Cesta za kyvadlem do Slovinska

Na tuto pracovní exkurzi jsem byl pozván Pavlem Kalendou (ZO 6-19 ČSS Plánivy). Akce byla předem naplánovaná, mělo jít o běžnou kontrolu, servis, seřízení, doplnění a drobné opravy kyvadla ve Slovinsku v lokalitě Magdalena jama. Pavel je geofyzik, pracovník pražského Ústavu Struktury a Mechaniky Hornin AV , zabývá se geofyzikou, seismikou, strukturou, mechanikou a pohybem hornin, výzkum je částečně dotován. Predikci zemětřesení má jako koníček, k tomuto pozorování vytváří kyvadla, jimiž se pohyby měří. Na toto téma měl i několik přednášek a článků, mezi jeskyńáři pak na posledním Speleofóru 2011. Já nejsem nic, na podobné akce jezdím jako šikovný muž, který přenáší a dopravuje různé předměty na místo, vystrojuje, montuje, je pohotový, bystrý a občas má dobré nápady. Pokouši se dokumentovat a příliš nezavazet.

Abych to upřesnil mým laickým pohledem. "Kyvadlo" v tomto podání je zřízení, které měří posuny zemských desek, které se projevují deformacemi hornin na zemském povrchu. Pohyby se měří v déllce mezi závěsem kyvadla (závaží) a konzolí mikrokamery, která dovede v krátkých intervalech snímat mikroobrázek na závaží. Měří se nanometrech, masiv se neustále hýbe, záznam zapisuje počítač a může jej posílat na povrch a pak pomocí GSM kamkoliv v režimu on-line, kamera se může zaostřovat dálkovým ovládáním, snímky se pak zpracovávají speciálním programem. Přístroj je neobyčejně citlivý a při rozmístění v různých lokalitách Evropy na geologicky "živých" tektonikách lze s nějakou přesností určit, kde ve světě zhruba vypukne to zemětřesení a jak silné.

Jak vypadal průběh akce. Z Brna jsme odjeli ve středu odpoledne a k večeru dorazili do Postojné. Nocleh jsme měli zajištěný v kempu Pivka jama u stejnonmenné jeskyně (součást Postojné jamy). Nocleh, pobyt a zázemí poskytoval Institut pro výzkum krasu v Postojné. Ubytování bylo velmi luxusní v bungalovu, který jsme měli po celou dobu i jako pracovní základnu a sklad materiálu.

Ve čtvrtek byla povrchová akce. Nejprve jsme zajeli do Postojné a o pracovním postupu jsme informovali zaměstnankyni  ZRC SAZU, neboli Institut za raziskavania krasa Aakdemie věd (Česky: Ústav Slovinské akademie věd pro výzkum krasu) Stanku Šebelu. Ostatní věci byly předjednané, kyvadlo tu už rok funguje. Stanka Šebela se rovněž podíli na Slovinské části výzkumu a zpracovává o něm informace a píše články.

Následovala práce v terénu. Zejména bylo potřeba sundat baterii napájení, která po zimě vykazovala slabý výkon. Dále bylo nutno sundat solární panel, který také neoplýval výkonem a nestačil pokrýt spotřebu celého zařízení. Venkovní část je umístěna ve výšce 30m na obrovské jedli. Jednak kvůli zlodějům, kvůli lepšímu osvitu solárního panelu a lepšímu příjmu GSM modulu. Nejprve jsme demontovali zařízení staré a spustili jej. Největším problémeb pak bylo vytáhnout dva poměrně těžké solární panely do koruny přes hromadu větví. Vytažena byla i autobaterie a upevněna. Panely byly upevněny různými táhly. Práce trvala až do odpoledne, slézali jsme kolem 17. hodiny dokonale obleptaní smůlou, lišejníky a drtinami z kůry. K večeru jsem si dal ještě povrchovku kolem Pivky, Črny jamy a přes několik závrtů. Zajímavé je, že podzemní potok teče systémem Postojné v malé hloubce, 60-100m. Kousek od Černé jamy jsem narazil na gigantický závrt, kterým jsem sešel minimlně 150 výškových metrů. A dole nic.

V pátek jsme sestoupili do Magdaleny jamy. Lokalita je dlouhá asi 800m, hluboká 60m. Dole je aktivní tok, proti proudu vede sifonem do Otočky Jamy a do Postojné, po proudu pak do Pivky jamy. Geneticky se jedná o vyšší, dnes fosilní etáž potoku Pivika, chodba se pak v jednou místě zařítila, vznikl dóm o rozměrech cca 30 x 150 x 15m. Vstupní propast leží na poměrně aktivní zlomové linii, která se projevuje různě zborcenými sintry a prolomenými vrstvami. Konzole kyvadla a kamery leží na opačných stranách této zóny, takže přenosy dat bývají občas hodně akční. Jinak je jeskyně vyzdobena obrovským množstvím sintrové hmoty všech tvarů a forem. Díky relativně dynamickému proudění vzduchu i vody a kolísání teplot v oblasti aktivu je zde hodně nástřikových a aerosolových sintrů, nickamínku, bradavičnatých  sintrů a pod. Kyvadlo je umístěno v koutě pod druhou propastí v hl. asi 50m, takže je těchto vlivů většinou ušetřeno.

Dole byl vyjmut počítač a vynesen na povrch, kde proběhla kontrola dat. Dale proběhla kontrola přenosu s povrchem a kontrola napájení. Seřízení kyvadla a jiné úpravy. Protože bylo hodně času, umožnilo to provést exkurzi po jeskyni. Využil jsem toho k fotodokumentaci, daleko jsme však nedoši, proti proudu je sifon po 50-ti m, po proudu se dá lézt kolem stěn asi 100m, dál je nutno použít člun. Jinak vstupní propast má -20m, pak se leze vzhůru téměř do úrovně vchodu. Následuje pár drobných stupňů a závěreřné slanění do hlavního dómu měří -27metrů. Odpoledne bylo nutno opět vylézt na strom a vše pospojovat, zapojit a proměřit tentokrát z povrchu. Odpoledne jsme se zúčastnili slavnostního otevření národopisného muzea v Postojné. Akt to byl hodně obscénní, doprovázený koncertem, udělováním pamětních medailí, proslovy zasloužilých osobností, prohlídkou expozic a venkovním rautem - žranicí. Bylo přítomno snad až 400 lidí. Večer, jako každý jiný e-mailová konference s pracovištěm v Praze a první pokus o on-line spojení.

V sobotu opět sestup do Magdaleny, protože zařízení příliš nefungovalo. Dole oprava celé bedny, která se dotýkala ramene kamery a přenášela otřesy kapek na objektiv. Kontrola zařízení dole a kontrola obou počítačů (jeden je v jeskyni, druhý na stromě). V poledne ještě výstup na strom a kontrola spojení. To se však jednoznačne nazadařilo kvůli slabé kvalitě signálu, ale také byly třeba bouřky, úspěšně proběhlo spojení v noci Pá-So. Pozdě sobotní odpoledne sbalení věcí, uklizení odpadků a odjezd do Brna. Hlavní težiště odborných prací spočívalo hlavně na Pavlovi Kalendovi. Já se pokoušel spíš o pár fotek a taky se něco naučit, výsledek je na Rajčeti.

Něco o kyvadlech a zemětřesení: Web věda., Sci.muni.cz. - zemětřesení., GFÚ ČR.

- Speleologický oddíl muzea - kožený osgood s dřevěnou skládací kostrou. Dopravní prostředek dávných a určitě hodně odvážných jeskyňářů. Blíže k objektivu jsou plechem pobité dřevěné necky s přídavnými plováky na přídi a zádi. Expozici doplňují gumové broďáky, hasičské a vojenské přílbice, hadrové tlumoky, opasky a drátěné žebříky...

- Nezbytná kostra jeskynního medvěda. Tento šplhá po dřevěných hranolech a je takového spíš menšího vzrůstu.