Pustý žleb, Pravá žlebová stráň

Protože mě tento problém zajímá už delší dobu, tak jsem si ho po čase zase připoměl. Tato popisovaná stráň leží mezi Novodvorským žlíbkem nad Štajgrovkou a žlíbkem Peklo a to v jeho horní části. Takže se ani nemusí příliš odbíhat z obdělávaného pole, ani z turistické cesty, která vede na hrad Blansek, ani z od traktorů rozrytých cest po lesní těžbě.

Štajgrova jeskyně je poměrně málo známá lokalita, dlouhou dobu slouží jako zdroj pitné vody pro Skalní mlýn a okolí. Provést speleologickou exkurzi je nemožné. Vlevo od jeskyně stoupá vzhůru strmě nenápadný Novodvorský žlíbek. Zprvu několika skalními stupínky, poté přechází v hlubokou, divokou rokli. Uvažoval jsem o možnosti rekognoskovat ponory, vedoucí do Štajgrovy jeskyně. Dno rokle však již probíhá částečně v bazálních klastikách, částečně v brněnské vyvřelině. Ve skalním ostrohu vysoko nad jeskyní a tedy i ve vápencovém masívu prostupují vrstvy přímo grandioritu, bez mezivrstev klastik, ale určitě jsou přítomny také. Údolíčko je natolik strmé, že se voda v minulosti pravděpodobně nikdy nezahloubila a charakter podloží to spíše potvrzuje. V horní části je několik výtratů, kde mizí podstatná část vody. Podél vrstev nesourodého podloží pak pravděpodobně drenuje do jeskyně, kde se opět objevuje v podobě krásného vodopádu (odpozorováno z mapy). Ve zmíněném žlíbku je jediná jeskyně, kde bylo podle odvalů v minulosti bádáno. Jeskyně je krátká, je však modelovaná proudící vodou, vlevo od vchodu je několik tlakových kanálků, vpravo hluboko do masivu vede chodba s výrazným stropním korytem. V současné době je jeskyně spíše zanesená jezevci, jako památka na speleogickou činnost je pod vchodem zahrabaný kbelík plný štěrku (valouny dioritu,klastiky, písek), zřejmě vytěženými ze zadní části jeskyně.

Na hrad Blansek od Nových dvorů vede prastará alej. V týdnu se tudy prohánějí lesácké traktory, nicméně vlevo od cesty se dá po poli kopírovat okraj Pustého žlebu. Pole se v těchto místech svažuje do další rokle. Polohově by odpovídala skalnímu žlabu, který vyúsťuje do žlebu a je asi 300m nad Salmovou studánkou. Horní část rokle dlouhá 40-50 metrů je menšího sklonu a je uzavřená skalním hrdlem, odkud už strmě padá do Pustého žlebu. V levé stěně rokle bádá liška a z útrob hory vyvrhuje materiál. Myslím si, že se nejedná o jíly, ani o spraše, nejde ani o písčitou bazální klastiku, tedy ani v případě, že by byla zvětrána a opět uložena. Jsou to velmi světlé a velmi jemné písky, Nad těmito polohami jsou rezavé uloženiny terrarosy s vápencovými bloky. Gravitační procesy tuto část stráně odkryly a já tak přeji lišce krásné bádání a možná ji ještě přijdu navštívit s pytlíkem a špachtličkou....

Okrajovka kolem žlebu je krátká, spodem je delší, protože silnice dole meandruje. Naproti Koňského spádu, ale spíše severněji je závrt ve stráni. Při troše fantazie i se skalním výchozem. Polohově by odpovídal snad jeskyni Pavoučí, kde si z minulosti co jsme procházeli žlebové stráně s barvou a vrtačkou pamatuji nějaké stoupající chodby. Speleologicky zřejmě tedy nevýznamné, možná komín do nějaké volné prostory. zajímavé je umístění tohoto útvaru. Co jsem se snažil koukat do pole a v ideálním protisvětle zapadajícího slunce na poli mezi Novými dvory a žlebem nebyly patrné žádné závrty ani deprese. Geologická hranice je tu asi blízko. Jako poslední v popisovaném území leží malinký závrtek Okrouhlík, který se mi po letech opět podařilo najít. Závrtek byl v minulosti neúspěšně otevírán a práce zde skončila na velmi těsných úžinách, což je všek v dnešní době už řešitelná situace. Co skrývá určitě uvidíme v budoucnu....

Pozor! Tady provádí geologický průzkum liška...