JESO a výroční schůze tří skupin...

V Moravském krasu tento víkend proběhly výroční schůze Plániváků, Pustožlebáků a skupiny Myotis. Na všech třech se probírala otázka JESA. Jen my, Pustožlebáci máme ve skupině přímo předkladatele JESA Z. Motyčku. A protože tuším, že podobné bouřlivé diskuze budou i výročkách jiných skupin, předkládám nové upřesňující údaje, které jsem o JESU získal a doplním pár vlastních úvah.

Některé skupiny si možná preventivně odsouhlasovaly, že mapy v žádném případě neposkytnou. Ve skutečnosti ale o mapy vůbec nejde! Nevím odkud byla tato fáma vypuštěna, nebo zda byla vypuštěna proto, aby se skupiny zaobíraly periferními problémy a nezabývaly se jádrem pudla. Určitě se nejedná o čtyři písmenka, jde také o data, o jednotnou registraci a dle mého osobního názoru také jde i o peníze.

Od začátku. JESU má být věnován článek v příštím 50-tém čísle Spelea (50-té číslo, jako kulaté má prý být jen obrázkové, takže to vyjde možná až v 51 čísle Spelea). Napíše ho předkladatel JESA Z. Motyčka a další seminář proběhne v rámci Speleofóra 2008, kde se předpokládá vyšší účast než na posledních seminářích. Možná také seminář bude dříve, takže zase nebude nikdo připraven. Příjďte, protože věc je vážná...

Hned na začátku jednání o JESU jsme byli upozorněni, že dosavadní pokusy o jednotnou registraci byly blbé a že si jejich tvůrci za těžké peníze (neví se kolik) vymýšleli vlastní a nesmyslné číslování s nesmyslnými údaji a popisy. Toto nebudu komentovat, údajů bylo málo a vypadaly jako vycucané z prstu za ty těžké peníze. Je to v podstatě relativní a nedefinovatelné a možná i pravdivé.

Co obsahuje jeden evidenční list jeskyně: Obsahuje 14 položek, které se ČSS zavázala vyplnit. Takové zdánlivě normální údaje, ale: Hned první údaj o souřadnicích. Přesné sejmutí tohoto údaje něco stojí včetně fixování tohoto konkrétního bodu v terénu. Je nemyslitelné, že by státní orgán nechal změřit nějaký konkrétní bod, bez jeho pevné fixace v terénu. Pak jeskyni popíšete, změříte délku a hloubku (stačí jen tyto údaje), nebo se pokusíte někde tyto údajo opsat, pak charakter a objevitele, načrtnete obrázek a to je zdánlivě celé. Geodetická firma Vám řekne, co jen takové změření bodu stojí. O mapy nejde. Budou tam jen nákresy jeskyně. Jestli má jeskyně do pětí metrů a takových je většina, tak tam bude prakticky celá.

Jako šušínek se pak jeví zbytečné gesto o vypuštění údajů z evidence, jako jsou odkazy na odbrné články o jeskyni z důvodu, že mohou být později překonány jiným odborným zpracováním. Už samotné zhodnocení charakteru jeskyně, co čtu v odborných kruzích ČSS (jako "Ponorná zdrojnice" či "Paleoponorová jeskyně svahového typu" a jiné bláboly) jsou čistě na subjekivním zhodnocení autora. Tedy opět to, co je předem předkladateli vyloučeno.

Jeden z údajů je však informace o zpracovateli každého jednotlivého evidenčního listu, eventuelně jeho Základní organizace v rámci ČSS a v tom vidím zárodek obrovského problému. A to proto, že jsem slyšel něco o zrušení, nebo snad stěhování, přeložení, nebo snad o založení sídla ČSS jinam a jinde. Tedy do prostor mimo AOPK, kde se současné sídlo ČSS nachází. I potom bude AOPK platit nájem, energie, internet a záchodky sekretariátu ČSS? Což by měla tedy dle smlouvy udělat a za co my máme dodávat data. Bude to dělat? Budem to ještě potřebovat?

Vemte si docela normální modelovou situaci. Najde se Pan Moudrý (nebo pan vyčuraný, to je jedno, jméno se neshoduje s žádnou konkrétní osobou, nebo skupinou) a založí třeba ZO 6-80 ČSS, tedy skupinu pana Moudrého. Není na tom nic divného. Pan Moudrý si přímo se zadavatelem JESA, kterým je AOPK dohodne nějakou částku za zaevidovanou jeskyni. Proč ne, když AOPK už nebude nějaká kancelář ČSS zajímat. A pan Moudrý začne rýžovat. Nezáviďte mu, pokud máte dobrý žaludek, zvládnete to také. Je to také kus práce. Pan Moudrý ví, že údaje nebude nikdo kontrolovat, takže budou stejně vymyšlené, státní zakázka se uskuteční, takže kdo by se v tom rejpal. Ono setonějak zařídí. Jak však získat údaje, na kterých sedí ti hloupí jeskyňáři jak slepice na vejcích? Kde najít jeskyně, o kterých ví pouze zkušení jeskyňáři, kteří své Nou-hau, znalosti a zkušenosti předávají jako vzácný poklad z generace na generaci?

Jednoduše. Už ani slovo o penězích, kazí charakter. O penězích se nemluví, jeskyňáři jsou vždycky kamarádští a dělají ty jeskyně zadarmo. Jednotlivé správy CHKO které jsou dnes s AOPK sloučeny udělují nějaké vyjímky na činnost v jeskyních. Logicky sáhne úředník po údaji v kolonce "zpracovatel údaje jeskyně", tedy zjistí že se jedná o ZO Pana Moudrého. Nějaké zájmové a historicky dané hranice a zájmová území? Zapomeňte! Ještě prstíčkem budete škrabat a škemrat pana Moudrého (nebo vyčuraného), zda vám lokalitu neposkytne. Už začínám tušit ty sankce, které nám předkladatelé slibovali. Leda že, je tu ovšem možnost.

Podřiďte se. Myslím, že jsme jako jednotlivé ZO opravdu v tomto případě rukojmími ČSS a ZO pana Moudrého. Už to tady někdo psal. Aha? Martin Přibil se jmenoval. Tak si sedněte, vyplňte údaje u svých hlavních lokalit a o víc se nestarejte a máte pokoj. On už si tu prebendu a hodnotu vaších údajů a vaší práce a vaši slávu vychutná někdo jinej. A co s dalšími jeskyněmi ve vaší, dosud ještě zájmové oblasti? Naší skupině Pánbíček nadělil 500 jeskyní v Pustém žlebu. Amatérsky se zpracovat nedají. Co se skupinami, které nejsou v ČSS. Příjdou o lokality? Přišly o ně za ČSS a teď o ně příjdou znova? Nezvedá se vám trochu žaludek? Je pravdivá ještě věta, že ČSS chrání zájmy svých zájmových organizací? Jsou ještě nějaké takové ty normální možnosti? Třeba dostat novej kompas, nebo novou JPSku? Jen tak z principu? Skutečně se nedají ty údaje, práce na nich cenově vyčíslit? Stejně tak se nedá vyčíslit jako protihodnota kancelář ČSS se záchodky na chodbě? Vysvětlí jeskyňářům, takovým těm obyčejným už konečně někdo na rovinu o co vlastně jde?

A tak dál čekám na odpověď...    

    Jako odezva první přišla odpověď, nebo spíš námitka od Igora Audyho, která původně došla do Návštěvní knihy:

Franci, Tvůj web je graficky pěkně zpracován, ale obsah nepovažuji za seriozní. Ke tvým článkům z 15. a 27. ledna, kde rozebíráš problematiku JESO nemůžu mlčet. Zde jsi neeticky a urážlivým způsobem pro naše členy zakomponoval TOPAS. Zcela nepravdivé informace které uvádíš, začinají již Tvojí chybnou interpretací názvu naší skupiny - Topograficá Pasportizační Skupina (správně TOPografická Amatérská Skupina). Zřejmě Ti Topas leží v žaludku již od svého zaloření v roce 1977 a to je již pěkných pár let. To snad na úvod, ale dál již popořádku.
Jako poslední autory číslování jeskyní v Moravském krasu uvádíš Jiřího Vodičku a Jana Přibyla. Tito pánové žádné terénní a dokumentační práce nevykonali. Systematické vyhledání a označení jeskynních vchodů v terénu a zpracování dalších údajů pro každý vchod samostatně do pasportizačních karet bylo prováděno podle metodiky Vodičky. Celkem tak byly zpracovány pasporty úctyhodných 1220 vchodů. Práce proběhly v letech 1970 - 1976, tedy v době kdy Topas neexistoval ! Práce provedli Igor Audy, Jiřina Audyová a František Musil sen. , který zhruba v polovině tohoto fyzicky náročného projektu nemohl pro zdravotní problémy již dál pokračovat. Že jsi jako zpracovatele posledního, dosud obecně používaného číslování jeskyní neuvedl Audyovi mě nepřekvapuje, upřimně mě však mrzí, že jsi zapoměl uvést vlastního tátu, který tě do krasu přivedl. Nejkurioznější na celé situaci je však skutečnost, kdy celý tento projekt probíhal pod hlavičkou skupiny Pustý žleb, které jsi dlouholetým členem a dokonce i bývalým předsedou. Tak nevím, jak se Ti tam ten Topas (ještě nezrozený) zapletl. Další chybná informace je , že zadavatelem pasportizace byl Geografický ústav ČSAV, který podle Tebe inicioval založení Topasu. Celý projekt vznikl a byl koordinován Jiřím Vodičkou z dokumentačního oddělení organizace Moravský kras Blansko. Teprve v roce 1976, kdy již byly veškeré terenní práce ukončeny, byl projekt v důsledku totalitních restrikcí vědeckých pracovníků přemísěn do ČSAV. Se založením Topasu neměla ČSAV nic společného.
A ještě jedna poznámka k počtu jeskyní "obhospodařovaných" Pustožlebskou skupinou. Nezapoměl jsi, že v prostoru Pustého žlebu operují ještě další tři skupiny, není těch 500 lokalit pro Pustožlebskou skupinu trochu mnoho ? Nebo jsi s tím Pánbíčkem takový kamarád že vám nadělil všechny ?
Franci, uvítal bych, kdyby se tento příspěvek objevil u článku "JESO a výročka tří skupin" z 27. ledna 2008 !
Je sice demokracie , ale to neznamená , že budeš pouštět do světa svoje neověřené informace.

    Já bych  k tomu chtěl dodat toto:

    Předesílám dvě věci, že na mém webu se jedná vyloženě o mé názory nikoliv názory Pustožlebské skupiny a ČSS a dodávám, že i pro mě je po letech občas těžké být nad věcí.

    Takže jako první jsem vyhledal sešitek vydaný k 10. výročí založení skupiny TOPAS, kde se v hloubi textu praví TOP-ografická A-matérská S-kupina. Tímto se skupině TOPAS omlouvám, že jsem  zkomolil název skupiny. Po léta jsem si myslel opravdu něco jiného. Dál mám před sebou publikaci "Přehled údajů o jeskyních Moravského krasu", Autoři Přibyl, Vodička, Kuzdasová, Hofírková, Vydala ČSAV. Źádnou jinou knihu o pasportizaci jsem neuváděl, mám na mysli tuto, ani z mého textu nevyplývá nic jiného. V hloubi publikace je opravdu uveden původní zadavatel organizace Moravský kras, pak tyto práce schramstl ČSAV. Toto je dobrá připomínka, protože osud původního JESA je tak trochu podobný. Dál se v hloubi textu uvádí teréní pracovníci, aspoň že ti hlavní (občas si pamatuji lidí víc), dnes se neuvádí ani to. V budoucím JESU tomu nebude jinak (bude tam jen referent, možná onen Pan Moudrý).

    Další věci zřejmě s JESEM nesouvisí ale budiž. Pustožlebská skupina opravdu v roce 1970 zahájila pasportizaci. Společně. Když kolem roku 1974 došla na spodní konec Suchého žlebu, tak už tátovi žádná další spolupráce nebyla nabídnuta! Svou práci odvedl, protože jeskyně Suchého (ale i Pustého) žlebu znal velmi dobře už z mapování a doplňování registrace S. žl. s Ryšavým. Prostě nebyl potřebný. Nebyla nabidnuta spolupráce ani některým jiným členům skupiny. Nejsem se jistý dokonce, jestli nebyla nutná další smlouva už s ČSAV na pasportizaci zbytku krasu. A že by přímo ČSAV založila Topas, to jsem taky neřekl.

    Takhle někdy možná vznikal zárodek skupiny Topas. Ony i ty názory a vzájemné vztahy se různily, takže to stejně nějak podobně dopadnout muselo. Prostě pro někoho nebylo místo, naopak budoucí skupina Topas mohla být ráda, že tu pasportizaci mohli dotáhnout sami pod hlavičkou Pustého žlebu. Mohlo by to zkrátit jedno výstižné české slovo.

    Že by táta později nepokračoval se zdravotních důvodů je hloupost, neboť potom jsme pracovali v Odvodňovacím tunelu, Velkém psu, v různých žlebových lokalitách a otevřeli dva závrty. Táta se zůčastňoval téměř všech akcí. Dál jsme ještě zakonzervovávali některé společné lokality, na které už budoucí skupina Topas neměla jaksi čas a také jsi neuváděl Vavřinecké paleoponory, na kterých jsme tuším pracovali společně ještě tak rok po rozdělení. Možná nějaký ten rok plus mínus lítám, ale není to důležité, kromě toho se staré exkursní deníky ne mojí vinou ztratily, není kde dohledávat údaje. Na toto téma lze založit  další Úvahu o krasu, pokud by se to dál JESA netýkalo...

    Podle výše uvedené publikaceje v Pustém žlebu 457 jeskyní delších 2,5m. Něco z toho je v oblasti Sloupu, což už žleb není. Podle nového JESA je směrnice "kam se vejde člověk" dle předkladatelů a také bude karta pro každý jeskyní vchod. Takže to číslo možná ještě překročíme není to důležité. Jinak já osobně považuji Pustý žleb za zájmové území své skupiny nadále (moje osobní zájmové území je severní část Moravského krasu). Dnes je tady skupin víc (operovalo tady až 6 skupin), některé přišly a ani se nezeptaly. Naopak my sami jsme si drze přivlastnili celé Sloupsko, taky jsme se neptali...Ale já to neřeším, skupině Pustý žleb to také nevadí jsem rád, že se tady bádá, že jsou lidi spokojený a nikdy jsem problémy nedělal a nikdy jsem nikomu do nabytého rajonu nekafral.

     Řekl jsem, že se to amatérsky zpracovat nedá. Nic víc. A za to že jsem použil Pánbíčka jako nevhodný příměr se omlouvám i Pánbíčkovi. Jinak jsem jedinou větu se zmínkou o Topasu ve článku zrušil, Protože měla pouze informativní charakter, doplňující charakter a nebyla přesná.

    franci musil

Franci, musím ještě okomentovat tvůj článek o JESU z 27.1. 2008 a komentáře, které
k tomuto článku následovaly. Myslím, že jsi tam opravdu dost nechutně přirovnal naši skupinu Topas v tvém příkladu pana chytrého, k nějaké bandě nějakých prospěchářů. Bylo to nechutné a to jsi ještě zkomolil náš název na pasportizační skupinu. Co mě následně ještě více překvapilo, bylo to, že jsi svůj článek poupravil a tím si způsobil to, že si čtenář už ani nemá možnost přečíst na co vlastně Igor Audy i já reagujeme!
Nebudu to už více komentovat, protože na takovéhle internetové přestřelky nemám čas, svůj volný čas radši věnuji něčemu smysluplnějšímu. Proto tě žádám, abys příště naší skupinu vynechal. Díky