Jarní tání s povodní - březen 2005.

    Situace: Zima 2004-2005 byla poměrně dlouhá a chladná. Hlavní sněhová pokrývka však napadala po dlouhotrvajících mrazech v lednu 2005 až na počátku února. V lesích na horní části povodí toků zbylo z prosince kolem 10cm sněhu. Ve zbylých částech povodí a Moravském krasu bylo kolem 30-40cm v údolích a 25-30cm na planinách. Poslední sníh připadával ještě v neděli 13.3. a bylo pod bodem mrazu.

            V úterý 15.3 přišla teplá vlna a teploty se začaly pohybovat ve dne kolem +5-8°C a stále se zvyšovaly a v noci nemrzlo. Ve středu a čtvrtek se teploty na slunci pohybovaly již kolem +15°C a v noci až 10°C. Za této situace došlo k masivnímu tání sněhové pokrývky, kdy na planinách a otevřených místech v povodí slezl sníh téměř úplně, v lesích klesl na cca 15cm a ve žlebech zůstal téměř zachován. Půda však byla ještě po lednových mrazech pod sněhem místy promrzlá, zejména v povodňových údolích a ve dnech žlebů.

Popsaný stav vyvolal vzedmutí hladin všech toků které se propadají v severní části Moravského krasu. V sobotu ráno poklesla teplota z 7°C v 9.00h na 1°C ve 12.00, což tání podstatně zbrzdilo. V neděli 20.3. v noci se vyjasnilo a poklesla teplota pod bod mrazu, čímž se tání zastavilo. Dílčí situace je popsána následovně:

            OSTROVSKO:

            Na tomto povodí proběhla povodňová vlna již v pátek 21-22hod (info. Tartaros).

            Potok Lopač: Hlavní nápor vlny zachytil polovypuštěný Ostrovský rybník, který ráno opustil břehy. Lopač se rozléval na louce pod hrází a ponor stačil povodeň bohatě hltat. V jeskyni byla hozeným kamenem zjištěna hladina cca 20-22m pod vchodem, což znamená, že vstupní část jeskyně je zaplavená a voda v ní teče přes Přepadovou chodbu.

            Císařská a Estavela: Voda vytekla z jeskyně estavelou a louku. Voda v jeskyni vystoupala nad úroveň chodníků a byla čerpána hasiči od 18.3 19.00hod před jeskyni. Ponory (propady z 20.2.2003) u silnice naproti Císařské nebyly aktivovány, ponory se zaplňují vodou ze severních svahů Hrádského žlebu.

            Hložek: Voda kulminovala v pátek večer o něco dříve, než v Krasovském potoku, voda si dvěma proudy krátila cestu přes louku k silnici, kde na opačné straně od Vintok vytvořila necelé metr hluboké jezero. Propustí se spojila s Krasovským potokem a tekla do Trativodné.

             Krasovský potok: Již ráno 18.3 byl po okraj zaplněn ponor Rogendorf a voda začala přetékat přes silnici. Postupně se začaly zaplňovat všechny ponor Vintocké ponory, v 11.00 začala hltat Škrapová a Vintocká II. A večer i Vintocká I. a Trativodná. Voda se ztrácela i ve staré Šachtě průvanů. Voda kulminovala ve 22.00hod, ráno mírně opadla. Do Šachty průvanů přestala téct v sobotu kolem poledne, ostatní ponory nadále fungovaly. V neděli ráno proud výrazně poklesl asi o polovinu, přesto stále přetékal silnici.

            Situace v jednotlivých ponorech: V Nové šachtě průvanů se propadlo dno o 1,5m, při J stěně až o 2m, kde se obnažila puklina 30cm široká, která se pod převisem zalomila k ZJZ. Od staré šachty bylo vidět protékající vodu do neznámého pokračování. V budoucnu bude prozkoumáno. V Liščí jeskyni nebyla voda vůbec, ani ve spodních patrech jeskyně, navíc zde bylo konstatováno mimořádné sucho. V Škrapové propasti dle poznatků (David, Doležal) dokonce voda údajně vytékala ven v sobotu 9.00, jednalo se pravděpodobně o pokles hladiny a vyprazdňování vstupní části. V 12.00 již voda tekla normálně a voda sem teče nově vytvořeným korytem v louce do poslední chvíle. Vintocká II., v době kulminace zaplaveno s ohromným vírem. V sob. 12.00 již tekl jen velmi drobný tok. Vintocká I. Dle stop v době kulminace zaplaveno 3m nad vstupní mříž, v sobotu ráno již voda poklesla, po odhrabání mříže voda v úrovni spodní části prvního krátkého žebříku a peřejí přitéká ze S směru. Trativodná, byla zaplavena jezerem na úrovni louky,voda se přesto ztrácela neustále a rozlila se až částečně před j. Cigánskou. Do ostrovského žlebu se voda nedostala.

            HOLŠTEJNSKO:

            Voda přitékala Holštejnem v mohutném proudu, zanesla smetím Horní Holštejnský rybník. Hlavní vlna tání přišla v pátek kolem 16.00, kdy začala přetékat do Staré rasovny, v Nové se vytvořilo jezero plné smetí a ledových ker. Postupně aktivovala všechny ponory ve povodňovém dílu a večer se začala propadat do Staré rasovny zejména Keprtové a Trativodné, později i do Ledové. Voda kulminovala v sobotu 9.00hod, kdy se i v ponorném dílu vytvořilo 1,2m hluboké jezero. Ve dvanáct hodin již jezero pokleslo na tok, který tekl jen do Ledové a Zbořiska. Vlna proběhla tak krátce, že se v Povodňovém dílu při okrajích ani nestačil rozpustit sníh. Situace v dílčích lokalitách:        

            Nová rasovna. V sobotu 1.00 zaplaveno až po střední patro (holštejňáci). Do Pikové dámy sestup za účelem fotodokumentace v sobotu v noci 2.00hod. Voda už v polovině  ústřední propasti a nastoupávala rychlostí 3m za hodinu (L. Beneš). Podhradní ponor aktivován pouze částečně. Na ostatních lokalitách nebyly provedeny kontrolní sestupy. Ponor V Loučkách přetekl a voda se propadala v Židových závrtech drobným tokem.

            SLOUPSKO:

            Voda ve Sloupě tekla na úrovni těsně pod mostky u hřiště. Ve Starých skalách a před jeskyněmi bylo jezero plné větví a ledových ker, Vstup do Sloupských byl zaplaven do výše 2m, voda sahala 70cm nad dřevěný mostek vedoucím k jeskyním. Na zábradlí se zachytávaly větve a kry. Hřebenáč trčel z vodní hladiny a voda byla cca metr pod hranou k přetečení na pole (k přetečení do žlebu chybělo ještě asi 2,5m). voda zde pravděpodobně ještě nekulminovala, zřejmě se tak stane až během sobotního odpoledne. Ponory zatím plynule stíhají hltat. Propástka u III. Vchodu. Voda stojí 1,2m pod vstupní mříží, voda ve stejné úrovni jako ve Starých skalách. Na úrovní přepadu do propadlých závrtů před jeskyní zbytky hlíny a jehličí na stěnách. Jedná se ale zřejmě o pozůstatek z povodně 2003, neboť sníh ve vchodu nebyl nijak porušený.

            Jediný sestup byl proveden do Šachty Amatérské (dnes Nový Sloupský koridor). Zde se podařilo Vintockou odbočkou sestoupit až do Koridoru. Zde se v plném profilu 3,5x1,8m přesouvala masa vody směrem k Amatérce. Voda po dobu asi hodiny pozorování zachovávala stejnou úroveň a nebylo patrné ani její zvýšení. Ostatní dostupné části jeskyně (Kalcitový dóm) byly suché.

            VÝVĚROVÁ OBLAST:      

            Amatérská jeskyně: Zde byl proveden sestup v pátek odpoledne, exkurze se dostala k Rozlehlé chodbě, kde tekla metr hluboká řeka v plném profilu, voda přetékala přes Řícený dóm do jižní části Bludiště (info. Beneš). V sobotu v 10.00 již zaplavena vstupní část jeskyně pod schody, kde během odpoledne vznikl sifon. Zda se jedná o skapovou vodu, nebo o nastoupání hladiny směrem od Bahnitých síní se nepodařilo zjistit.

            Macocha, Punkva a Punkevní jeskyně: V Macoše již 9.00 dosahovala voda metr nad plató kde natékala k Vodní plavbě. U Anděla během hodiny vzniklo hluboké jezero (J. Flek) Později zřejmě i sifon. Voda kolem poledne údajně nastoupala ještě 6m nad plató. Voda v Punkvě vytéká asi 2mvýšky v plném profilu Vodní plavby a celém profilu Odvodňovací štoly, Dále obtéká ostroh mezi Malým propadáním Punkvy a Tunelem. Pod Skalním mlýnem byla vyplavena pstruhárna.

            Točna pod lanovkou: Zde se udal zatím nikdy nedokumentovaný jev. V sobotu kolem poledne ze sutě z levé údolní stráně ve spádnici pod jeskyní Malá punkevní začal vytékat poměrně vydatný tok (fotodokumentace Kučera). Voda byla mírně zkalená, vydatnost kolem 15-20 l/s. Výtok ustal až v neděli ráno po poklesu hladiny v Punkvě. Jedná se pravděpodobně o dosud neznámé jeskynní patro z Amatérské jeskyně, nebo Macochy, fungující jako paleovývěr, za této situace opět inudované. K tomu dodávám, že podobný úkaz se udal za povodně v r. 1970 pod jeskyní Řečiště v Pustém žlebu (Glozar) a 1913 pod útvarem Hanačka u Skalního mlýna (Absolon).

            Ostatní lokality:

            Hedvábná: Po sestupu družstva v sobotu 15.00 stála hladina vody v Ústřední propasti 1,5m pod spodním ukončení nejdelšího žebříku (Černý, Ondroušek). Tento vzestup vody  potkal zřejmě i jiné lokality vázané spodními patry na Punkvu. T.j. Dámský závrt, Hluboký závrt.

            Svážná studna: Lokalita údajně také zaplavena, pravděpodobně ale pouze vodou z povrchu, nikoliv spodní vodou.

            Jakékoliv jiné poznatky a pozorování je možné dopsat, doplnit či upřesnit, nebo naopak tyto údaje jinde použít.

Zapsal Musil Franci 21.3.2005.

Doplněny odkazy 21.7.2009: Povodeň 2005 od neznámého autora zde: