Nová Drátenická, jeskyně Mariánská, Výpustek a Amatérská jeskyně.

Exkurzi do jeskyní Křtinského údolí domluvili členové skupiny Devon P. Barák a S. Kejíková. Za umožnění akce je také potřeba poděkovat ZO 6-05 Křtinské údolí a vedoucímu exkurze Zdeňku Cihlářovi za provádění a trpělivost s námi. Já jsem se akce zůčastnil narychlo a požádal jsem o ni asi hodinu před sestupem.

Na parkovišti u Výpustku nás uvítalo kalné upaplané počasí a Dědek Ochoz alias Honza Hynšt, který se tu zjevil také. Od něj jsem se dozvěděl o jiné akci - Setkání veteránů Moravského krasu a jejich prohlídku Výpustku. Původní plán na prohlídku spodních pater Výpustku z nějakých důvodů nevyšel, Křtinská skupina nabídla jiný program.

Nejprve jsme navštívili Novou Drátenickou jeskyni a její spodní patro. Pokusil jsem se udělat pár obrázků, podobně jako ostatní hosté, převážně ze skupiny Devon. Nejkrásnější partie tradičně Mramorová chodba se svými tajuplnými jezírky na konci tlakového kanálu. Čistě vypraný úsek plazivek vede převážně křtinskými vápenci, kterým se někdy říká Křtinské mramory. Odtud ten název. V minulých letech zde byl proveden pokus o vyčerpání sifonu a proniknutí dále. Bylo zde tehdy objeveno několik metrů nových prostor. Zajímavé je, že hladina jezírek je níže než současný odtok Křtinského potoka a nijak s ním nekomunikuje.

V horních patrech jsme navštívili Svantovítskou kapli s unikátní výzdobou a zvláštním krápníkem. Ten je v horní části naprasklý a vahřezává (tlakem kapilárními proudy?) z něj několik heliktitů, jež vypadají jako světská koruna. Horní patro tvoří výrazný horizont, se kterým pravděpodobně koresponduje i hlavní horizont sousední jeskyně.

Jeskyně Mariánská, vchod leží v podobné úrovni blíže ke Křtinám asi 100m. Byla objevena v průběhu 2. sv. války. Objevitel ji pro jistotu zamaskoval a utajil a vrátil se k ní až po válce. Později byl horizont upraven cestičkami k provádění návštěv a vykopáno několik odboček s následnými krátkými objevy. Výzdoba je už trochu sešlá časem, jako daň za zpřístupnění. Na konci jeskyně velmi vynikne tvar velkých paleoříčních chodeb s rovnými stropy, bočními erozními zářezy a kvartérními štěrky, které jsou místy vyplněny až ke stropu.

Spodní patro - propast Čarodějnic je mladší a vypadá jako sekundární paleoponor Křtinského potoka. V Prcací propástce jsou meandry i písčité sedimenty, ponor (Čertova studna?) na povrchu fungoval až do doby, kdy pod jeskyní postavili silnici a prohloubili koryto. Voda Křtinského potoka pak byla odvedena jinam.

Po poledni, kolem jedné hodiny se začali sjíždět Veteráni. Vetránské srazy organizuje Kelf a domlouvá pro speleologické zasloužilce různé akce. Mezi účastníky nechyběli ani jeskyňářské kapacity jako Rudolf Musil, 3FO3 (Tři fotři - Slezák, Cendelín, Pokorný), Svaťa Cigánek a staříci s Tartarosu, Plániv, Topasu a jiní. Nepatřím ještě mezi veterány, nicméně Výpustek jsem si prohlídl hlavně proto, že jsem v něm ještě nikdy nebyl. Lokalitu asi nemá význam nijak popisovat, neb je notoricky známá, velmi podrobný a poutavý výklad i informaci nám přímo na místě dal Mirek Kubeš z místní skupiny Křtinské údolí. Exkurze skončila pozdě odpoledně, veteráni se odebrali na večeři k Fárlíkovi do Křtin, já se ubral na sever k Němcům...

V neděli jsem prováděl zcela výjměčně zase já. Bylo to v Amatérské jeskyni, v naší Pustožlebské skupině hostovali Polští jeskyńáři z Kielců. Dostali jsme se až do katedrály Jiřího Šlechty. Ještě jsem to zde nikdy tak výrazně nepozoroval, ale písečné dno katedrály, možná proto, že poslední dobou nijak Bílá voda nevystupovala, je protkáno stovkami hlubokých egutačních jamek. Stěny některých z nich jsou viditelně zpevněné, nebo spíš slepené kapajíci vodou obohacenou roztokem CaCO3 a jsou hluboké 20-40 cm. Pokusili jsme se nic nepošlapat. Zpáteční cestou jsme to vzali přes Spojovací chodbu. Tato je společne s Nultým sifonem úplně vyschlá. Jelikož jsou na stejné úrovni jako 2. jezero, je pravděpodobné, že je přístupný celý Sloupský koridor. Dál potom přes Bludiště, Východní větev a Bahňáče k východu. Na Punkvě bylo ale vody dost, jakoby Bílá voda na kapacitě průtoku jen paběrkovala. Projevilo se tu možná včerejší špatné počasí.

Jinak se v krasu nic podstatného nedělo. Neznámý hyena-zloděj-jeskyňář opět vyloupil Plánivského Dittricha. Tentokrát použil náhradní klíče, které visely minule na věšáku. Nebylo tedy nic rozbité, necméně tu nebylo ani nic ukradené, protože plánivští jeskyňáři už nic nenechávali náhodě. Je dobré, že si navzájem ty chaty kontrolujeme, ale mám strach, aby někdo přitom nedostal třeba krompáčem do hlavy, když si jej někdo splete, nebo nepozná...

Tartaros začal se skružováním ponoru Rogendorf, taky bohulibá činnost a fixování stropu ve vystříkaní chodbě nad sifonem v Lopači a ostatní skupiny tak různě, co v sobotu a neděli dovolilo počasí.

- Odtokový sifon v Mramorové chodbě. Velmi čistá voda a klidná hladina. Vizuálně asi o 5m níže než potok v sousedním sálu.

- Rovné stropy paleoříční chodby. Kulmáky v klasických štěrkových terasách. Fragment nějakého říčního systému.

- Hromada stavební sutě, jako exponát jeskyně Výpustek. Nad nimi dvě trubky, které vedly z kotelny do obytných prostorů. Tehdy se s nějakou izolací zjevně vůbec nezabývali...

POZOR. Tady jsem se spletl, Jindřich mě upozornil, že jsou to naopak trubky z komunistické strojovny zapíchlé do bývalého německého komína. Tedy v podstatě asi výfuky u motorů.

Ostatní fotky jsou na Rajčeti...