Inventarizace nově objevených endokrasových tvarů ve Sloupském koridoru v části Nové Amatérské jeskyně.

Aneb povídání o několika překvapeních, o jedné bakalářské práci, o tajnostech, o planých slibech a o tom, jak to doopravdy bylo...

Onehdá. Nevím který rok to bylo, asi 2OO5. Šachta Břoušek byla těsně po prokopnutí, byla neděle a něco jsem dole měřil, nevím jestli nějakej přípravek, nebo žebřik prostě cosi abych to mohl v týdnu vyrobit. Byl jsem dole sám, tehdy jsem ještě mohl, měl vlastní klíče ač nečlen skupiny a taky proto, protože jsem tu možnost třeba svařování měl. Měřil a kreslil si asi půlhodiny, venku mezitím přišla neznámá dívka. Představila se jako Eva a řekla, že by chtěla dělat nějakou vysokoškolskou práci o jeskyňářích.

Řek jsem, že to není problém a dal jí adresu, telefon a údaje jak se scházíme a jak to u nás funguje. Spolupracovníkům ze skupiny jsem to oznámil ve středu, logicky krčili rameny ve stylu tak ať si tedy přijde, když chce a uvidí. Asi za měsíc mi přišel mail, že Eva kontaktovala Zděňka Motyčku a že nadále bude spolupracovat pouze s ním. Napsal jsem jí, že je v dobrých rukou a celou věc považoval za vyřízenou. Protože se pak nic nedělo a slečna Eva se neobjevila ani při našich téměř týdeních bádacích intervalech, tak jsem na to zapoměl úplně.

Velké překapení přišlo o rok později. Jen tak jsem brouzdal po internetu a zavítal na stránky CHKO Moravský kras. Tam jsem se jen tak dostal do jejich závěrečné zprávy za rok 2006. Bylo tam mimo jiné i uvedeno, jak správa podporuje různé studentské projekty. Mezi těmito projekty byl i tento: Inventarizace krasových jevů v nové jeskyni mezi Amatérkou a Sloupem. No hrklo ve mě, protože tato jeskyně je jenom jedna a jmenuje se Nový Sloupský koridor (později jsem zjistil, že přesný název není dosud definován a že ho každý uvádí jinak). První na co jsem pomyslel, že správa CHKOMK sem nasadila nějakého hlídače který nás má hlídat a kontrolovat, co jsme všecno poničili a ulámali. Inventarizace je totiž něco jako spočítání, nebo katalogizace, výčet atd. Další byla otázka kdy a kudy se ta osoba do jeskyně dostává, protože přes víkend zde byli jen lidé, které jsem znal.

Nenápadně jsem se ptal po okolí i ve skupině a nikdo nic nevěděl a připadali mi docela udivení. Zajímala mě i je zejména otázka klíčů, protože mě už byly odebrány a ve skupině měly být pouze dva exempláře. Rozluštění přinesla až nějaká schůze skupiny, Zdeněk Motyčka vysvětlil, že máme být v klidu, že o tom ví. Jedná se o bakalářskou práci Evy Přibylové shodného názvu, která to dělá s ním a taky společně do jeskyně sestupují. Klíče mají od správy CHKOMK, nemáme v tom vidět nic divného. Nehledal jsem v tom nic divného, jen mě zajímala ta práce. Zdeněk řekl, že až bude hotová mi ji klidně ukáže. Pak jsem to připomínkoval asi 4x v době, kdy to měla slečna Eva určitě odevzdané a ohodnocené. Jen tak z logiky věci když už v té jeskyni děláme, kopeme, dřeme, lezeme komíny, dokumentujeme a popisujeme (všechno měření a popisy jsem odevzdával skupině). Prostě mě zajímalo jak vypadá ta inventarizace od člověka, kterého jsem v podzemí dosud neviděl. Divil jsem se nezájmu ostatních, kteří samozřejmě dřeli taky a chápal jsem zaneprázdněnost Zděňka, který na slib asi zapoměl.

Tak jsem pátral sám a dál. Slečna Eva se objevila jako brigádnice v restauraci U Břouška. Na nějaký rozhovor se mnou si nepamatuje a na původní deklaraci své bakalářské práce rovněž ne. Práce je hotova na výbornou a je někde na internetu. Jeskyně ji až tak moc nezajímají, vlastně se jeskyňářkou ani necítí, všechno zařizoval a domlouval Zdeněk. Neptal jsem se na její vztah k práci a výsledkům druhých a zda o tom věděli. Aspoň nám ubylo starostí a nezdržovalo nás to od výzkumu. Když byla bakalářská práce přijata na výbornou, co je na tom tak tajného? Proč je zvídavost člověka, který na šachtě strávil velmi mnoho času a nechal dost práce tak nepochopitelná? Mezitím jsem byl za podivných důvodů ze skupiny vyloučen. Práci slečny Evy jsem našel na webu a málem vykřikl překvapením.

Nemohl jsem ji totiž najít, jmenovala se úplně jinak. Opět ta deklarace toho co bude dělá problémy nejen mě, stejně tak jako užívání zaběhlého názvosloví. Jmenuje se totož: Inventarizace nově objevených endokrasových tvarů ve Sloupském koridoru v části Nové Amatérské jeskyně. Nebudu na tomto místě hodnotit kvalitu této bakalářské práce, ani její autentičnost, protože mi to nepřísluší. Jen mi napadlo jako prostého jeskyňáře několik skutečností  a doplnění, zejména k "Závěrům" této bakalářské práce.

Slečna Eva sugestivně, avšak velmi přesně popisuje objevy v jeskyni od potápění z Amatérky, potíže s lokalizováním nového vchodu. Jeho komplikované otevření a vyskružování i vystrojení žebříky. Popisuje autenticky následnou dokumentaci, měření, lezení komínů, dílčí objevy až po propojení Amatérky se Sloupskými jeskyněmi. Muselo být fantastické se v týdnu vydávat po stopách naší práce a objevovat všechno, co jsme přes víkend udělali. Popisuje úzkou spolupráci se ZO 6-25 Pustý žleb o které jsme prakticky ani netušili, stejně tak jako místopisné názvy, které dosud nikdo neužíval.

Popisuje také mapování jeskyně. Kromě vstupní šachty jsem byl u věškerého tahání polygonu jeskyně v popisované práci. Eva dělala také  popisnou dokumentaci, zaměřila rozměry dómů a zjistila směr světových stran...Měl jsem pravděpodobně krátké pásmo, nebo malý papír. A taky ty brejle jsem měl začít nosit dřiv a hodně silné abych neubíral tak vysoké chodby a dlouhé úseky. Kromě tety Ivy a Kamily tam jiné ženy nebyly, ani při potápění, kdy jsem měl osmihodinové šichty většinou se spaním u jeskyně. Na tu Evu jsem měl prostě pořád smůlu.

V práci jsou fotografie Zděňka Motyčky ve spolupráci s Evou Přibylovou. Minimálně u dvou případů jsem u fotografie spolupracoval i já, slečnu Evu jsem kolem sebe nepostřehl. Na fotografiích poznávám všechny moje bývalé spolubadatele, kteří o nějaké inventarizaci v té době ještě neměli ani ponětí. Spolupráce se odehrávala zřejmě v rovině výběru fotek. Eva si osvojila i jednolanovou techniku a vystoupala sama do horních pater Myrny. Přístup je poměrně těžký. Bystrá dívka si tam všímá a popisuje stejné přírodní zajímavosti, které jsem tam kdysi dokumentoval i já. A přichází závěr celé bakalářské práce.

Slečna Eva, která není ani jeskyňářkou a není v ČSS, nezkušeným borcům radí, co všechno ještě se má v jeskyni udělat a co je čeká. Její práce jim pomůže při vyhledávání a orientaci v těchto prostorách a může se stát podkladem pro další publikaci v následujících letech. Dál potom práce vytváří základní typologii krasových tvarů zde a jejich geomorfologickou charakteristiku....

Začínám chápat, proč s bakalářkou slečny Evy dělal Zdeněk takové tajnosti. Možná aby jsme z ní náhodou tajně neopisovali. Ta práce je určitě velmi vynikající a jistě najde ocenění ve vyšších kruzích, než jsou ty jeskyňářské. V Moravském krasu v současné době je totiž možný úplně naprosto vše a tento skvost by neměl jen tak být zapomenut.

A protože co je veřejně na internetu, to nepovažuji za tajné, můžete si přečíst následující odkazy:

Bakalářskou práci Evy Přibylové naleznete zde:

Posudek Dr. Smolové, v němž se mimo jiné i praví, že zdeněk Motyčka je profesionální fotograf a co ve své skromnosti ještě neřekl, můžete nalézt zde:

A nakonec Oponenturu dr, Klapky zde:

Měly by tu správně být i reakce některých lidí, například Zdeňka Motyčky, která byla zaslána na Slovenské webové stránky. Byla krátce zveřejněna, poté zase stažena. O výše uváděné bakalářské práci však také obsáhle vypovídá, proto jsem ji sem dal i s mým vyjádřením:

Na vašich stránkách (webové stránky Slovenské speleologické společnosti, pozn. webmistra) byl publikován článek Fr. Musila - Inventarizace nově objevených endokrasových tvarů ve Sloupském koridoru v části Nové Amatérské jeskyně. Jelikož uvedený článek obsahuje některá tvrzení, která se nezakládají na pravdě, jsem nucen na něj tímto reagovat.

Není pravda, že o uvedené práci nikdo ze skupiny nevěděl - naopak, věděl o ní jednak předseda, od koho jsem si na každou akci bral klíče a věděli o ní i ostatní členové, kteří byli samozřejmě informováni (viz na autorem zmiňované "nějaké" , ve skutečnosti výroční členské schůzi). Takže o ní Fr. Musil nejen věděl, ale dokonce byl minimálně dvakrát přítomen v restauraci Broušek, kde s námi autorka práce seděla a kde jsem jí ve společnosti většiny členů skupiny poskytoval konzultace! Z tohoto pohledu jsou všechna autorova tvrzení o "něčí" nevědomosti, jimiž se uvedený článek jen hemží a na kterých je vlastně postaven, nepravdivé a zavádějící.
Fr. Musil rovněž ve svém článku píše o způsobu práce autorky, jejích postupech a motivaci. Nemám nic proti seriózní a věcné polemice, zde však autor žádnou diskuzi nevede, ale zavádějícími tvrzeními jen dehonestuje a ponižuje autorku, její práci a motivy k ní vedoucí. Je to jednak odporné, jednak zbytečné, neboť autorka, mladý člověk, který se v Moravském krasu narodil a má k němu celoživotní vztah, na všechny otázky tohoto typu v práci odpovídá a poctivě uvádí jak se k tématu dostala a odkud čerpala informace (dvakrát je zde dokonce citován i Fr. Musil). Fr.Musilovi však jakoby vadilo, že si vůbec dovoluje psát o naší a hlavně jeho práci.
Není pravda, že František Musil byl ze ZO 6-25 vyloučen za podivných okolnosti. Byl vyloučen pro své soustavné jednání odporující dobrým mravům většiny členů skupiny (viz oficiální zápis). Na rozdíl od Fr. Musila nechci hovořit za jiné a proto zde uvedu proč jsem pro jeho vyloučení rovněž zvedl ruku. Hlavními důvody pro mne bylo jeho opakované lhaní a bezcharakterní jednání ve vztahu k ostatním členům ZO, nedodržování dohodnutých pravidel a soustavná dehonestace jakékoliv práce vykonané ostatními členy skupiny. Jak vidno na konkrétním činu - vyloučení Fr. Musila, k podobnému závěru musela dojít většina členů skupiny. Bylo tak rozhodnuto zcela demokraticky a nezpochybnitelně a členové tak vyjádřili svoji vůli čelit lžím, demagogii, nesnášenlivosti a podlosti, byť je tato umně schovávána pod pláštíkem rádoby kamarádství, tolik omílaném Fr.Musilem.
Nechť si každý udělá svůj názor o tom, jak vážně míní pojem kamarádství Fr. Musil, který na inkriminované schůzi veřejně prohlásil, že nás, členy skupiny, k ničemu nepotřebuje.

Zdeněk Motyčka
předseda ČSS

…V Moravském krasu jsem se nenarodil, takže jsem předem předurčen k tomu, že k němu nemohu mít žádný vztah…

Co k tomu dodat. Nejsem odborník na demagogii. O našich zvláštních vztazích se Zdeňkem Motyčkou je všeobecně známo. Od té doby co jsme společně přestali jíst poslední čokoládu je jeho přístup k mé práci (návrhům, projektům, bádání, názorům) nejen dehonestující, ale občas rovnou likvidační.

Bakalářka Evy mě vůbec nevadí, nevadí mi, že ode mě čerpá informace, koneckonců nás všechny v literatuře uvádí. Nevadí mi, že není jeskyňářkou, ani že není v ČSS. Bakalářskou práci jsem nikdy nepsal. Mě nevadí, že je celá opsaná, ale osobně si myslím, že například vhodnou volbou slovíček lze docílit toho, že nebude zcela nepravdivá a nebude dělat z lidí veřejně blbce (bakalářka je volně na internetu ke stažení). Mohu všechny ujistit, že kdyby například Eva dělala bakalářku na Ostrovsku a psala jak s námi mapuje Vintoky a tahá čerpadla do Lopače, plaví sedimenty, reagoval bych naprosto stejně.

Zdeňka jsem ve společnosti Evy viděl u Břouška vícekrát a protože mě nezajímá, co si někdo soukromě povídá, předpokládal jsem, že konzultují krásu kytek na terase hotelu. Vypadalo to zvenku spíše jako roztomilé dvoření, nikoliv konzultace a Zdeněk se konzultování věnoval raději, než bádání se zbytkem skupiny. To je ale každého soukromá věc. To bylo samozřejmě už v době, když jsme všechno věděli a v článku tohle nenapadám. Do té doby to byla spolupráce pouze Zdeněk – Eva, ale je to ve skutečnosti jedno. Nejde mi o tu práci, jde mi o to, že někdo musí deklarovat přesně, co v jeskyni dělá, zatímco druhý na stejné úrovni člena skupiny si může dělat co chce.

Přes článek o bakalářce se lze dopracovat k demokracii, dobrým mravům a dohodnutým pravidlům Pustožlebské skupiny. Jsem rád, že skupina našla příčinu všech svých problémů a podle toho se zařídila. Mohu speleologickou veřejnost ujistit, že v této skupině existují nadále soudní lidé, schopní posoudit pravdu. Pokud fakt dostanu ten oficiální důvod mého vyloučení (viz zápis) o který jsem požádal druhý den po vyloučení a stále na něho čekám, jsem přesvědčený, že do toho nebudu dále kafrat a nechám si pravdu o demokracii, dobrých mravech a dohodnutých pravidlech PŽS pro sebe.

Na poslední větě je patrná drobná úprava. Řekl jsem, že je jako členy skupiny nepotřebuji k tomu, aby mi radili co mám říkat a co dělat. Já jsem PŽS samozřejmě potřeboval pro vyjímku, na základě které se dá v oblasti bádat, na druhé straně by mělo být napsáno, že už skupina dlouho hledala nějaké konkrétní důvody, aby už nepotřebovala mně....