Kačna jama 2010 - akce v Rovu Za zrcadlem...
Hlavní zahraniční akce Plánivské skupiny s mezinárodní účastí se odbyla (a ještě probíhá) tradičně na lokalitě Kačna jama. Podle harmonogramu bylo přítomno celkem 59 účastníků z 5-ti zemí. Moje účast byla poměrně dlouhá, bylo zajímavé sledovat postupné střídání účastníků i vedoucích. Sledovat pracovní sestupy v různých fázích a na to navazující povrchové akce a průzkumy. Během pobytu bylo vyzkoušeno několik netradičních speleologických a prolongačních metod na povrchu i v podzemí včetně naprosté novinky poprvé použité českými jeskyňáři. Revoluční novinka spočívá v bezdrátové komunikaci mezi povrchem a jednotlivými stanicemi v jeskyni.
V této neoficiální zprávě se pokusím sám za sebe vyjádřit pocity a poznatky z akce a nápady vložit do jednotlivých řádků srpnových dní...
6.8.: pátek. Hromadný odjezd účastníků z Brna-Chrlic. Sdružení Kahan i já jsme si předvezli věci o den dříve, takže jsem dorazil MHD. Na Kahaňáky jsme byli všichni upřímě zvědaví, protože je kromě webu Kahan nikdo neznal. Kahaňáci také v předstihu pomohli s balením transportních vaků. Dojel i Anděl z Mikulova s Tranzitem a do něj se narvalo 6 lidí vč. 80% veškeré výstroje.
7.8.: sobota. Po půlnoci příjezd na speleo-kemp u Divašky jamy. Tiché zjeveníse Wolfganga, jednoho vozu Maďarů v čele s Pintym a poněkud hlučný příjezd Tranzitu, pravděpodobně zkažení nálady Tomíkovi a (ne)oficiální zahájení akce. Ráno instalace vrátku, instalace prvního CAVE-linku, vystrojení vstupní propasti a transport materiálu do druhého bivaku. Vítek - kontrola drátů a spojení VOXem. Zajímavost dne byla, zatímco jsme se Sebem v klidu spustili 24 naditých vaků vstupní propastí, po následném slanění jsme dole nenašli žádný. Aktivní Maďaři s Andělem a kahanem je posunuli notně kupředu až téměř po první bivak.
8.8.: neděle. Ráno opět sestup. Wolf instalace Cavelinku v 2. bivaku, Vitek a já transport a mapování od Saturnu po Reku. Samostatný výstup ven s Andělem, ostatní zůstávají v jeskyni poponášejí materiál a pokračují po Maďarech v lezení komínu. Kahani vystrojili 3. bivak a z přílišné aktivity k němu vytvořili i několik schodíků od přístaviště.
9.8.: pondělí. Volný den, Příjezd Tartaros - Vašek, Lenka a Ige, příjezd dalšího auta Maďarů. Psaní exkurzních zpráv a seznámení dalších účastníků s akcí a dalšími plány. Obdrželi jsme zprávy z domova o začínajících povodních, ostatně i tady je několikrát za noc bouřka a rozkolísaný stav na Rece.
10.8.: úterý. Pinty+3, výstup na povrch. Vašek, Ige a já mapovací sestup. Pokoušíme se mapovat Reku a rov Deseti jezer. Jde to poměrně špatně, je to dlouhé a vyčerpávající. Přenášíme dva čluny, protože bez obou to nejde. V jezerech se občas ztracíme, záměry jsou velmi dlouhé. Paprsek Dista je nutné občas směrovat na plochu žlutého pádla, protože to nejde jinak. Občas nejde ani označit bod, protože se člověk odtlačuje od stěny, u zaměřování je to i horší. Přesto k půlnoci docházíme k 3. bivaku a zaléháme. Na povrchu odjezd Kahani a Anděl do Brna.
11.8.: středa. Ráno sestup Sebo a Wolf, který před tím zprovoznil povrchovou stanici Linku a vyzkoušel se Hey-fon. My pokračování v mapování z bivaku 3 přes Labyrint až k prvnímu traverzu. Zde nikdo z nás nebyl, takže Igeho většinou vysíláme na průzkum a hledat body, abychom se nezdržovali. Jsou to občas gymnastické, místy cirkusové pohyby, ale jinak v pohodě. Vláčet tudy výstroj musí být hodně obtížné. Odpoledne mapování Peščeného rovu, což už je jiný, slabší level. Prostě poobědová pohodovka a docházíme až do Podoru. Sebo s Wolfem se mezitím přemístili do komínu. Pod Podorem Ige s Vaškem rozestrkují klády v povodňovém ponoru a podél stropu se podařilo protlačit asi 20m. Je pozdě odpoledne, opouštíme jeskyni. Je nouze o auta, do tábora jdem pěšky.
12.8.: čtvrtek. Volno a údržba výstroje. Jdem se mrknout na internet na počasí. Odpoledně výlet do Piranu a k moři. Zatím nikam jinam nejezdíme, protože objevené městečko i kamínková pláž jsou velmi krásné. Večer výlez Wolf a Sebo. Podařila se jim instalace spojení se 3. bivakem a také vylezení komínu do malého dómku asi 60m nad Podorem.
13.8.: pátek. Psaní ex. zpráv do ČR, sledování počasí, nákup proviantu a malá povrchová exkurze po okolí, hlavně mezi Kačnou, Gorenjí a táborem. Je to místy opravdu pěkně zkrasovělé. Zbytek dne služba v táboře, odjezd Vaška a Lenky. Příjezd Bedůcího a dalšího auta Maďarů. Vítanou změnou jídelníčku jsou Petrovy řízečky. Skoro se mluví už jen anglicky. Seznámení příchozích s obsluhou CAVE-linku. Dneska bylo obstojné počasí, takže jsem si rozvinul hadici doposud zmačkanou v šachtičce s přívodem vody. Na způsob slunečního kolektoru se podařilo ohřát horkou vodu na minutu sprchování. Oranžová barva houby vodí teplo, chtělo by to černou...
14.8: sobota. Sestup Bedůcí a všichni Maďaři do jeskyně, vystrojení všech jezer za Labyrintem a taky 4. bivaku. Já a Sebo podpůrné družstvo pouze po Reku, protože bylo málo člunů. Respektive by jsme se nikam do bivaků nevlezli a dole už není moc činnosti. Wolf služba na povrchu u HEY a CAVE-linků, Ige - služba v táboře, protože od moře si přivezl jako bonus rozřízlé chodidlo. Výstup večer, nicméně ještě stíháme dobrou picu v hospodě Orient-express. Velmi vytrvalá bouřka zvedá hladinu Reky z obvyklých 1-2 kubíků na 9.
15.8.: neděle. Opět psaní zpráv, kontrola počasí a odeslání SMSek do jeskyně o blbým stavu vody. V jeskyni za mírně dramatických okolností se účastníci dostali zpět na 2. bivak. Občas poprchává i dopoledne, takže se stejně nedá dělat nic. Odjezd Sebo a Ige, stejně tajně jako přijel se vytratil i Wolfgang Ziling. Zanechal tufungující sadu Cave-linků. Příjezd dvou aut Maďarů od Balatonu a několika dalších od jeskyně. Petr s někým pokračují v komíně, v táboře se mluví pouze Maďarsky.
16.8.: pondělí. Ráno vylezl zbytek účastníků z jeskyně. Zkonstatovali jsme stabilizaci počasí. Švihl jsem si povrchovku od desíti do večera. Zkoumal jsem povrchovou situaci na potencionálním pokračováním rovu Za zrcadlem. K orientaci nejlépe sloužila mapa infrastruktury spojená s leteckým snímkem. Od Gorenje jsem se omylem dostal až k Poviru, a pokoušel ze zakreslit povrchové zajímavosti. Moc jich nebylo, v podstatě nula, krajina je paleo-zemědělci šíleně přeoraná. Mezi bývalými depresemi jsou vyskládány kamenné zídky, které jsou dnes zarostlé trním a keři. Vůbec nic nekoresponduje, ani geneticky s tím, co je dole. Zajímavější to bylo jižně pod Povirem. Orientace byla nulová, protože jsem vyšel z mapy. Zde se táhne asi 3 km široký pás dokonale zkrasovělé krajiny. Takové speleo-porno, bohužel už nebyl čas, ani síly. Ty jsem vyčerpal proskakováním keřů na blbém místě, ale někdo to zjistit musel. Večer příjezd Jenda z Kladna, Jindra, Ivča a Vítek. S nimi pár sladkostí a domácích buchet. V jednotném krmení salámy a Hostinci docela pozitivní změna. Opět se v táboře mluví česky.
17.8.: úterý. Řekl bych první, něco jako útok na sifon. Takže ti co včera dojeli a Petr dopoledne do jeskyně, doprovod s flaškami a 4. bivakem několik Maďarů, co se budou vracet do 3. bivaku spát. Já s Ivčou mapování Bukovníku. Jinak se nic významného nedělo kromě opětovného nákupu proviantu, Laška píva a pršůtu. Taky večerní příjezd Kocoura, Fantomáše, Davida z Mikulovské SK a Jendy. Objevily se řízečky. Maďaři dolezli definitivně komín do výšky asi 150m nad Labyrint.
18.8: středa. Kocourova nutná oprava tahacího systému Italští filmaři na Kačmě, natáčení spouštění baťochů a sestup Italských spelo-herců. Povrchovka s vyvenčením cavelinků a heyfónů někde v předpolí u Poviru. Nic moc nefungovalo, ani jsme to moc nečekali. Místy bylo nutné hlavu zavřít do žlutého kufru. Počínání i v prudkém dešti bylo natáčeno filmači vč. dění v táboře. Odpolední příjezd Kladenských potápěčů s pívečky a domácími klobáskami
19.8.: čtvrtek. Výstup prvního potápěčského družstva, které jsme potkali ve Spodnji rovu. Když si to navrchu vyříkali, pro změnu sestup druhého potápěčského družstva. To jsme pro změnu potkali pozdě večer po mapování v Petkoškově rovu. Zdrželi se také neodbytnými Italskymi filmaři, kteří chtěli mít zřejmě něco exkluzivního - jeskyňáře z Východní Evropy. David a já mapování od Labyrintu po Cimmermanův rov a jeho dvoranu. V samém spěchu, aby jsme neblokovali čluny jsme si ji nestihli ani prohlídnout. Neva, příště bude čas určitě. Spaní v 3. bivaku, ostatní spaní ve 4. bivaku. Pro samé překopávání spojení začínají poruchy CAVE-linku z blbosti.
20.8.: pátek. Mapování komínu a Podoru a objev zopár zajímavých míst. Protože jsme komín v té mlze vůbec nemohli najít. Studený a suchý vzduch, padající ze sutí Bukovníku a vymrzlý ze zimy se mísil s teplým a vlhkým od Labyrintu dělal perfektní neprůstřelný aerosol. Dobré světlo tu neplatilo, spíše dobrý orientační smysl. Zapoměli jsme se podívat na mapu, tak jsme v podstatě zmapovali důkladně celý Lojzov podor. V protilehlé straně od komína je zajímavé místo pravděpodobně už pod skalnín stropem, kde je prastaré řečiště a teplý průvan. Možná strop nějaké jiné jeskyně. Pozdě večer výstup na povrch. Potápěčské družstvo mapování celých objevů a pokus o průnik za druhý sifon.
21.8.: sobota. Výlez části druhého týmu, Kocour a Tomík zůstávají v jeskyni a pokouší se spustit radiomaják a kontaktovat povrch vysílačkou. Spuštění akce se neustále oddaluje. Mezitím kontrola počasí. Na rozdíl od loňského roku je vynikající. Bez deště až do středy. Bukovník a až do večera pokusy radiomajákem, ale žádné spojení neproběhlo. Narazili jsme na neznámé rušení, zřejmě od nás samých v relativně těsném prostoru jeskyně. Signál jsme zachytili pouze před vstupním portálem, kde byl rovněž malý manévrovací prostor, na planině zase tma a sposta VN drátů. Při proměřování směrů za běhu všech přítomných cívek jsem si totálně rozhasil Disto, že bylo nutno ráno opět kalibrovat. Příjezd Prostějováků a Plzeňáků odpoledne. Dojely nějaká jiná píva a alkoholické nápoje, jež mému žaludku udělaly drobnou neplechu. V podstatě rozlůčkový večer, neb zátra opouští tábor většina Maďarů a auto Bedůcího. Prostějov ještě dotáhl kytaru, zdařile se interpretovalo, m.j. Yaris (Jaris) z Budapešti vysekla několik písní od Cranberries. Takové to hekání, které by vyznělo lépe někde v osamoceném stanu za doprovodu cvrčků....
22.8.: neděle. Totálně odpočinkový den, za který jsem neudělal vůbec nic. Alkáč, příjemný večer a bolavé koleno udělalo svý, zřejmě se jedná o můj špatný den. Odjezd Bedůcího, Jindry, Ivči, Vítka a Jendy. Většina Maďarů také. Prostějováci opět sestup s potápěčskou výbavou a pokus Honzy Enčeva v rovu Člověčích rybic (macarátů) o průnik. Zde naplaval mnoho metrů, bohužel pod vodou. Sestup Plzeňského družstva tentokrát s motorovou pilou. Jak jsem kdysi psal, objevů se dosáhne za bzukotu motorových pil. Na patě Lojzova podoru nejprve pokus u špalkování megaklád v tajemném paleoodtoku. Poté zřejmě pokračování v průniku Vašek-Ige a celkový postup 40m do kaverny s bloky, pískem a 10m stupněm někam směrem mezi zával a odtok. Protože mám vyvalování dost, pomoc při tahání prvních batohů ven asi 12-ti ks až do jedné hodiny noční.
23.8.: pondělí. Konfrontace map, počasí a návštěva klubovny, kompletace výstroje. Přemístění všech dorozumívacích prostředků do prostoru vchodu Kačmy. Jinak se mi začaly odjezdy a příjezdy plést. V Kačmě zůstali pouze neřezači ve druhém bivaku a přemísťují nějaké pytle směrem k východu. Ostatní Prostějov výlet do Terstu v Itálii. Zbytek Plzně návštěva Škocjanských jeskyní a podobně. Prostě k moři. Máme klid na spoustu věcí.
24.8.: úterý. Odjéééézd dom. Teda hurá, konečně.
Fotogalerie z akcí jsou: Moje fotky tradičně na Rajčeti. fotogalerie Wolfganga na Piccasu: Průběžné zápisky z akcí. Původně on-line report, kam se pravidelně pro svět připisovaly poznatky jsou na Plánivských stránkách: Na Rajčeti ma také Kacnajama samostatnou galerii: