Jarní bádání v krasu
Takový normální bádací víkend, možná by bylo lepší vyčkat něčeho exkluzivnějšího, ale ono nic. Stejně jsem do terénu vyjel až v sobotu ráno. Tardičně každý lichý víkend sraz na Harbechách u Konrádova dvoru. Romantické startovací místo na pracovní akci. Ještě před 10-ti roky stavba v rozvalinách, dneska udržované a trvale obydlené sídlo. Jen ta voda se musí dovážet, je to trochu průšvih, ze stran majitelů usedlosti maximální podpora. Jestli narazíme na vodu, stáhnou si ji.
Nevím už pokolikáté se Suchožlebskou skupinou, podpora na Závrtě č.3. Název to zatím nemá, v kuloárech se praví o Moučkově závrtu z doby kdy to otvíral spolu se speleologickou skupinou závodního klubu ROH Adast Adamov. Mohlo mu tehdy být tak kolem 20-ti let. Současná šachta je momentáleně v 9m hloubce. Dole se zavalené prostory rozbíhají do dvou stran a samozřejmě i dolů. V kavernách je vidět už i původní nedotčené zbory a závaly. Na sever je vidět asi 4m kaverna, jižní je kratší, u dna je zbytek sintrové desky kdysi narostlé na sedimentu. Sklon je jasný, půjde se pod šachtou rovnou dolů. Hozený kámen padá asi 3 m, na skalní dno může chybět maximálně metr.
Odpoledne pokračováno v úpravě šachty do Rogendorfu. Byl vytažen vrátek, co už skoro zakořenil a zlikvidována trojnožka, která by dnes už stejně nic neunesla. Vše odvezeno, protože byla k dispozici dodávka. Díry jsem zaházel, povrch srovnal do nějaké relativní roviny, aby se s tím už nemuselo hýbat. Louka obsahuje normální travní strukturu, nic mimořádného, tak jsem tam nějaká semínka trav ještě přidal. Uvidíme jak se ujmou. Občas se zadaří a místo speleologie dělám zahradníka. Zbývá ještě hromada štěrku, na tu snad někdy dojede brigáda.
Ostatní akce v krasu, na Lopači brigádníci - hosté byli potápěči z Přerova. Často k nám jezdí. Dole nějaké technické práce. I jinde se pracovalo a exkurzovalo. Asi nejvýznamější pracovní exkurzí byla návštěva delegátů byra UIS, kteří zde absolvovali kontrolní akci v rámci příprav mezinárodního speleologického kongresu 2013 v Brně. Zda tu soukromá firma SPELEO 2013 nenachystala Potěmkinovu vesnici se vzorně staral předseda ČSS Zděněk Motyčka. Delegáti navštívili i vchod takové blbodíry, jakým je Lopač a evidentně živě se zajímali o podivnou činnost na lokalitě. Odborný a fundovaný výklad jim podal sám předseda ČSS. Bližší informace o pracovní návštěvě UIS se určitě dočtete na speleo.cz.
V neděli akce s hosty do Pikové dámy. Prováděl nás člen Plánivské skupiny, za umožnění exkurze skupina Tartaros velmi děkuje Plánivákům. Nějaký nástin fotografování a hlavně můj pokus slézt do nějaké konkrétní hloubky a zjistit, co to se mnou dělá. Ještě nic moc, hloubky budu muset asi na nějakou dobu ještě vynechat, včetně dlouhých žebříků. A nějaká ta povrchovka samozřejmě. Odpoledne ještě výpomoc při ukončování dvoudenní pracovní akce na Lopači.
Poznání jeskyní Moravského krasu se skládá z mnoha střípků, které je potřeba poskládat, ohmatat, seřadit, popsat a jednotlivě poznat. Teprve potom jde do nitra nahlédnout hlouběji a tušit i to, co je zatím lidským okům zakryto. O to víc se mi líbí komentáře znalců, které se mi přelévají v Návštěvní knize a kterými si někteří veledůležití anonymové léčí svoje mindráky. Nešetří radami, kochají se vlastní důležitostí a...bojíse podepsat. Na závrtě č.18. údajně chybí 3m do epochálních objevů, ale problém je asi jinde možná strach z práce, nebo z půchejřů a potřeby - neustále kafrat. Tak si to zmákni blbe, nikdo to nehlídá a ani to není zamčené. Normálně Ti to může trvat tak víkend...
Fotogalerie z dvou posledních vikendů jsou na Rajčeti.
- Závěrová stěna Městikádě, jeden z největších závrtů Moravského krasu. Obnažená skalní stěna jistě pamatuje Absolona. Nikdo jiný by to neudělal tak důsledně. Množství kanálků na vrstevních plochách a v závrtě nejsou pro náš kras moc typické. Je jasné, že bez existence Amatérské jeskyně, která je schopna sedimenty zespodu vyklízet a retransportovat, by možná byl závrt sotva poloviční...
- Obnažená část Vykydalovy stráně pod Pindulkou (Ostrov u Macochy) díky údržbě průseku pod VN odhalil a zpřístupnil zarostlý terén. Při pohledu z dálky se pak Blažkův závrt skutečně může jevit jako prastarý ponor potoka Lopače a jeskyně Pod Pinduulkou, respektive reliéf skal jako kdysi otevřený závrt, nebo propast do neznámého systému. Dnes je útvar zborcený a jeskynní úroveň zaniklá, aktivní systém probíha hlouběji a jinde.