Hlaváčkova propast

Hlaváčkova propast. Hlaváček byl cestář z Ostrova a při práci na dnes již neexistující cestě mezi Šošůvkou a Vilémovicemi na Ostrovské plošině objevil asi 6m hlubokou propast. Ze skalky v zářezu skalního výchozu lámal placáky na cestu a majzl mu propadl do hlubiny. Lokalita je známá tím, že širokodaleko dlouho nebylo vůbec nic, dnes je aspoň poblíž závrt Krchňa. Lokalita nezačíná závrtem, ale prokrasovělým komínem k povrchu a její objev byl náhodný. Na dně propasti je krátký cca 8m horizont na severní i jižní stranu a náznaky dalšího vertikálního pokračování.

Při letmém průzkumu na dně propasti byl nalezen dámský levorver typu colt již notně zrezivělý a co je vůbec nejímavější i říční sedimenty. Déšť si z historickým odvalem trochu pohrál (nadhodile zde provádělo průzkum několik skupin) a na jeho povrch vyzvedl křemenné valounky značného stáří. Vzhledem k poloze (výšce) jeskyně by se mohlo jednat o paleotok, který podle některých autorů mohl vytvořit horní část úvaly Městikádě ještě před obdobím ottangu. Kdy v Moravském krasu kromě snad rudických depresí nebylo vytvořeno vůbec nic a následně mohly být pokryvy spláchnuty do podzemí.