Nová Rasovna, Mapování Lipovecké chodby

Lipovecká chodba, listopad 2000 – Provedení mapové dokumentace pro J. Moučku a skupinu MSK. Během dvou mapovacích akcí zdokumentováno cca 90% Lipovecké chodby, vč. podrobného zaměření Vaňousova dómu. Za MSK spolu s autorem se zúčastnili: 1. akce- Tráva, Honza. 2. akce – Poťák, Dalibor. Záhy byla vypracovaná podrobná mapa v měřítku 1:250 a předána vedoucímu MSK J. Moučkovi.

            Vaňousův dóm: Vznikl na křížení dvou tektonických poruch. Centrální porucha je 290°se skl. 45°  k S. Druhá výrezná porucha křížící předchozí je 0°, sklon 45°k V. Nad bodem ‚0‘ je výrazný komín, na příčné puklině. Dno tvoří mocné vápencové lavice odtržené od stropu. Celou J stěnu tvoří sníženina až propadlina s výraznými trativody. 5m od bodu ‚0‘ je dno Vaňousova dómu. Za trativody v J straně dómu, týž směrem je menší dómek tvořený výraznou tektonickou poruchou S-J. Zde je výrazná a volná, leč neprůlezná puklina prudce se svažující s nevýrazným průvanem. Celý Vaňousův dóm je odvodňován k J.

            Vrstevnatost vápenců: smíšené vilémovické, masivní lavicovité 190°, 48° k J.

4.10.2003

Lipovecká chodba – dle ústního sdělení zde došlo k objevům cca 250m dlouhého pokračování. Objevy se uskutečnily na konci chodby v místě, kde vyrážel velmi silný průvan zpod sintrové kupy, která uzavírala konec chodby.

            27.12.1003

Lipovecká chodba – exkurze do nových objevů. Skupina Holštejnská zde mezi svátky pořádá vícedenní bivak za účelem dokumentace lokality. Pod zemí bivakují 4 osoby. Autor označil poslední své body z měření v r. 2000 za účelem napojení polygonového tahu.

            Popis objevených prostor: Objevy byly dosaženy podkopáním sintrové kupy v samém závěru Lipovecké chodby. Po cca 14-ti metrovém průkopu v mimořádně obtížných podmínkách skupina pronikla do nízké chodby k dalšímu hliněnému polosifonu. Tento byl rovněž prokopán. Za ním se objevila volná meandrující chodba cca 150m dlouhá vedoucí do většího dómu (dóm bez výzdoby). Odtud vede několik odboček končících vesměs v rozlehlých dómech podobných Vaňousovu dómu. Velikost a charakter objevených prostor  nikdo nečekal jsou členité, některé partie velmi vyzdobené, za zmínku stojí sintrové megazáclony. Průvan vede dovnitř objevů, které končí zřejmě velmi blízko Lipoveckého žlíbku (nalezen zimující netopýr a můra). Celková odhadnutá délka je 300-400m. Na dokumentaci se pracuje.