24.11.2008 14:20
...V sobotu ráno bylo krásné počasí, coural jsem se kolem Nových dvorů. Pod Dvory, kousek od bočního žlíbku do Pekla jsem objevil zajímavou kupu hlíny, která tu neměla z geologického hlediska opodstatnění. Na vyvážku, nebo hromadu sutě to bylo moc daleko od civilizace. Kupa bylo obrostlá bytelnými stromy, byly v ní cihly, kameny i ztrouchnivělé prastaré pařezy. Možná nějaká zapomenutá stavba nebo něco. (Zápis o akci kromě jiného, ze dne 17.11.2008 na francimus.webnode.com)...
Vážený pane Musile,
musím Vám opět poděkovat za pěkné zprávy a informace, které píšete o severní části Moravského Krasu.
Dovolil bych si upřesnit některé informace, jen pro osvětlení, které jste uvažoval ve svém příspěvku Stará Amatérská jeskyně, Verunčina a Žďárský ponor ze dne 17.11.2008 22:42.
V článku se zabýváte nad "záhadným" původem lidské činnosti u Nových Dvorů. Jak jistě víte, v blízkosti se ve středověku nacházel hrad úctyhodných rozměrů, který si do dnešních dob zachoval pouze několik zdí a jenž je turistům a lidem znám pod názvem Blansek.
Trochu tedy ke genezi oněch záhadných terénních nesrovnalostí. Konkrétně jste nepopsal místo, kde se nalézají, ale v minulosti, ještě než vznikly Nové Dvory, zde byl hospodářský dvůr, který je na starých mapách a místním lidem znám jako Dva Dvory. Jednalo se zřejmě o hospodářské budovy, přičleněné k hradu a zajišťující zdejší posádce výživu. Po zpustnutí hradu a opuštění jeho staveb již nebylo potřeba nadále zásobovat plodinami a hospodářským zbožím. Lidé se tedy přesunuli z "lesa" ven blíže k voznici do místa dnešních Nových Dvorů, kde probíhala hlavní cesta.
Na závěr bych si Vám opět dovolil doporučit místo pro další z Vašich výprav. Jistě znáte jeskyni Propast u Obrázku při vyústění Pustého žlebu v posledním zákrutu u Sloupa. Zdejší propasťovatá jeskyně je jistě Vám jeskyňářům všeobecně známa. Od vchodu do Propasti u Obrázku se asi 60 metrů severně, o 16 metrů výše, nachází další zajímavé místo Moravského Krasu. Není tak všeobecně známo a mnoho lidí jej projde bez povšimnutí. Jméno Propast u Mraveniště má zřejmě podle mraveniště, které se v těchto místech kdysi nacházelo. Jak ji znám já a popisoval to i stařičký Absolon, jedná se o studňovité ústí propasti, v mých dobách zakryto přístřeškem z neopracovaných smrkových klád, zřejmě proti pádu zvěře do hlubiny. K. Absolon praví, že by se dala lehce prohloubit vybráním kamenů a došlo by se zřejmě k novým pokračováním. Před rokem 1973 tomu tak zřejmě bylo a podle mapy se dno nacházelo v hloubce 6 metrů a celkově asi 10 metrů hloubky. Což s ohledem na výšku vchodu 488 metrů nad mořem, dělá celkový potenciál pro proniknutí do úrovně dna Pustého Žlebu 23-25 metrů. Podle mé domněnky propast pokračuje až na úroveň údolního dna a pak končí v sedimentech, případně je prošťouchnuto některou z větších záplav, probíhajícími v nedávných dobách Pustým Žlebem. To by mohl být klíč pro další pokračování. Může být však i oním vstupem do hypotetické "paralelní" Amatérské jeskyně, kteréžto staré chodby ještě nejsou objeveny. Když však vezmete v úvahu stáří jeskynních úrovní, i kdyby nějaká jeskyně byla, je dnes již dávno zasypána a podobná například "paleotoku" Punkvy v Pustožlebské Zazděné či jeskyni Korálový Závrt, která je také zcela vyplněna a pouze "vzduchové bubliny" s krápníkovou výzdobou ukázaly krásy předpůvodních jeskyní. Z geologického hlediska a z geneze jeskyní Vás jeskyňáře možná zklamu, ale objevit původní jeskyně a chodby by znamenalo znovu vykopat již jednou pohřbené.
Co však může v budoucnu přinést světlo do geneze dalších volných jeskynních pater pod Amatérskou jeskyní může být pouze nějaký automatický robot, který by se potopil a zmapoval nepřístupné prostory radarovou metodou.
Již je to ale nějaké desetiletí, co jsem toto místo, Propast u Obrázku navštívil, a tudíš nevím, jak to tu vypadá v současnosti. Ale onou zajímavostí jeskyně je, že je to krásně vymodelovaná studňovitá propast, možná trainingové místo pro mladé jeskyňáře a použítí SRT.
Přeji Vám mnoho zdaru v další činnosti a omlouvám se Vám za poněkud dlouhý dopis. Ale opět bych si neodpustil, nemíti nějaký přídavek.
S pozdravem Fagusius
Dobrý den.
V prvé řadě Vám chci poděkovat za váš zájem a doplnění informací. Záhadné místo, které jsem popsal skutečně leží mezi místem zvaným U dvorů (dle katastrální mapy) a začátkem pravostraného přítoku do žlíbku Peklo. Charakterem odpovídá spíše stavbě, než nějakému tvrzišti. Původně jsem uvažoval o bývalé vodárně, neboť místo leží na kontaktu dvou druhů vápenců a na nepropustných vložkách mezi nimi (a navazující rokle k Peklu) mohla voda být. V ruině jsou totiž i cihly a Blansek, jako hrad přece jenom skončil příliš dávno. Je to více severněji, mimo výřez mapy, kterou jste mi poslal.
Co se týká jeskyní Pustého žlebu kolem propasti U obrázku. Oblast znám velmi dobře, poněvadž jsem zakládajícím členem nové Pustožlebské skupiny (po r. 1981, stará, původní skupina výrazně omezila svou činnost). Krátkodobě jsme pracovali i na propasti U mraveniště, kde jsme lokalitu prohloubili z původních 6m na 12metrů. Jícen propasti dole je poněkud větší cca 2x2m, než vstup, další otvor je níže ve stráni pod vchodem a je zavalen. Dole je pak směs bloků, ostrohranné suti a hlíny, která je dokonale spečená sintrem a nedá se vůbec kopat. dělali jsme zde v letech 1986-88, pak nám někdo ukradl rumpál, tak jsme to zakryli dřevy a lokalitu opustili.
Oním vstupem, do paraelní větve Amatérské jeskyně se daleko lépe jeví propast U obrázku. Jednak je hlouběji v masívu a odbočka z propasti tzv. Kalcitová propast a její sonda (Slezák, Cendelín) byla dostatečně hluboká a nadějná. Bohužel jsou zde technické problémy, kysličník, málo místa pro odsyp materiálu a zimoviště netopýrů. O této jeskyni, zejména o rekognoskaci sondy chci napsat v nejbližší době do Zpráv z krasu. Ovšem není to paralelní větev v pravém slova smyslu. Zatím všechny dostupné objevy a poznatky v oblasti směřují k tomu, že v době fungování obou propastí to mohly být spíše přítoky do oblasti Sloupu a pravděpodobně i do níže položených pater. Téměř veškerá odvodnění Sloupska probíhala SSV až SV do oblasti Bradin, chybí jen upřesnit doba, kdy k této anomálii došlo a jak dlouho docházelo.
Souhlasím, že horní patro jeskyní Sloupsko-šošůvských z ottangu je tíměř stoprocentně ucpané, z něhož ční pouze jeho relikty v podobě korozí rozšířených komínů a příčných puklin. Typický příklad je jeskyně Řečiště a Sedmnáctka. Je obrovské štěstí, že obě patra ve Sloupu jsou blízko sebe a ve své ponorné funkci se navzájem doplňovaly fosilní, aktivní i povodňové ponory. To se dnes ví, přesto jeskyňářům stojí za to tyhle torza jeskyní objevovat, vykopávat a dokumentovat.
Průzkum pomocí nových metod, zatím se ujmula geofyzika, kterou zde zdárně provádí Pavel Kalenda z Plániv. Použití podvodního robota je však zatím velmi fiktivní úvahou, tak tohle nebude v podmínkách Moravského krasu fungovat nikdy. Propast U obrázku není příliš vhodná pro vystojení a lezení technikou SRT, stupně jsou příliš členité, krátké a nejsou vůbec kolmé. Jsou tu lokality daleko lepší.
Takže Vám přeji hodně štěstí a sil pro další procházky po krasu a hodně úspěchů a nových objevů.
franci musil.
