Králova jeskyně na Květnici a jiné krasy...

Předem bych chtěl poděkovat skupině 6-07 Tišnovský kras za návštěvu lokality a 6-04 Rudice, s kterou jsme se při exkurzi svezli ač jsme byli evidentně nadpočetní. Při akci jsme si prohlídli základní část jeskyně, známou a postupně zdolávanou od roku 1972. Pak jsme se rozdělili kvůli počtu na víc skupin a navštívili odbočku s Tišnovským dómem, druhá skupina prolezla dolní patro jeskyně, Hrozivý dóm a podobně. Třetí skupina, ve které jsem byl, naopak poměrně strmě stoupající chodby k nejnovějším objevům z r. 2008.

Jeskyně byla objevena v r. 1972 při norování jezevce. Psa Luxíka bylo nuno vykopat (J.,J.jun a A. Bártovi, Melkes, Čepelka) při čemž došlo k objevu. Postupně byly prostory zpřístupněny štolou a pohodlným průkopem. Jeskyně dostala jméno po Tišnovském rodáku Aloisi Královi, m.j. objeviteli Demänovských jeskyní. Také došlo k objevům dílčích prostor, např. Komínu Hrůzy, Rotunda, Závalový komín, Ztracené komíny a část spodních pater. 1976-77 vyražena štola, 1984 objev Dobišarovy jeskyně, 1989 objev Hrozivého dómu atd.

Vchod leží v severním svahu Květnice v 437 m.n.m, celková délka 800m, denivelace 50m (-40, +10m) po r. 2008 ještě o něco více. Jeskyně je vyvinuta v devonských vápencích, částečně zkrystalizovaných, hodně laminovaných, dost tektonicky porušených, sekundárně neobyčejně krásně sintry vyzdobených. O dramatickém vývoji svědčí i celková geologická stavba kopce Květnice a podobný osud jeskyní jižně od Tišnova. Bystrému oku neujdou tyto formy a stopy po genetickém vyvoji ani v podzemí. Několik pater reprezentuje vývoj říční za pomoci zejména toku Besénku (U Varhan, střední patro), pravděpodobně termální krasovění, zejména ve spodních patrech (později dotvořeno pokleslým Besénkem) a prastarými sedimenty cenomanské mořské transgrese s těžkými minerály což podporuje teorii o značném stáří systému. A to se ještě neví, jaký vliv mělo kolísající dno údolí Svratky. Níže jsou v dutinách vykrystalyzovány i různé nekrasové minerály. Na genezi se podílela i tektonická predispozice SZ-JV a podružná SV-JZ, gravitační posuny a divoká koroze hlavně v horních patrech. V lokalitě je zajímavé sledovat mnoho úrovní hladinových čar i velmi vysoko s vyvinutými subaquatickými sintrovými bambulemi a jinou sekundární výzdobou narostlou přes ně.

První moje návštěva byla v r. 1985, moc si z ní nepamatuji, byli jsme hlavně ve spodních patrech a v komínech za Říceným dómem. Bylo nutné použít lezeckou výstroj, dnes jsou všude žebříky. Navštíveny byly i štoly na baryt v okolí a Květnická propast. Dnes jsou štoly uzavřeny kvůli ochraně a zimujícím netopýrům. Stejně tak i Květnická propast, která je chráněným zimovištěm. I proto jsem byl rád, že jsem měl možnost navštívit jiné a nově objevené části jeskyně. Na tuto exkurzi pořádanou Rudickou skupinou jsme byli pozvaní na poslední chvíli a náš počet (podíl) skupiny Tartaros narostl z jednoho člověka na 5. Díky skvělé organizaci bylo vše vyřešeno a my jsme si mohli prohlídnout podstatné části jeskyně. Zbytek dne jsme udělali malou povrchovou exkurzi po vchodech štol a jiných zajímavostech.

V krasu ve zbytku víkendu se událo. V pátek zásadní oprava vchodu do Šamalíkových jeskyní. Někdo neznámý zjistil, že po drobné úpravě šlo sejmout zamčený poklop se skruže a do jeskyně vlézt. Protože se tak konalo i v zimě (zimoviště netopýrů) a pravděpodobně i vícekrát, došla trpělivost. Využili jsme příznivého teplého počasí a poklop prostě obetonovali, ale esteticky. To se normálně nedělá. V sobotu večer účast na historickém plese o.s.Phoenix v Holštejně. V neděli pak jen dílčí povrchové exkurze po krasu, protože bylo tavně, jarně a pěkně. Tři účastníci sestup do Vintok na trenažér a kontrolu lokality...

Fotografie z víkendu a jeskyně Králova na rajčeti.

Video z celé jeskyně zde:, objevy na Streamu, jeskyně Králova, ostatní odkazy zde a minerály (Otava) zde.

- Vstupní terasa je vlastně vyvážkou ze vstupní štoly a následných průkopů na jeskyňáře s kolečky. Transport sedimentů by nešel pohodlně a s ohledem na výzdobu udělat jinak. Díky tomu jsou v jeskyni patrné její tvary a vidět její původní charakter před sedimentací.

- Vstupní portál Květnické propasti, která je náhodně napíchnuta ze staré štoly na baryt. V čase naší návštěvy chráněné zimoviště netopýrů.

- Nově upravený a bezpečně zajištěný poklop k jeskyni Šamalíkovy. Porát to někdo zvedal celé a demoloval už tak okousaný okraj skruže, ještě k tomu utrhnul ouško poklopu a naházel kolem vajgly. To se nedělá, takže došla trpělivost a skončilo to tak, jak to skončit muselo. Každá skupina by měla mít o sestupech přehled a navíc od listopadu do května je sem zákaz vstupu kvůli zimovišti.