Na Apríla opět v krasu.
Po malé odmlce opět v Moravském krasu. Na pátek připadlo známé datum, kdy zvrhlí jeskyňáři častují své kamarády různými žertíky a na různých úrovních úspěšnosti a vkusu. Na počest tohoto významného dne jsem se rozhodl též pro malý aprílový žertík a to úpravu vchodu do ponoru Rogendorf. Už delší dobu tu trčí škaredá skruž do terénu, vedle haldy vytěženého materiálu. Tak jsem ji trochu zakomponoval do terénu a jestli vyroste na jaře tráva z drnů, které jsem tu důmyslně zasázel, bude to vstup jako do kanalisace. Doufám jen, že je poklop nejen pochozí, ale i pojezdný, kdyby náhodou nějaký traktor se sekačkou zajel příliš daleko a agrárník chtěl píce co nejvíce. Hromada štěrkohlíny už rozmrzla a louka vyschla, takže i halda doufám brzo zmizne a lokalitu budem moci v klidu předat do konzervace.
Protože jsem minulý týden měl absenci a nezúčastnil jsem se generálního úklidu Tartarosí základny, vybral jsem si to alespoň teďka v pátek. Speleologická stanice se skví novotou, sice je tam stejně málo místa jako před úklidem, ale určitě čisto a voňavo. Zátěžová zkouška se chystá na tento večer (později se ukázala ještě větší, sobotní účast asi 35 lidí).
Z této oblasti a velmi blízko se konal podobný kanadský žertík už v lednu. Též u vchodu, tentokrát do Šamalíkových jeskyní, kdy někdo objevil snadný vstup do jeskyně zvednutím celého zamčeného poklopu. Tak se tam navezly tři pytle betónu a pár kamenů. A bylo posekáno. Strašně rád jsem chtěl vidět ten protažený ksicht neznámého obdivovatele jeskynního systému při shlédnutí neprůstřelného kamenobetonového řopíku, z kterého vykukovalo jen víko s utrženým uchem. Protože se jednalo asi o častější návštěvy už během zimy 2010-11, asi jsme opravdu museli zasáhnout. Milý Neznámý návštěvníku, díky za to ucho. Ten beton tam máš za to, že si neumíš říct o klíče.
V konzervaci je i jedna lokalita přímo v Ostrově u Macochy a to Ostrovská propast. Už dlouho tam byly naše Tartarosácké žebříky, lana a plaketky s karabinama. Hodně toho bylo. Nemusí to tam hnít, když tam od nás zas tak často nikdo neleze, ale exkurzuje tam spousta jiných lidí. Tak jsme to pro jejich bezpečnost odstranili. Každý ať se raděj zramuje na svém laně a své výstroji, tudíž si bude zodpovídat i sám za sebe a vystrojit si to daleko lépe.
Aktivní průzkum probíhá v lokalitě Lopač, kde se podařilo obnažit na konci Přepadové chodby malý labyrintek chodeb v délce asi 10metrů. Tyto jsou v úrovni Přepadové a Pyžamové chodby a přístupné jsou od sifonu před Velikonoční síní. Perspektiva větších objevů tu není, navíc chodby jsou z 90% vyhydrotěžbované. V sobotu v lokalitě proběhla pracovní akce - přemísťování sedimentů z prostor nad Koncovým sifonem za účelem daší prolongace. Na tuto práci se osvědčil skautský oddíl Vydry z Nového města nad Metují a různí kamarádi Alda a spol. Za potřenou pomoc velmi děkujeme.
Já jsem trochu vypomáhal na Harbechách a závrtě č.3 skupině Suchožlebské. Na lokalitě se převážně dřevilo a zajišťovaly se dvě velmi labilní strany. Závrt je vyplněn úplně propranými bloky bez sedimentů a na hranici samouvolnění a dole se to občas podobá přesýpacím hodinám. Za zručného pažení L. Kalise se postoupilo asi o metr. Něco se taky vytěžilo, čelní stěna velmi prudce zyhýbá do masivu a tvoří výrazný převis. To by ostatně odpovídalo i historické mapě, pravděpodobně už velmi brzo budeme kompletně v liťáku. Na 4 účastníky je to myslím hodně úspěšná akce.
V neděli už jen exkurze pro hosty a sobotní makáče a makačky. Byly domluveny klíče od jeskyně Dagmar, kterou jsme si z větší části prohlídli celou. Všem zúčastněným se exkurze líbila, jako bonus jsme si prohlídli ještě propadání V Jedlích, kde se občas taky pracuje, Mlhův závrt a okolí. Za umožnění exkurze děkujeme skupině 6-08 Dagmar. Víkend měl i další zvláštnosti, například že během něj jsem nepořídil ani jednu fotku. A taky konečně už bylo opravdu jarní počasí....
Nějaké fotky přinesly aspoň skautky Vydry na Rajčeti: