Čachtice - Mezinárodní setkání jeskyňářů v Čachtickém krasu 2014.

27.06.2014 10:51

1. ročník mezinárodního setkání zorganizovala Oblastní skupina Čachtice při příežitosti stého výročí výzkumu v Čachtickém krasu. Akce proběhla ve dnech 18. - 22. 6. 2014, jeskyňářský tábor byl postaven tradičně na loučce u jeskyně Hladový prameň. Exkurze byly zaměřeny především na jeskyně Čachtická, Beckovská, Na Landrovci, Hladový prameň a Agáčiny. Dále povrchové exkurze, pracovní akce a jiné aktivity. Setkání se zúčastnili především místní skupina pod vedením nového předsedy Lukáše Kubičiny. Dále jeskyňáři z polského Krakowa, Dominika Gratkowska s rodinou, z Moravy - Krtek (Babice), Bída (Speleoklub), Bára a francimus (Tartaros), Jeskyňáři z Prahy - YelowTeam, Tonda Hlavižňa, Kuba a další. Nechyběly jeskyňářské kapacity jako M. Sluka, I. Demovič, L. Vince, P. Herich jun. a jiní.

Z Brna naše skupinka dojela až v pátek odpoledne, z pracovních důvodů to nešlo dříve. V obci Čachtice jsme si prohlédli lochy hloubené ve spraších severně od centra. Název labyrint, nebo Čachtické katakomby. Sloužily často jako sklepy, úktyty v době válek a jsou velmi staré. Historie sahá do 16. stol. Jsou kopané, zaklenuté v hl. 5-10 m pod povrchem, dlouhé 200 m. Zdobí je historické nápisy, různé znaky. Stěny jsou částečně vyzděné, příležitostně se tu provádí. V okolí se nachází větší množství podobných lochů a sklepů. Dále jsme navštívili zámek Nadašyovců, krásnou vybydlenou polozříceninu se sklepy, 27m hlubokou studnou a jinými zajímavostmi. Večer přejezd do tábora.

V sobotu ráno Polská část výstup na planinu a sestup do Čachtické jeskyně. S Lukášem a Kubou povrchová seznamovací exkurze po plošině a krasu. Ten leží zhruba 350-588 m.n.m, na ploše cca 3x5 km. Tvořen je druhohorními vápenci, sever spíše nekrasový. Pokryvy jsou spraše, ty se nalézají i v závrtech jako naplaveniny, občas jsou zde vápencové výchozy, jejich trosky a sutě. Lesy výhradně listnaté dub, buk, javor. Krasové jevy jsou převážně závrty různých velikostí a stáří. Většinou mají strmé svahy svědčící o stálé aktivitě a vertikální cirkulaci. Do podzemí se však stahuje i se sedimenty, závrty nedýchají většinou ani zimě, přestože se po deštích některé propadají. Jeskyně a fosilní vyvěračky jsou především ve svazích krasu a na jižní straně.

Mezi nejvýznamnější jeskyně patří Čachtická 4km, -105m, objevená ze závrtu, propast Štěpnica -81m, propast Agáčiny, Hladový prameň, Fosilná vyveračka a další. V rámci povrchovky jsme navštívili Čachtická jeskyně - vchod, propady v okolí jeskyně. Místo, kde je nejblíže k jeskyni (Cesta za slnkom), zjištěno radiomajákem v r 2008. Dále vchod do propasti Štěpnica, do tohoto prostoru míří hlavní směry chodeb z Čahtické jeskyně. Jeskyni jsme pracovně navštívili v r. 1988. Dále jsme šli na sever. Pracovní lokalita OMVJ (jeskyně odkud Majko vyhnal jeskyňáře) je nenápadný závrt. Zde kontrolní sestup, vstup je zajištěn skružemi, v 5-ti metrech skalní dno a úskok do průlezné pukliny s průvanem. Zajímavé místo.

Ještě zajímavější leží asi 300m na sever s názvem Jesenského duby. Jeví se jako otevřený závrt se skalními stěnami, v době výzkumu (1914) hloubka až -30m. Malé údolíčko zřejmě slouží jako sběrač atmosferických srážek, které závrt vytrvale čistí. Místem prochází tektonická porucha, která se projevuje zvětralou vrstvou brekcie šířky cca 60cm. Na tomto místě je nyní hloubka kolem 10-ti metrů. Do boku vede pak další odbočka, zřejmě součást ponorného systému jeskyně. Kousek odtud leží zřícené pracoviště Jesenského duby III. Celkově je kolem více závrtů, více zkrasovění, okolí mi připadá jako staré údolí nebo fosilní paleoponorová úvala.

Dále jsme navštívili bývalé pracoviště Sutinka (Sonda na Salaškách), hloubka 15m, délka 20m, pracoviště opuštěno před rokem 2008 pro celkovou nestabilitu, jeskyni Plazivé oko, současné pracoviště, hloubka kolem 8-mi metrů. Jeskyně je pravděpodobně tlakový termální paleovývěr dle množství termálních sintrů a travertinů, kterými je nutné se obtížně probíjet. Trativody hltají vodu, nevydávají průvan. Z mého pohledu až tak nadějná není. Dále navštívena nejvyšší kóta krasu - vrch Salášky, 588 m.n.m. Zpět do tábora míříme přes vchod propasti Agáčiny.

Večer příjezd dvou týmů z Čech, provedli exkurzi do lochů, do jeskyně Hladový prameň. V této jeskyni pak proběhla soutěž jeskyňářských dovedností. Odpoledne a večer pak kulturní akce, kotlíkový guláš, promítání (pátek) nebo jen tak srdečnej pokec. A vydržel nám až do nočních hodin. Ráno pak češi exkurze do Čachtické jeskyně, my pomoc při likvidaci tábora, balení stanů. Návštěva Čachtického hradu a odjezd domů. Co se nepodařilo byla exkurze do Fosilní vyvěračky z časových důvodů. Nicméně setkání bylo opravdu vynikající, navázali jsme nové kontakty, možnosti další spolupráce v oblasti. Může být přínosná, kras leží opravdu blízko našich hranic. Na závěr nezbývá než poděkovat organizátorům ake a Lukáši Kubičinovi za výborně zorganizovanou akci.