Harbechy
Harbechy. Planina, přes kterou ani srnec nepřeběhne…. Sobotní odpoledne bylo jako vymalované a lákalo projít zase kus krasu. Foukal neuvěřitelně studený a prudký vítr a nebylo možná moc šťastné řešení vyrazit na planinu bez teplé čepice a rukavic. Levá strana planiny tvoří vápencové rozhraní mezi břidlicemi a vápencem. Z jihu tuto planinu pak ohraničuje Lažánecký žleb a seshora, řeklo by se pak obec Vilémovice, ale patří k ní i kus plošiny, která je ještě severněji nad vesnicí. V literatuře je uváděn i název Lažánecko-Vilémovická plošina.
Středem plošiny probíhá celkem nově postavená silnice, kterou si vyžádala nutnost uzavření Suchého žlebu pro motorová vozidla. Jako dva hlídací psi nad planinu ční Konrádův dvůr na jihu a kopec Strážná 538 m.n.m. na východě. Dále pak plošinu brázdí několik závrtových řad i samostatných závrtů. Naučná exkurze po planině a jejích lokalitách začala ve Vilémovicích.
Nejprve seshora nad místním kolchozem zvaným Agris se stejnojmenným závrtem (Pracoviště 6-21 Myotis). Kousek dále západněji je závrtová jeskyně Daňkův žlíbek, kde byly nedávno prováděny zajímavé čerpací pokusy s odkalováním v jeskyni a následným čerpáním vody až na povrch (pracoviště 6-06 Vilémovická). Dále západním směrem závrty v okolí Člupku a závrt Člupek popisovaný na mých stránkách nedávno (pracoviště 6-21 Myotis). Mimo jiné po tomhle víkendu tu mají nějaké drobné, ale perspektivní objevy…
Dál se dalo projít pod Strážnou na JZ kout planiny k závrtové řadě pod Konrádovým dvorem. Třetí v řadě je závrt č.3. Je milé, že se naši předchůdci nijak nezalamovali s vymýšlením poetických názvů. Tento v 60-tých letech otvírali Adamováci a dostali se do hloubky 32m. Co tak koukám do mapy, tak by to nemuselo být celé zasypané. Na povrchu v jícnu závrtu je další asi 2-3m hluboký kráter, aj tak hluboký.
Dále západním směrem následují standardní závrty č.4-6, potom dlouho nic a obdělávané závrty č. 8 a 9, která jsou pracovištěm lišek planinových. Následuje soustava závrtů č. 10-12 z nichž nejjižnější je nejmenší, ale nejhlubší. Řekl bych, že je to také nějaká bývalá propadlá šachta (dle záznamů v r. 1950 a v té samé řadě ještě 1968). To samé o kousek dále závrty č.14 otvíraný v r. 1944 a řada závrtů 19-23 úžasný pětizávrt v poli, dokonale zarostlý a nepřístupný a jako soustava odvodnění se vizuálně na této části planiny nachází nejníže.
Závrt č. 18, současné pracoviště ZO 6-14 Suchý žleb. Nevím, proč si skupina vybrala k průzkumu právě tento, ale údajně při nějakém jarním tání jako jediný pobíral vodu ze sněhu, zatímco ostatní závrty byly zaplavené. I tohle bývá výzva. Každopádně děkuji skupině za servis, že jsem si nad popelem mohl ohřát ruce a pobýt v závětří v tomto mrazivém odpoledni.
Další závrty jsem už minul jako č. 17 a závrt Společňák (oba pracovištěm 6-14 Suchý žleb) a přehoupl jsem přes silnici k závrtové řadě „T“ a závrtu T4 U kříže. Že je zřícený vím už dávno, taky jsme do něj kdysi se Standou Mayerem slezli. Pěkně tyto lokality jsou popsány na webu Suchožlebské skupiny. O závrtě T4 se píše, že nikde zatím na Harbešské plošině nebyl zastižen horizont v hloubce 15m pod povrchem. Tak bych chtěl jen doplnit, že v závrtě Člupek je fragment typického horizontu o něco hlouběji, asi v 20- 25-ti metrech, přičemž vchod Člupku leží určitě výše.
A tak nezbylo než dovršit pietní akt a navštívit bývalou Bublovu základnu v levé žlebové stráni pod Harbešskou plošinou. Pokusil jsem se ji tentokrát najít shora. Kdysi dávno jsme se běžně nechali vysadit démonickým řidičem Frantou Jelínkem u křížku, potmě a naprosto bezchybně docházeli se ubytovat a bádat (tenkrát jsme pomáhali s pracemi na Společňáku). Psal se rok 1978. Letošní pokus dopadl trochu hůře a taky už trochu za tmy, přesto zbyl čas postát a popřemýšlet.
Pod padlým stromem jsem našel fragment motorového vrátku pravděpodobně z Maneta s tajemnými dvěma pákami, které běžně na motocyklech nebývají. Ten vrátek jsem viděl kdysi v akci snad na Chlupatém závrtu. Až teď, když základna nestojí lze klást otázky. Proč si pan Bubla dal tolik práce, aby srovnal pošinu pro svoji základnu, když v okolí se daly najít i místa lepší. Odkud se navážel další materiál pod základnu, která se vícekrát přistavovala. Co Bublu drželo na tomto místě, kde přes den ani slunce nezasvítilo. Existuje tajuplná Bublova jeskyně, z které dokonce existuje i mapa a ještě tajuplnější Bublova jezera pod Harbešskou plošinou, do kterých měla jeskyně vést?
Pod padlým stromem jsem toho našel ještě více. Možná kdyby někdo zařídil přistavení kontajnéru nahoru na planinu, jistojistě a dobrovolně se zúčastním prací a pod poslední eternitovou šablonou možná bude něco jako vchod do neznámého systému. Inu možná teprve potom bude místo odtajněno, zapomenuto a nebude potřeba se na něj vracet a přemýšlet. Do Vilémovic je to ostatně kousek…
Poznámka: Bližší informace jde určitě dohledat v literatuře:
Ryšavý Přemysl 1954: Příspěvek k poznání krasových zjevů náhorní roviny Lažánecko-Vilémovické v Moravském krasu - ČS kras VII.
Novák Stanislav 1964: 10 let práce Speleologického kroužku ZK ROH Adamovských strojíren - příloha VIII. roč. Vlastivědných zpráv z Adamova a okolí.
Kahle Vladimír, Otava Jiří 1972: Nové výzkumy v závrtu T4 U kříže na Harbešské plošině v Moravském krasu - Speleologický věštník 1.
Seznam literatury není kompletní.
