. Do Lopače kvůli vysoké hladině nesestoupili jeskyňáři ani dopoledne. Neuskutečnil se v plném rozsahu ani náhradní program v Liščí jeskyni, kde se stropu normálně pršelo a v průkopech je několik dm vody, která nemá kam odtéct. Potok Hložek zcela vyjímečně bifurkoval a přes starou silnici přetékal do Krasovského ponoru. Ze vždy suchého žlíbku od Dagmary vytékal kalný potok a ponořoval se naproti do Sedmatřicítky. V Hradském žlebu přestaly stíhat stěrače, museli jsme jet krokem a trampský potlach ve Velké dohodě zahnal déšť pod starou pec vápenky. Pod Hřebenáčem je už měsíc jezero, to by bylo, aby se konečně něco někde nějak nepročistilo. Nastal čas exkurzí...

Kravská díra: Nechali jsme se pozvat na exkurzi do této jeskyně. Oťas Šimíček a Suchožlebáci nemají problémy a nám s Bárou vyšli vstříc. Jeskyně, její historie a nové objevy jsou dobře popsané v posledním Sborníku Speleofóra 2010. Zpráva je i na webových stránkách skupiny Suchý žleb. Byl jsem v objevených částech jeskyně poprvé a zanechalo to ve mě tyto dojmy. I přestože nejsem geolog, ani jiný odborník, chtěl bych se se svými laickými poznatky podělit s ostatními. Na lokalitu jsem se pokusil dívat v kontextu s poznatky jeskyní v okolí a to j. Verunčiny, Nejezchlebova lomku, Skleněných dómů a jeskyní Harbech.

O jeskyni se všude píše jako o ponoru, respektive o paleoponoru vod ze Suchého žlebu směrem pod Harbechy. Přibližně jižní směr by tomu i odpovídal. Přesto jsem v průkopech (uměle vykopaná chodba vilémovickými občany) nikde neviděl říční sedimenty. Mozná že byly v minulosti vodami vyklizeny, nebo leží níže. Sondy ve dně jsou jen asi 3m hluboké. V průkopu na hodně místech není ani pevný strop a nejsem si jistý ani zda jde jen o levou stěnu neznámé chodby. Možná se jedná o ucpané komíny, ale pravděpodobně i o příčné poruchy k povrchu. Hloubka od něj asi nebude velká, navíc sedimenty připomínají hodně produkty svahových a tektonických procesů, než cokoliv jiného. V jednom místě jsou hodně rudé, sutě ostrohranné, bloky volně nahromaděné, zejména před průlezem do volných partií.

Zde je velmi zajímavá příčná porucha vlevo dolů, z protější strany je zapažený zával. Následuje krátký dómek s několika dalšími poruchami V-Z, aspoň se tak jeví. Na mapě je jich sice méně, ale celkově to budí dojem, že právě ony daly vzniknout této prostoře. Charakter je také naprosto odlišný od staré části, jako by se jednalo o jinou jeskyni. Ve dně je čistá suť a bloky, částěčně doplněná o materiál z další sondy (Propast Vilémovických občanů). Tato leží v poslední JZ odbočce z dómu a na stejné puklině je i vytvořena. Je otázkou, proč si původní objevitelé vybrali k pokračování právě tuto, i když se jiné příčné pukliny jeví nadějněji a vedou do masivu na východ. Stejnou otázku si kladu v jiné jeskyni, Žižkůvce pod Ostrovem, kde neznámí badatelé volili sondu na konci jeskyně přes podkopané komíny z povrchu, i když jinde byly místa daleko příhodnější.

Propástka v objevech Kravské díry byla úzká a pravděpodobně díky tomu i volná a šel z ní průvan. Původní objevitelé zde ručně vrtali díry a dynamitem ji rozstřelovali. Motivační je nyní i dosažená hloubka do -15m, ale i dole se dostává jednou stěnou do sutí zaplněné pukliny. Velkou otázkou je průvan. Díky velké členitosti prostoru člověk nábývá dojmu, že zde musí někde cirkulovat mezi jednotlivýmí puklinami, v jednom místě propástky dokonce padá i sezhora. V jiném místě dómu jsou v zúžených místech aerosolové formy sintrů. Ale rozhodně se vzduch čistí a proudí. Dole by se mohlo konečně nalézat paleoříční patro, které by mohlo odpovídat podobnému v jeskyni Verunka a Nejezchlebův lůmek. Zda bude poté (spíše verzikálně korozně) napojeno ještě na hypotetické aktivní vilémovické vody je otázkou, ale možné to je.

V jeskyni jsme objevili jednu lékovku se zachovanou papírovou etiketou. Dodavatel obsahu byla lékárna Rájec-Jestřebí, obsah byly uvedeny hořčíkovo-kalciové tablety. V praxi se mohly používat na potlačení únavy a svalových křečí.

Nejezchlebův lůmek: Dávno opuštěná lokalita, objev se konal při lámání kamene na stavbu silnice ve žlebu. Další prováděné práce a výsledky zveřejnili Otava - Zajíček v některém starším speleofóru. Po sestupu jsem zjistil, že jsem tu kdysi hodně dávno byl, nově byla vykopána asi 10m sonda. Jeskyně se kdysi proslavila šílenými vlhkými průvany hlavně v zimě, kdy smrky nad vchodem byly pokryté záclonami jinovatky až k vrcholu. Nějakými technickými zásahy byl zdoj průvanů pravděpodobně zasypán. Jeskyně je důležitá i polohově. Z druhé strany žlebu sem míří pokračování Sleněných dómů (i pravděpodobně původní vodní cesty Punkvy). Bohužel všechny dostupné mapy Katedrály a Sleněných dómů se rozcházejí s rozdíly i stovek!!! metrů, takže o souvislostech lze jen spekulovat. Do oblasti míří i potápěči prolongované zatopené prostory jeskyně Stovky v Odvodňovacím tunelu.

V jeskyni je fragment horizontální, asi přítokové říční chodby (chodba Rytmitů) s písčitými sedimenty, ale není bohužel příliš výrazná. Výškově by odpovídal fragmentu paleotoku ve Verunčině jeskyni o mocnosti pouhých asi 1-2m. Hlavní úroveň je právem očekávána hlouběji. Sonda bez výdřevy kopírující nejprve stěnu a pak stropní vertikální koryto, vyběhla z neznámých důvodů zpět pod silnici a vstup do jeskyně místo do masivu pod Harbechy. Sedimenty dole jsou spíše jílovité a nesvědčí o žádněm aktivním odvodnění níže. Potenciálně nadějných míst v jeskyni je poskrovnu, jediná naděje je nalézt průvanové místo o pokusit se pokračovat tudy.

Ve zbývajícím čase do neděle ještě exkurze do Okrouhlíku. Po deštivém týdnu se mimořádně zvýšil skap a zaplavil (i bahnem zavalil) sondu k trativodu až k jeho okraji. Vodu chrlil zatím nezdolaný komín nad trativodem, který bude možná nějak komunikovat se dnem žlíbku Peklo. S prací jsme nikde nepomohli, z Půlnoční propasti jsme vynesli dvě žáby (skokan hnědý), které ve zdravi přežily 30m sestup bez žebříku i padáku. K vypuštění divoké zveře došlo v bezpečné vzdálenosti od závrtu. Nějaké drobnosti po krase a sledování pozůstatků sobotních přívalových dešťů. Cvičné mapování jeskyně  Bezděkovy, lokalizace jeskyně Šebelovy a kontrola propadu pod mantinelem. Otvor se samovolně rozšířil, nicméně hloubka se snížila na 1,3m. Konečně se ukázalo slunko a teplo vyhnalo do skal davy horolezců, kteří stáli fronty na cestu. Romantické zakončení víkendu bylo umocněno procházkou po Pustém žlebu...

Fotografie z podzemí nemám žádné a ty povrchové nechám na příště.

- Horní Krasovský ponor pod Šamalíkovými jeskyněmi, po celé jaro 2010 prakticky beze změny.

- Potok Hložek tekoucí na louku naproti Vintokům. Výtraty se dějí někde průběžně v terénu.

- Propadání Lopače, do Mlynářova propadání má vody přesto stále málo.

- Vodou zaplněný závrt v Holštejně v místech mezi lesní školkou a Lidomornou.

- Jezero na západní straně Hřebenáče také celé jaro prakticky beze změny.

- Rozvodněný Vavřinecký potok teče 3 roky starým umělým korytem téměř k propadání U žida v Pustém žlebu.

Informace čerpány a použití literatura:

- Kravská díra - Cesta pod Harbechy a k ostrovsko-vilémovickým vodám, autoři Ota Šimíček, Vladislav Kahle, Ladislav Slezák, Jan Flek a sborník Speleofóra 201O.

- Osobní webové stránky Oty Šimíčka.

- Webové stránky ZO 6-14 Suchý žleb

- Webové stránky francimus - Verunčina jeskyně a mapování Verunčiny jeskyně.