Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Lopač a Dámský závrt

30.03.2010 10:49

Pracovní akce skupiny Tartaros. Využili jsme zvýšeného vodního stavu k hydrotěžbě. Nejenom je dost vody na rozplavování sedimentů, ale zejména odtokový sifon se samovolně čistí. I když se to nezdá, voda podobné množství sedimentu, jaký byl poslední roky přemístěn do Koncového sifonu přemísťuje stejně. Pouze v jiném časovém úseku. Podobně, jak jsme kdysi polemizovali o množství písku, jež se dostane za pomoci trysky a tlakové vody z ucpaných chodeb do koryta potoka. Přibližně stejné množství písku, prosívky a často i nekrasového štěrku se tam spláchne po sněhem vydatné zimě z posypu silnic v Moravském krasu. Cestou nahoru od Břouška jsou hotové prosívkové závěje.

Jeskyně Lopač je v jarním tání hodně živá, žádné čurůčky místo vodopádů. Pod vstupní šachtou vody až po rošt. V chodbě nad sifonem jsme v systému tlakových kanálů. Některé končí už hodně pod úrovní Koncového sifonu. Téměř nic to neznamená, stále je to 28m nad hladinou Malého výtoku. Ale spádová křivka je neúprosná, vzdálenost a ostatní atributy, jako spádové území a průtok vody také radosti nepřidají. Tam dole jsou kanály ucpané velkými valouny, většinou drob, písku a obřími úlomky kvarcitu. Kanály krásně meandrují, jsou členité a voda neznámého toku se tu dozajista vyřádila. Je otázka, kde měla v minulosti vývěry, protože při této tendenci a sklonu zahlubování to vypadá na více pohřbený paleotok. Kdo ví, zda měl někdy s Lopačem něco společného.

Vodní stavy v jeskyni Vintoky. Chodba Ozvěny je kompletně zaplavená a téměř přepadá na Absolutní dno. To je zaplaveno také, ale voda je asi o 3m níže. Zaplavená jsou i Střední patra, ale pravděpodobně jen od skapové vody. Nejsou známky v Ústřední propasti, že by voda sahala až tak vysoko. Ostatní ponory na Ostrovsku i po krasu fungují normálně.

V neděli dvě pracovní exkurze. Dámský závrt: Skupina Tartaros v minulosti provedla kompletní zajištění téměř celé vstupní šachty. Stará výdřeva byla vytrhána, výkop zajištěn  sklolaminátovými skružemi 70cm. Materiálně podporovala správa CHKOMK. V lokalitě je níže ještě jedna sonda. Její zabezpečení bylo velmi komplikované i v r. 1986, kdy výdřevu spodní sondy opravovala Pustožlebská skupina. V reálu to vypadalo jako skalní podzemní trychýř 2x4m o hloubce 5m vyplněný sypkou propranou sutí. Po delším úsilí se podařilo sem dopravit dělené laminátové skruže a sestavit je do 4m dlouhého tubusu. Pod "trychtýřem" je ještě puklina, která byla nyní zapažena betonovými pažníky a ocelovými rozpěrami. Dámský závrt bude pravděodobně vystrojen pouze na jednolanovou technikou. V jeskyni byla i pouhým čichem konstatována přítomnost CO2.

Ostrovská propast. Rekognoskace terénu a prohloubení nánosového polosifonku pod vstupní propastí. V obci v budoucnu proběhnou nějaké stavebné úpravy, které budou přímo zasahovat do vlastního jícnu propasti. Vstup je totiž situován přímo pod zdí zahrady fary, za kterou je veřejná komunikace. Nyní pravděpodobně bude doplněná o chodník. Propast bude ještě podrobně prozkoumána, zejména vzhledem k možnému nalezení jiného vchodu. A vůbec pro zachování lokality. Dno je přístupné a vystrojeno z bývalých akcí Plánivské skupiny. Účastníci sestupu též konstatovali na poměry mimořádný pořádek, relativní čistotu a dýchatelný vzduch na dně propasti.

Pozdně odpoledne, protože se změnou času přišel i delší den. Návštěva vývěrové oblasti v Punkevním údolí a Suchém žlebu. Za zmínku stojí aktivovaný vývěr zpod Zbojnických jeskyní. Prameniště je situováno do údolního dna a v době návštěvy vytékalo asi 2 l/s. Vývěr je popsán už Absolonem, původ vod je nejasný, je možné, že se jedná o jarní vody z planiny Harbechy. Co je zajímavé, po každé jarní vlně se zatápěl vchod do jeskyně Mastný flek. Letos zde bylo kupodivu sucho, suchý byl i periodický vývěr pod Čertovým mostem. Dále je značně aktivován Novodvorský žlíbek nad Štajgrovou jeskyní. Ostatní hydrologické objekty ve vývěrové oblasti byly v normálu.

Další obrázky jsou na rajčeti...

- Mikroškrapy na stěných a balvanech Prvního dómu v Dámském závrtu.

- Hodně dlouho zaledněná místa v suti pod Rytířskou jeskyní. I když je místo obrácené k severu a při dně údolí, bývá led pouze zde i když podobných míst je v Suchém žlebu více. Místo vymrzá po každé zimě, jeho souvislost s výše uloženým zasypaným vchodem je možná.

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode