Betonové pažníky.

Betonové překlady, pažníky, obrubníky a jiné železobetonové konstrukce. Tato pestrá plejáda stavebních prvků se průběžně objevuje v podzemí, poté co jeskyňáři zjistili, že dřevo hnije a nestojí za to, nebo to už nejde výdřevu neustále opravovat. Problémem těchto různých stavebních prvků je především cena, omezené míry a váhy a především pevnost. Jako náhražka je vidět obehnání poblémového místa podlahářským pletivem a nahozené betonovou směsí, železné, sklolaminátové konstrukce, plastové rošty a pod. I tohle však má svoje nevýhody. Železo je drahé, rezaví a nahazování pletiva náročné na zručnost provedení. Plasty a sklolaminát jsou nesehnatelné v přiměřené ceně.

    Naše skupina poprvé použila pažníky vlastní konstrukce v Dámském závrtě a z důvodu toho, že na nutné obsypání prostě nesehnali v r. 1965 odpovídající skruže. Zásadní chybu pracovníci udělali, že je zasadili do dřevěných rámů, které se později problematicky předřevovaly (rok 1986 autorem a Pustožlebskou skupinou). O jak dobrý materiál šlo dosvědčuje, že pažníky byly v r. 2006 při celkové rekonstrukci vstupní šachty Dámského závrtu skupinou Tartaros vytahány a opětovně použity na zapažení tentokrát Krasovského propadání.

    Podobné konstrukce jsou ještě patrné na dně Ústřední propasti Jalového závrtu, v Rytířské jeskyni a podobně. Práce prováděla pravděpodobně Krasová sekce. Rámy byly z ocelovách trubek o průměru cca 12cm s přivařenými kulatinami stejného průměru. Do nich se zastrkávaly další dvě trubky menšího průměru a vše pak tvořilo kompletní rám, za který se dávalo nejprve dřevo, potom pažníky. Nově jsem konstrukci viděl v závrtu Maruška (ZO 6-10 Hluboký závrt). Pažníky se zastrkávaly za ocelové profily "U" 100x50.

    ZO 6-16 Tartaros se ujala výroby pažníků pro svoje potřeby. Základem pažníku je ocelová konstrukce z roxorového (armovacího) železa o prům. 6 mm. Konstrukce musí být uprostřed prohnutá, aby splňovala  nároky, které jsou na pažník kladené. Jinak to nemá smysl, proto taky praskají pod tlakem betonové obrubníky, kterí mají jinou konstrukci. Odlévací forma je dle potřebné velikosti, ideální je 100x15x5 cm. Výška formy je 5cm a musí být kónická. Dovedně svařené ohýbátko.

    Na betonáž je vhodná rovná podlaha pokrytá igelitem. Forma se vyplní nejprve armaturou, poté téměř suchou směsí (fakt minimum vody) té nejlepší kvality a zadusá se pěchovadlem (železný kvádr na tyči s rukovítkem, aby se pěchovač nemusel ohýbat). Prakticky ihned se forma může vytáhnout a pokračovat v krasojízdě. Pažník pak několik týdnů zraje nejlépe ve vhkém studeném prostředí. Prostě v jeskyni dozraje úplně...

fotky jsou jinak na Rajčeti: