Kačna Jama - Slovinsko, září 2013.

17.09.2013 11:48

Letošní letní akce se díky Kongresu ICS posunula na září. Tradičně ji organizačně zajišťuje Plánivská skupina a vede Tomáš Roth. Stejné to bylo i letos, hlavními úkoly bylo potápění a zkoumání dosud neprobádaných sifonů, mapování a veškerá dokumentace k tomu. Na projektu participuje mnoho dalších skupin v rámci ČSS i jinak neorganizovaní (leč prověření) jeskyňáři i speleologické skupiny z Maďarska. Účastníci se průběžně sjížděli od 4.9., postupně vystrojili propast, instalovali vrátek a zabydleli bivaky. Hlavní potápěčská akce probíhala až do neděle 8.9. Informaci o ní se dozvíte na Plánivských stránkách.

Většina účastníků pak odjela v úterý, naše osádka doplněná o Jéňu plus Mariánsko-lázeňská skupina vydržela s různými exkurzemi až do pátku. Rovněž se zkoumalo v lokalitě Vitkov Dihalnik, kde došlo k dalšímu postupu. Akci podporuje a oficielně zaštiťuje místní speleologická skupina Gregora Žiberny z Divače. K dispozici dává klubovnu jako zázemí a místo nabíjení baterek a speleokemp na plácku v závrtě u jeskyně Divačka jama. Akci popisuji tak, jak probíhala z mého pohledu řadového účastníka. Jinak je to poprvé, co jsem nebral fotoaparát, takže časem budou k dispozici pouze fotky a videa mých kolegů.

6. 9. 2013 - Pátek: Odjezd v odpoledních hodinách Brno-Kohoutovice, Mikulov, Vídeň, Grac, Maribor atd. příjez o půlnoci na kemp. Osádka našeho auta je Zuzka, Štěpán, Jindřich a já.

7. 9. 2013 - Sobota: Urychlené sbalení do jeskyně. Sestup s pětičlenou maďarskou skupinou, která měla za úkol lézt komíny. Tentokrát nebyly nachystané erární bivaky, každý si bral věci svoje. Kolem poledne jsme dosáhli Písečné dvorany a v ní hromadu jeskyňářů. Po včerejšku měli odpotápěno, prakticky šli odtransportovat batohy ven a kopnout v průvanovém místě pod Saturnem. Rozšiřujeme preventivně plošinu pro bivak, vypadá to, že tu bude spát velmi mnoho lidí. Pomocí člunu překonáváme Ohavné jezero, obdivujeme pasáže Novi Deli, mapovat máme až v chodbě Artviže k aktivu a směrem proti proudu Reky. Napojujeme se na Tomášův polygon z loňského roku.

Od začátku však velké potíže s PDA způsobené vlhkostí. Kapky tu padají z výšky minimálně 50m a jedna velikosti fazole se rozplácla přímo na displeji. Zbývá tedy dokumentace, JIndra fotí, Štěpán pořizuje videozáběry, zbytek dělá kompars. A taky si jeskyni pořádně prohlídneme, dostáváme se téměř ke Slapu. Řeka Reka tu vytéká otvorem 1,5 x 6 m a nevěřím, že tu za povodní teče celá. Je možné, že za extrémů teče i jinudy a systém zaplňuje odspodu např. přes Okretnici a do Škocjanského kanálu teče vlastní cestou. Nemáme člun, ale stejně je večer, takže se vracíme do bivaku. Jinak ve vodě množství ryb, pstruh, úhoř i 60 cm kapr voda dost čistá. Maďaři naštěstí spí v Saturnu, kromě 3 členů Kladna jde zbytek na povrch, takže místa je dost.

8. 9. 2013 - Neděle: Kladno odchází kopat do průvanového místa. Maďaři přicházejí lézt komín v Kálecím rovu. Zprovozňuji PDA a jdeme mapovat. Tentokrát se vše daří a dotahujeme polygon až ke Slapu k tomu bonus dvě celkem dlouhé odbočky. Jindra se Štěpánem si dodělávají nějaké záběry, na které nebyl čas včera. Pár postřehů: V odbočce Le Zakaj s přítokem minimálně jeden sifon a nad ním 40m vysoký komín, nahoře černo. Vpravo od vstupu další přítok z komína, nezkoumáno. Strmá odbočka Žablji Krak vede do výšky 30m a stejným směrem. Komíny (+20m) jsou sice slepé, ale ručej vyvěrá někde zpod stěny v této výšce, stačí hrabat. U nástupu do Kraku je 40m vysoký komín. Po proudu jsme daleko nebyli, chce to další člun, nicméně celý tento úsek má pouze bezvýznamné komíny.

Největší překvapení na sestupu mezi Skalnim rovem a Artviže. Nahoře komín kam se nedá distem dostřelit, poslední záměr +50m, reálná výška až 90 m. V protější stěně lze skrze aerosol tušit tmavý flek, nepochybně ústí galerie cca 8 x 5 m ve výšce 50m nade dnem. Výškově koresponduje s úrovní Novi Deli, jen začít stoupat. Jinak úsek Nový svět velmi členitý. Opět v bivaku, jeskyni už opustilo Kladno. Tuším problémy s množstvím bagáže, takže vynáším pod propast člun a pytel s nářadím. Ostatní balení druhého člunu a vaření večeře. Vpodvečer jeskyni opouštějí ještě maďaři. S vytažením báglů jsou v táboře asi ve tři ráno.

9. 9. 2013 - Pondělí: Balení bivaku a odchod pod vstupní propast (já a Zuzka) každý má dva transporťáky. Protože je ještě čas, krátká návštěva Záchodného rovu. Odstrojení Saturnu a vynáška věcí (Štěpán a Jindra) ve stejném složení pak odstrojení celé propasti. Venku s vytažením věcí pomohli Kocour, Jéňa a Mariánské lázně, byl demontován vrátek a uložen v klubovně. Maďaři a Kladno odjezd domů. Zbytek dne mytí materiálu, sušení, údržba tábora, příprava různých jídel a odpočinek, například návštěva místní pizzérie Balt-orient. Pokus o domluvení exkurze, začíná se kazit počasí, přes noc přeháňky.

10. 9. 2013 - Úterý: Exkurze nevyšla, vyšlo bádání ve Vitkově Dihalniku. V předešlých dnech tu prohlubovali sondu pod Dvěma stropy maďarská i Plánivská skupina. Průvanové místo se ztratilo, Dva stropy volnou cestou dolů nepokračují, bylo nutné vymyslet jiné řešení. Takže jsme sondu do výše 1 m zaskládali kameny a vyčistili nad tím vodorovnou chodbu vých. směrem. Tato vede pod Bradkovu odbočku kde byl zastižen výrazný průvan. Chodba je rozměru cca 30 x 60 cm, musí se občas rozšířit a dostali jsme se metr daleko. Výplně tvoří červenice - terra rosa a rozpadlé, zvětralé rekrystalizované sintry znovu spečené. U stropu krápníčky a dutiny zatím bez průvanu. Druhé pracoviště jsme obnovili sondu přímo pod lanovkou, kde se průvan naposledy ztratil. Po vyčištění a zábrání kusu stěny se podařilo najít původní štěrbinu cca 10 x 50 cm s výrazným průvanem. Materiálem byla zaskládána sonda z jara 2013, která nikam nevedla. Večer se zkazilo počasí úplně.

11. 9. 2013 - Středa: Propršelo celou noc i ráno chlístance a zima. Exkurze do jeskyně Medvedjak. Vchod leží JZ od obce Markovščina asi 2 km. Lze dojet ještě 1 km, zbytek pěšky. Vchod nalezený pomocí GPS souřadnic, jinak to v tý džungli nejde. Jeskyně je přes 1 km dlouhá, v podstatě se jedná o torzo odvodňovacího systému značných rozměrů JZ směrem cca 80m pod povrchem. Vstupní otvor je necelé 3 x 3 m, kotvení strom, následuje jedna přepínka a famózní vzdušné slanění 55m na suťový kužel. Směrem proti paleotoku lze jít 200 metrů nádherně vyzdobenou chodbou se suchými krápníky, hřbitovy hůlkových stalagmitů, baldachýny a obří sintrové kupy. Tato část končí kompletně zasintrováním. Na opačnou stranu je vpravo výrazný balkón také s výzdobou a větší dóm, na jeho konci krápníková bariéra. Po jejím překonání fosilní meandrující chodba rozměrů až 20 x 40 m s odbočkami. Ke konci se úzkým průlezem mezi kupou a stěnou dostaneme do novějších částí. Nejprve dóm s mnoha podzemními závrty, hodně zařícený, pak menší zahlubující se chodba s několika stupni dolů a výšvihy do souběžných horizontů. Zde už je bláto a také chodby časem vyšumí v blátě a sintrech.

Nejzajímavější jsou propady a podzemní závrty prakticky v celém průběhu jeskyně. Jsou v různém stavu, některé zasintrované a sintrem i prolomené, fosilní hliněné a některé velmi čerstvé. Jakoby někde dole neustále pracoval podzemní tok a odnášel sedimenty. Do volných dutin se v různém časovém horizontu vklesávyjí výplně a tvoří tyto struktury. Je to velmi zajímavá jeskyně co stojí za návštěvu. K sestupu je zapotřebí 60 m lano a několik cucků pro jistotu. Zbytek jeskyně se místy leze hodně krkolomně po blátivých a uklouzaných stěnách a sintrech.

12. 9. 2013 - Čtvrtek: Konečně vyšla hlavní exkurze týdne a to propast Labodnica (Abisso di Trebiciano) leží na Italském území. Po zdařilé intervenci Slovinských kolegů (Mitji) jsme se mohli opět podívat na tok Reky poměrně blízko před vývěrem. Propast má bohatou historii, původně šlo pravděpodobně o propástku s výrazným průvanem. V roce 1842!! rozhodnuto pro průzkum kvůli potenciálnímu využití jako zdroje pitné vody pro Terst. Postupně byla propast zmáhána ručně vrtáním a odstřely, materiál ukládán do zídek na dně větších studen. Pro lezení byly instalovány stokilové železné tyče (dodnes tam jsou a visí na nich žebříky), plošiny z fošen a dřevěné žebříky. Už od pohledu nepředstavitelné úsilí a dřina na 19. století a technické podmínky té doby obdivuhodná. Až v hloubce 230 metrů to objevitele doslova vyplivlo do mohutné prostory protékané podzemní Rekou.

V roce 1913 byly plošiny a trasa obnoveny, kolem r. 1950-83 přístup zřejmě pouze po provazových žebřících a lanech. Od 1983 instalovány železné žebříky i plošiny. V současné době zde probíhá vědecký výzkum, měření CO2 a jiné plyny, vlhkost, průvan a oscilace hladiny Reky. Je na to grant EU a také se tím omezila komerce v jeskyni. Prohlídky jsou povoleny pouze organizovaným jeskyňářům po dohodě. Parametry jeskyně - vchod 341 m.n.m., celková hloubka 329 metrů a odtokový sifon za normálního stavu leží 12 m nad hladinou Jaderského moře. Po žebřících se údajně leze 270 m a výstup se dá v pohodě zvládnout za 50 minut. Rekord drží Jéňa - 18 minut, neb mu vysoký tlak na hladině moře udělal vysoký tlak v těle.

Dole je obrovský megadóm, kterým se dá různě procházet a popolézat s vodopádky, baheními prasklinami, odbočkami, kameny. Do stropu nevidno, ale určitě tam jsou i komíny. Zajímavé je, že výplně tvoří písčité, hlinitopísčité náplavy do výšky až 100m nad sifonem, jsou i na zbytcích plošin kousek nad dómem. Přesto zde nejsou vůbec žádné odpadky, větve nebo jiný bordel, tak typický pro odtokové části Kačné jamy. Mezi oběma jeskyněmi je vzdušná vzdálenost 7 km. Někde to asi hodně cedí. Proti proudu zde potápěči naplavali pouhých 150 m.

Sestup a akce vynikající, pozdě odpoledne ještě přejezd do Terstu, koupačka v moři, focení. Konečně se vylepšilo počasí. Nad Terstem jsme objevili místo pro romantiky. Opuštěné terasy, bývalé sady a vinohrady. Kamenné uličky zarostlé břečťanem a proložené kořeny prastarých višní. Fíky jsou nálety úplně všude, ostružník a na vysluněných místech opuncie. Večer děláme táborák, balíme nepotřebný materiál do aut.

13. 9. 2013 - Pátek: Úklid tábora, úklid klubovny se příliš nezdařil. V Dihalniku vynesen materiál a natočen tradiční šot o postupech na dně a v lokalitě všeobecně. Nezbytný nákup pršůtu a odjezd po podobné trase do Brna. Bezva akce, fotky bude mít časem Jindřich, Jéňa i Štěpán. Celkové shrnutí hlavně Kačné jamy provede Tomáš Roth.

Akce se zúčastnili, ale nevím, jestli bude výčet a umístění kompletní:

FanTomáš Roth, Koucour Bohouš a Jéňa Pavka - ZO 6-19 Plánivy.

Potápěčský démon Honza Enčev a tým Helča Vysoká, Ivo Záruba - Kladno.

Míla Polívka s kamarády a Jirka Štěpánek zesPlzně.

Jindra Dvořáček a Honza Trávníček - ZO 6-17 Topas.

Roman Novotný a Jana J. - ZO 6-14 Suchý žleb.

Zuzka Minaříková a Štěpán Mátl - ZO 6-01 Býčí skála.

Franci Musil - ZO 6-16 Tartaros a skupina Mariánské lázně - Vláďa, Lenka a Mira.

Taky kupa Maďarů - Váczi, Czábes, Laco, Poliak, Etelka a Mucha. Kiss nedojela...

Oficiální zpráva na stránkách Plánivské skupiny (web):

Jindra Dvořáček foto:

Štěpán Mátl - Foto...a video: