Dolina Překvapení podruhé...

Exkurzi do této lokality jsme provedli 28.9.2008 dopoledne společně autor (ZO 6-25 Pustý žleb) s Plánivskou skupinou (6-19 Plánivy). Oba subjekty jsou na lokalitě do jisté míry zainteresované, autor provádí soukromou dokumentaci starých speleologických výkopů, Plánivská skupina má pod závrtem svoji pracovní lokalitu – Amatérskou jeskyni. Sestup byl proveden za účelem základní dokumentace a zjištění stavu lokality. Další důvod je ten že o lokalitě zatím nejsou dostupné jakékoliv informace, ani mapová a obrazová dokumentace.

Historie:

Závrt byl poprvé rekognoskován jako propad v poli (Musil st., Ryšavý asi 1950-60). První otevírkové práce jsou datovány na rok 1966 a prováděl ji Speleologický klub Brno a zřejmě na popud Ryšavého a fotografií s čerstvým propadem.

Výsledkem byl objev menších prostor a částečné zřícení šachty. V roce 1968 práce obnoveny, šachta zapažena gumovými pneumatikami (od té doby je závrt nazýván též Gumový). Po roce ukončeno v hloubce –40m. Práce obnovena v r. 1970 skupinou Punkva, Náhorní rovina a Moravský kras. Gumové pneumatiky byly vytahány a vstup zabezpečen ocelovou rourou. Práce údajně skončily v hloubce –55m. Práce byly zřejmě logicky ukončeny po zmapování Amatérské jeskyně a po intervenci pracovníků ČSAV.

Současnost:

Vstup do lokality je opatřen ocelovou rourou o průměru 140cm a nefunkčním poklopem. Tento byl již delší dobu ve vertikální poloze po nějaké místní povodni a hrozil ulomením. Proto byly panty zrušeny, poklop odsunut a drží na nefunkčním zámku. Horní okraj trčí nad terénem 1,5 – 2m a materiál a hlína z pole je kolem rour v průběhu let deponována do jeskyně trativody kolem nich.

Roury jsou hluboko asi 8m, pod nimi je provizorní poval z trubek a také sedí na zúženém skalním jícnu. Tento byl místy přistřelován objeviteli (ručně provedené vývrty), jinak je tu i puklinový přítok vody z planiny se zaklíněnými valouny sluňáků. Dno vstupní propasti je asi 18m hluboko. Je zde množství různého odpadu a zvířecích mršin psů, lišek, srn a hlodavců. Dále zbytky výdřevy, trubek, stará kamna a dva žulové triangulační kameny. Asi východně probíhá odvodňovací puklina, která byla prolezena asi do 10m délky, kde končí neprůlezně směrem dolů.

Na opačnou stranu vede horizontální chodba asi 8m, končíce suťovým 3m hlubokým stupněm. Tento schod byl původně zadřevený, dnes ještě drží. Horizontální chodba je srovnaná do roviny periodicky proudící srážkovou vodou. Za stupněm se dá vytraverzovat (oblézt) vpravo do sestupného dómku, jehož dno tvoří podzemní závrt svažující se zpět směrem pod vstup. Dóm je velký asi 7x7m a vysoký 1-3m. Dále západním směrem je strmý suťový svah, mířící do prostoru západně od vstupu, kde zřejmě bude další zaoraný závrt. Dómek je pěkně vyzdobený, krápníčky a průvanovými výrůstky. Strop je místy upraven erozně a působí v případě, že si odmyslíme současný vstup a suťový kužel dojmem jako ponorné jeskyně. Od objevitelů je zde také zanechána hromádka nepoužitých krajinek na pažení.

Pod prostorou je kopaná sonda asi 2m, volná propástka a skalní okno do stropu druhého dómku. Druhý dómek je prostora působící dojmem odsedlého bloku a přístup je dost akrobatický, v převisu a po skalních vertikálně umístěných lavicích vlevo. Prostora je větší, asi 10x7m o výšce asi 2m. Má několik puklinových a vyzdobených odboček, které jsme také částečně prozkoumali. Vlevo je pak mnoho dalších skalních bloků, které se postupně propadají a v západním směru přítok pravděpodobně od vstupu a propástka. Suť zde již vyplňuje celý zbylý profil pukliny. Tato puklina pokračuje prostorou i na druhou stranu, kde se pokračování klikatí těsně mezi bloky. Uprostřed místnosti je torzo vrátku a ve spádnici prostory i další sonda. Původně byly prostory mnohem větší, dnes jsou zasypány materiálem z kopané sondy.

Kopaná sonda vede podél skalního stropu, původně zde byly zřejmě trativody, šikmo asi 8m. Zde končí relativně pevný strop a jsou zde bloky. Následuje 4m hluboká kolmá sonda v suti, rozměrů asi 1x1m. Původně zde byla výdřeva, materiál zatím drží několik vzpříčených skalních bloků. Nad propástkou pod stropem je náznak horizontu s volnými škvírami. Dno sondy se opět svažuje do menší dutiny. Ve dně je 70cm široká puklina s labilně zaklíněným kamenem, pod ním po 2m sonda viditelně končí a pokračuje pouze aktivním skalním trativodem. Sonda pak zřejmě ještě vedla hlouběji. Strop nad poslední sondou je velmi labilní, mezi kameny jsou průduchy, kterými jsou vidět další bloky. Sedimenty jsou částečně vodou odnesené, na stěnách a balvanech jsou hliněné nánosy.

Sestup trval 2,5 hodiny. Při cestě zpět byla pořizována obrazová dokumentace. Ten den jsme provedli ještě sestup do Hlaváčkovy propasti.

Perspektivy a závěry:

V průběhu mého několikaletého odhodlávání k sestupu se ozval A. Tůma ze správy CHKOMK s úmyslem jeskyni uzavřít traverzami. Půlmetrovou vrstvou zeminy a drnem pak uvést lokalitu do přirozeného stavu. Chyběla však ta dokumentace, tak jsme se dohodli na dočasném pozastavení této akce.

Můj názor je zhruba takový. Neodkladné uzavření jeskyně je důležité. Nový vstup už nemusí být tak velký. Jeskyně je totiž velmi rozsáhlá a ze speleologického a geologického hlediska i zajímavá. V jeskyni je pěkná sintrová výzdoba. Celá vstupní část s volnými prostorami je poměrně velmi stabilní a nehrozí její další zřícení, vyjma poslední sondy. Bohužel vinou špatného uzávěru byla lokalita často zaměňována za odpadní jámu, protože nevěřím, že by ta zvířata sama přeskočila 2m vysokou hranu roury a to ani v zimě.

Asi by bylo velmi dobré jeskyni nejprve vyčistit a to kompletně od shora dolů, protože odpadky (dřeva, plechovky i zbytky zvířat) jsou postupně transportovány do Amatérské jeskyně. V jeskyni jsme nalezli dva netopýry, jednoho spícího, druhého poletujícího a jeskyně zřejmě slouží i jako příležitostné zimoviště. Tohle zimoviště by se asi mělo zachovat také, anebo zde provést průzkum v zimě, zda tu opravdu zimoviště je. Důkazy však proto nejsou příliš viditelné, a stopy jsou pravděpodobně v létě smývány vodou po deštích.

Soudě podle proprané vstupní propasti a polohy vchodu voda tudy teče často a uzávěra drnem by nemusela dlouho vydržet. Nejlepší řešení by bylo rouru odříznout na úrovni terénu, ten utemovat a vchod opatřit zamykatelnou mříží. Takto by mohl sloužit v pohodě jako vstup pro průvan, vodu, netopýry a jeskyňáře současně. V jeskyni je potřeba provést ještě mapovou dokumentaci. Vzhledem k odhadnutému konci jeskyně a polohy Dómu zemních pyramid a jeho komínů v Amatérce, se může poloha obou konců lišit, což by se mohlo upřesnit měřením radiomajákem v obou lokalitách.

Zapsal franci musil 29.9.2008.

Fotografie jsou na rajčeti, tak jak vždycky.