Malé krasové průzkumy.

14.09.2010 09:50

- Poměrně málo známý tvor, který žije na Ostrovské plošině v trávě...

Tento poslední víkend byl poměrně bohatý na nové poznatky o krasu. Relativně. Nejsou zde třistametrové vertikály, ani dvoukilometrový potenciál. Obrovské krápníky jako ve Slovinských jeskyních by se do těch našich nevlezly a jestli v našem krasu "vymotáme" padesát metrů lana, je to velká slavnost, zázrak a málo pravděpodobná situace. Přesto se v Moravském krasu jeskyňáři scházejí, berou krompáč do ruky a neznámé krasové podzemí pořád a stále dál otevírají, objevují, zkoumají a dokumentují.

Jedním takovým pracovištěm je závrt č. 3 na Harbešské plošině, který jsem v sobotu exkurzně navštívil. Místní Suchožlebská skupina je zatím 2m hluboko, nicméně se hloubení intenzivně věnují. Kdysi zde zahájila těžbu skupina Adamováci v 50-tých letech a dostala se do hloubky -32 metrů. Od hl. 15m byly prostory volné, jen drobně zařícené. Práce byly ukončeny v r. 1960 pravděpodobně pro úzké prostory, klikatý transport na povrch, nutnost trhacích prací a s tím spojené problémy. Dole teče nepatrná vodoteč, která zřejmě odvodňuje tento JV cíp Harbešské plošiny do Malého výtoku.

- Nová šachta smělých rozměrů, která se staví ve dně závrtu č.3 na Harbechách. Foto Oťas Šimíček.

Suchožlebáci založili šachtu velmi smělých rozměrů 3x3 metry, je to nevyhnutelné pro zachycení čelní stěny, která má být údajně v 3m hloubce dle staré mapy. Později by se to špatně opravovalo. Závrt v současné době pobírá dešťovou vodu z polí a kameny v bývalé sondě jsou úžasně proprané. Konrádův dvůr u kterého jsem zblízka velmi dlouho nebyl se vzmohl. Za pomoci nového majitele ze zříceniny vzešlo honosné sídlo. Nový majitel se kupodivu nevěnuje rekreaci, ale regulérní práci se dřevem a vypadá to, že se současným jeskyňářům vyjde vstříc, jako kdysi před 50-ti lety.

- Pan Kyvadélko při hledání prostor pod Ostrovskou plrošinou, Není to jeskyňář, netrpí předsudky, zajímá se jen o svou práci...

Ostrovská plošina. Odpoledne jsme tu měli proutkaře. Jeho úkolem bylo se pokusit potvrdit posledně gravimetrií měřenou jeskyni VDV, případně se pokusit najít nové jiné prostory, aventuelně odvodnění Ostrovských vod. Výhodou bylo, že jde o velmi zkušeního rhobmaestra a že to nebyl jeskyňář, nijak neovlivněný našimi předsudky a samozřejmě nebyl vůbec seznámený se situací. Nad Pindulkou se rovnou napíchl na vodní zdroj, po kterém šel až do hloubi planiny někam mezi Jandourkovy z. a Zoufalku. Hloubka 110-130m se zdá být reálnou, vyšší patro v podstatě potvrdil volným výrazným komínem 15m pod povrchem. Uvidíme.

- Igor Audy jeskyňářem je, ve svých teoriích a nálezových výkladech je velmi opatrný. Prochodil podstatně větší plochu a některá místa se shodují s měřeními jinými.

V neděli jsme zde měli ze stejného důvodu Igora Audyho (Sk Topas). Igor byl v teoriích podstatně opatrnější, částečně našel jeskyni VDV a značné rozpukání masívu v místě jednoho závrtu, kde je asi jeskyně prokorodovaná na povrch. Našel ostrý vertikální přechod mezi hlínou a skálou, možná jícen závrtu. I když jsem byl ovlivněný všemi těmi měřeními, mohu říct, že nad jeskyní VDV lze zachytit jemné cukání virgule, nicméně jsem hloubku "nadupal" o něco větší (45-60m) místo uváděných 30m. Orientačně jsme výsledky proutkačení zaměřili a vložili do PDA. Místa máme dost.

- Ostrovská plošina ve větrném ránu...V lese je ale klid a rostou zde tuny hub. Aspoň cestou k Dámskému závrtu...

V neděli odpoledne jsem zkoumal na Sloupsku. Skutečně bylo co. Sloupská čistička OV je v opravě (respektive zde staví novou) a zřejmě nefunguje přirozený spád z objektu. Odpadní voda je vypouštěna v minutových intervalech asi čepadly. Tyto nárazové vlny, i když jsou malé, mají velmi blahodárný vliv na vyklízení sedimentů. Samozřejmě za pomoci i častých a vydatných dešťů. Takže v květnu mnou eviovaný propad pod Západní cestou o hl. 1m a v červenci opět zanesený, se nyní otevřel do 2m hloubky a 1,3m průměru. V obnaženém profilu nejsou vůbec žádné štěrky. Může to znamenat jediné, pouze lokální povodňové zanášení bahnem do původního ponoru o značné hloubce. Může zde být velmi hluboký závrt, podobný jako před propástkou 3-ho vchodu Sl.-šoš. jeskyní. Propad se otevřel před tzv. Portálkem v ponornici západně od Hřebenáče. Při současné "minihydrotěžbě" se může propad ještě zvětšovat a prohlubovat.

- Propad pod Klenbou je bez štěrkových nánosů, ale ani konzerv, bordelu a cihel. Pouze humus, bahno a větve. Kdysi to muselo být hodně hluboké, možná jeden z hlavních ponorů Sloupska (po ucpání odtokových cest pod Černou propastí, nebo jinde).

- Vůbec je to tu poslední dobou hodně chaotické, balvany jsou obnažené s trativody hluboko pod louku, větvě se neustále kupí v této části ponornice.

Aby toho nebylo málo, na okraji louky v místě nad Portálkem se otevřela další jáma. Zjistil jsem to tak, že jsem do ní téměř upadl při fotografování díry spodní. Hloubka asi 4m, průměr metr. U vstupu úžší asi o polovinu, proto nebyla v těch kopřivách a ostružiní dlouho vidět. Jen čekala. Tento propad vede až za Portálek do stejné hloubky. Z venku je do ní napojen trativod mezi obrovskými obnaženými balvany, možná troskami bývalé skutečné klenby. Směrem SZ vede malá klenby a něco jako náznak stropního koryta s odvodněnám týmž směrem. Vpravo 2m od této díry vzniká další propad, který se projevuje zatím 70cm hlubokou dírou, Společně s prasklinami, způsobené odjížděním hliněného svahu do ponornice to vypadá, že to velmi brzo spadne celé.

- Čtyřmetrová nová díra, do které brzo někdo spadne, dole je v úrovni obnažených trativodů SZ směrem.

Vývěr čističky dostal jednu třímetrovou rouru navíc, takže dosahuje dále. Vzhledem k terénu se "zanořuje" je celá jižní část ponornice za Hřebenáčem. Tato se výrazně nárazově propadla v r. 2004 a 2006. Několik kůbíků hlíny se ztratilo v neznámu. O rok později byly stěny "vyztuženy" násypem kamení a zarostlý náletovými dřevinami. Tendence poklesávání jsou vidět poslední rok hlavně na zámkové dlažbě vedoucí od jeskyní ke Kůlně, cesta vede 2m od okraje bývalého propadu.

- Nově spravený vývěr z čističky OV. Vlna jde každou minutu a podporuje tak abrazi dna ponornice. Detail trativodů a obnažených balvanů, asi bývalé klenby ponorné jeskyně...

Jinak jsem si udělal malou geologickou exkurzi po okraji vápenců v oblasti západně od Sloupu. V Lopači jsme měli exkurzi hostů, hodně vydařený byl taky hudební večer na jedné základně MK.