Den země v krasu, ale i Kateřinská, Amatérská a Nová sloupská…jeskyně.

Do krasu jsem odjel už v pátek odpoledne a bral to přes Vilémovice, kam jsem Pavlovi vracel zapomenutý sborník Speleofóra u mě v autě. Zapomenutého jsem nechal doma spoustu věcí rovněž, například čelovku, Crolla, karbid a několik jiných užitečných věcí. Skleróza totiž nemilosrdně vítězí. Ve Vilímkách jsem dostal nabídku, na kterou se dalo váhat jen pár vteřin. Část skupiny Myotis bude provádět přípravné práce na monitoring ovzduší, nejen na povrchu, a na turistickém okruhu v Kateřinské jeskyni, ale i v horních patrech. To jako pro srovnaní, že tam žádní lidi nechodí. A že jdou hned teď, jen si nahází věci do auta. A tak mi byl karbid půjčen, stejně tak bejzik na lezení a prostě se jelo. Dneska to bude o několik piv u Němců méně, což taky nebude na škodu.

Páteční akce z Kateřinské je ve Zprávách z krasu.

V sobotu celosvětová akce Den země. V Moravském krasu zaměřená na jarní úklid přírody. Naše skupina tradičně uklízí Staré skály Sloupských jeskyní a břehy kolem Sloupského potoka. Vzadu kolem Hřebenáče se moc neuklízí, tam to rovnou zahnívá, ale jinak jsme vytahali tak 15 pytlů odpadků a vlečku dřeva na spálení. Při práci nám významně pomohl skautský oddíl, jehož jméno jsem si nezapamatoval. Oproti loňskému roku tak všeho o polovinu méně. V podzemí starých skal se to také dynamicky mění k lepšímu. Těsně pod chodbou Světla se otevřel nový propad a zřejmě až po opadnutí vody. To je trochu nebývalé, ale nejsou kolem žádná dřeva. Ve spodní chodbě je také několik náznaků nových chodeb. Uvidíme co přinese několik nových povodní v příštím roce.

V uklízení jsme pokračovali kolem pracovní boudy u Nového Sloupského koridoru a za pomoc jsme skautskému oddílu nabídli prohlídku naší jeskyně, těm starším. Mladší si prohlédli Sloupské jeskyně a okolí. N Sloupsku je nyní všeobecně hodně vody, i když z docela povodňového stavu po Speleofóru klesla o 15 cm na snesitelnou hranici po okraj gumáků. Překvapení přinesla skapová jezírka zejména v Horní chodbě, kde bylo vody nad kolena a namočení neodvratné.

Odpoledne však bylo slunečné, skautíci se dali do her a sušení, já si dal plánovanou foto-akci po Suchém žlebu. Jednak fotit po mini-povodni a jednak se mrknout na tajemnou jeskyni s průvanem pod Saxifrágou? Což měla být horolezecká cesta pod Spodní úzkou. Na jeskyni, ze které se později vyklubala jeskyně Výtoková v Suchém žlebu mě upozornil Z. Konečný se zajímavým poznatkem. Při jedné jarní obhlídce horolezeckých cest z jeskyně vycházel příšerný smrad po močůvce. Z jeskyně jde chlad a průvan normálně a předpokládá se, že jde ze sutí nad jeskyní v opačné straně hřebínku. Zdeněk neváhal a vyjel na Harbešskou plošinu, kde se kolem závrtů T4 a okolí skutečně proháněly traktory se zapáchajícími cisternami. Pod jeskyní Trněného bývá za větších bouřek vodopád ze skalní stěny. Před týdnem tu byl také a zanechal při stěně nenápadný ponor. Jeskyně Mastný flek byla zaplavená jen částečně a to asi průsakem ze dna žlebu.

Přes Chobot jsem si to namířil zpátky na Macochu. Moc hezká hřebenovka s výhledy na Rytířskou a jiné skály Suchého žlebu. Při večerním slunci se krásně fotilo a pod Severní korunou se ještě lépe spalo. Dostatečný tepelný komfort zajišťoval historický spacák s medvídky umělecky přetažený přes také poněkud jetého a průsvitného Kolemana. Bavlna versus umělá vlákna ve správném poměru…

Ráno bylo vhodné na sušení výstroje a taky byla domluvená akce do Nové Amatérské jeskyně se sk. Tartaros, která doprovázela redaktorku z nějaké komerční televize. V jeskyni si chtěla natočit nějaké záběry k čemusi. Zbytek se mohl kouknout po jeskyni. Jak jsem tak zevloval a čekal na příchod klíčů a skupiny (neb jsem přicházel z jiné strany) tak koukám a v suťovém svahu pod Koňským spádem je láhev. Po dvacáté umělohmotné láhvi jsem přesvědčený o novém českém národním sportu a tím je hod láhví do hlubiny.

Po silničkách Moravského krasu se prohánějí nabušení borci v lesklých přiléhavých trikotech na drahých bicyklech a jsou tak namakaní, že plechovky od vypitých redbullů nejsou schopni vzít sebou a mrsknou je do škarpy. Turista, který dojde až na Koňák svou láhev hodí dolů, no nemá tady odpadkový koš, ale zase by mohlo dojít k bonusu a to hod odpadkovým košem do hlubiny. Není vyhnutí. Možná za pár let opět dojde k zatarasení vchodu do Amatérské jeskyně a bude se znova otvírat. Bagříkem.

V Amatérce jsme si prohlédli a fotili hlavně v Bludišti Milana Šlechty a okolí. Docela byr rozvodněný přítok Sloupského potoka, ale dal se přejít. Kousek za vchodem fotili ještě Plániváci, se kterými jsme do jeskyně šli.

Docela vydařený víkend, zbylé fotky jsem dal na rajče. Zprávy z krasu budou 14 dní vynechány, připravuje se report ze Slovenského krasu a z Kačné jamy….

- Zanesené prostory Starých skal odpadky a větvemi.

- Tyto buky se možná ještě zazelenají...

- Vetřelec z klastického pískovce na vápencovém Chobotu...

- Záclony, které korodují kyselou skapovou vodou.

- Jižní bludiště se záclonami.

- Korozní kanálky na vrstevní ploše.