0strovské Vintoky - objev souběžné propástky z Ústřední propasti
Lokalizace: V horní části propasti za tzv. Dílnou se nalézá traverz, který původně tvořila kláda, později přibyl žebřík. V dobách výzkumu Dr. Absolonem zde údajně byla ještě dřevěná plošina. Celou Ústř. propastí se svisle táhne velmi výrazná puklina VSV směrem (295°) který je patrný v horní části (níže není tato puklina obnažená do hloubky, takže přesněji směr určit nelze). Šířka pukliny kolísá v rozmezí 10 – 50cm, přičemž cca 4m pod traversem se zužuje natolik, že se jeví jako skalní dno chodby. V horní části začíná nevýrazným komínkem, pod kterým je asi 1m neprůlezná chodba stejným směrem končící trativodem. V chodbě leží několik zetlelých dřev.
Historie: Toto místo leželo dlouhou dobu před očima procházejících speleologů. Doposud se nepodařilo uspokojivě zjistit původ dřev v chodbičce, kde jsou možné tři varianty:
- Dřeva jsou pozůstatek plošiny po Absolónovi, které zde byly zanechány po demontáži této plošiny.
- Plošina od neznámého autora, který ji zaklínil nad Ústř. propast, aby lépe mohl zhlédnout neprůlezný trativod na konci chodbičky, případně zde dále prolongovat.
- Poslední možnost je, že sem dřeva byly zavlečeny vodou, voda zde odtékala a dřeva se zde jednoduše ocitly. Tuto domněnku potvrzuje pozorování J. Zábranského, který zde byl za mimořádně vysokého vodního stavu a pozoroval na hladině (Ústřední byla zatopená) vodní vír.
(C je správně)
Zahájení prací: Na toto pracoviště bylo dopraveno bytelné prkno a skrze nový žebřík toto vetnuto do protějšího kolmého sedimentu v puklině cca 40 cm nad výše popisované zúžené místo. Po zajištění prkna přistoupila pracovní četa ke skopávání horní části sedimentu pukliny. Již po 15-ti minutách práce se objevily dva volné kanálky o průměru cca 10-15cm, jejichž sklon míří zřetelně do masivu 295°.
Stěny pukliny drží šířku v celém kopaném profilu (výšky 1m) do 50cm. V hl. cca 70cm (hlouběji nebylo pro nedostatek času pokračováno) je uprostřed pokleslý blok zaplňující podstatnou část profilu.
Sedimenty v horní části 1m pod chodbičkou byly ponechány , jsou čistě písčité s drobnými kulmáky. Pod nimi je 0,5m hrubších a vápencovitých komponentů. Tyto bloky se postupně samovolně uvolňovaly a řítily. Pravděpodobně pozvolna odpadnou i vrstvy nad nimi (stejně bude nutno profil zvýšit od chodbičky po zúžení což dělá asi 3m). Níže se již nalézá kopaná sonda. Zde jsou velmi vyčištěné a propláchlé štěrky převážně kulmy středního a většího průměru, vytříděné, s obsahem hrubých písků a minimálním obsahem jílu. Volné dutiny zejména kolem stěn vč. výše popsaných kanálků. Pozn. Je sporné zda je toto pročištění způsobeno skapovou vodou z komínku nad chodbičkou a dále je zajímavé proč tyto kolmé a velmi zvodnělé sedimenty dávno neodpadly samy.
Směrem dolů k zúžení jsou sedimenty více hlinité až jílovité s menším obsahem štěrků, dole pak 40cm nad zúžením při konci útočného prkna sedimenty šedé až šedomodré kalové a nesouvislé.
Materiál ukládán na dně Ústř. propasti, perspektiva dalšího volného pokračování značná. Dle použitelné mapové dokumentace (autor), tato puklina nevede do žádné známé části oblasti Ústř. prop.
6.12.2003 Bylo pokračováno v započatém díle, nejprve autorem, později dalšími pracovníky. Štěrkový svah byl nadále skopáván, po cca 0,5m z pravé strany začal vyčnívat kalcitový blok, který postupně zatarasil téměř celý profil. Ve stropě průkopu (zde byl ponechán původní sediment) bylo dosaženo trativodu na konci horní chodbičky. Písčité dno tohoto trativodu bylo pokryto tenkou krustou sintru. Pod kalcitovým blokem byly sesintrované valouny. Směrem do masívu byly štěrky téměř výhradně proprané a vytříděné.
Během dvou hodin práce se za kalcitovým blokem otevřelo úzké a neprůlezné ústí neznámé propástky. Dle hozeného kamene byla odhadnuta hloubka na 3-5m a délka kolem 2,5m. Šířka se pohybuje 10-20cm, směrem dozadu se zužuje. Stěny tvoří částečně kalcitové plotny a brekcie. Dole je slyšet kapající voda, vychází velmi slabý průvan směrem ven.
V neděli bylo pokračováno mechanickým rozšiřováním úžiny, zejména odstraněním kalcitového bloku, který bránil nahlédnutí do propástky. Hloubka byla upravena na 2m, délka 5m. Směrem dolů bylo patrné zúžení, pod ním v hl 2m již průlezný profil.
9.12.2003 Rozšiřování úžiny směrem dolů. Profil se po 3m rozšíří v 6Ocm širokou puklinu, která končí v 5m hloubce na protější stěně (asi 3-4m) opět puklinou v kalcitu. Popisovaná propástka je asi 5-8m vysoká a končí v neprůlezné puklině, celkově se směr stáčí na SZ. Další pokračování vede dolů, hozený kámen padá cca 15-20m.
10.12.2003 Rozšíření další úžiny, instalace lana a slaněno do nové, neznámé propasti. Jedná se pravděpodobně o relikt úzké, puklinové chodby. Tato chodba byla v minulosti zcela zanesena štěrky, který později propadl a zanechal v protilehlých stranách propástky cca 6m vysoké štěrkové terasy.
Propástka má rozměry cca 2x3-4m, výšku okolo 6m,což je rozměr malého dómku na dně, celková výška propástky je 13m. Ve dně je mohutný skalní blok, odpadlý pravděpodobně z Jižní stěny, kde se zaštěrkovaná chodba dělí na další dvě. Sedimenty jsou říční, štěrkové, převažují výrazně kulmy a droby. Ve dně je široký trativod, který v nejnižším místě přechází v klenbu nízké prostory. Bohužel jsme neměli nářadí pro další těžbu,takže byly jen orientačně změřeny hlavní směry.
11.12.2003 Prokopán trativod v nejnižším místě propástky. Tento tvoří klenbu chodby. Plazivkou dlouhou 3m bylo postoupeno do šikmého dómu 5x3m v půdorysu, vysokého 2m. Další pokračování je problematické, jsou zde dva trativody velikosti pěsti bez výrazného průvanu. Bylo rozhodnuto provést nejprve řádné zmapování objevů a poté určit směr dalšího postupu.
20.12.2003 Bylo provedeno podrobné zaměření objevených prostor a jejich bližší prozkoumání. Největší překvapení přineslo vynesení změřených částí do mapy týž den v místním pohostinství. Celkem bylo zaměřeno 5Om polygonu, celková hl. je 26metrů pod Dílnou (bod č. 12 za Dílnou). Tím pádem je nejnižší místo objevů cca 3m pod dnem Ústřední propasti (bod č. 15 na kameni), tj.na úrovni dna ch. Ozvěny.
Objevené prostory: výrazná prostora je13m hluboké propástka. Předchází jí výše popisovaná puklina, částečně vytvořená v kalcitu s dominantním směrem 315°. Spodní část propástky tvoří šikmo ukloněné dno k J s výrazným ponorem (odtud proběhla další prolongace). Opačným směrem je 6m vysoká štěrková terasa tvořená výhradně směsí písčitých jílů a kulmských valounů střední velikosti. U paty terasy je několik svisle uložených vápencových korodovaných bloků s trativody mezi nimi. Je zde patrný náznak začátku 6m vysoké gotické chodby. Bude pravděpodobně pokračováním vstupní pukliny k SZ – SSZ. Nejsou zde vytvořeny facety ani jednoznačně uložené valouny, které by dokumentovaly dřívější směr toku (může jít o přítok od tzv. Nofisovy branky, nebo možný ponor tímto směrem).
Zhruba v polovině dómku je příčná puklina cca 110-290°, která se směrem vzhůru vytrácí. I ona je po obou stranách vyplněna štěrkovou terasou stejného složení. Ve stropě jsou komíny J směrem, které jsou ucpány štěrky,překryté sintrovými polevami a drobnými krápníčky. Dle mapy nad tímto místem je sonda, která byla otevírána na jaře 2002. Ve dně (kromě odpadlého bloku) jsou jílovité sedimenty s úlomky vápenců.
V ponoru, který byl později prokopáván byla velmi výrazná pozice čistých propraných hrubozrnných písků a droby. Je možné, že se v tomto zúženém místě odehrávaly častější a prudší výkyvy a kolísání hladiny a došlo k vymytí jílových komponentů ze sedimentu. Následuje 3m dlouhá, nízká plazivka 40x80-100cm k JJV. Z levé strany trčí menší skalní bloky, nebo snad odpadlé stropní kulisy z výše popisované pukliny JV směru. Ve dně plazivky jsou jílové sedimenty s bahenními prasklinami, stejně tak jako v následujícím dómku.
Poslední dómek o velikosti cca 5x3m a výšce 2m se jeví jako dutina vzniklá propadáním či odplavením sedimentů do níže uložených prostor. Dominantní je čelní stěna – V-Z směru, která je obnažena v celém a největším profilu dómku. Dle mapy je jasné, že se jedná o pokračování jižní stěny Ústřední propasti k západu. Strop v dómku směrem k V je štěrkový s většími vápencovými bloky, nad druhou polovinou směrem k Z je strop skalní. V celé severní straně dómku jsou výrazné stropní kulisy, ubíhajícími pozvolna do masivu (není zde jasná severní strana – logické pokračování severní stěny Ústř. prop.). Z dómku nevedou žádné další chodby, pouze Z až SZ směrem je náznak dalšího komínu či snad chodby. Ani zde není jasný směr toku vody. Na stěnách nejsou patrny vodní čáry, jinak jsou pokryty částečně jemným kalovým povlakem
Dno tvoří dvě plošiny s bahenními prasklinami , první v úrovni plazivky, kde je v podélném směru patrná 20cm vysoký jazyk náplavy (v podélném směru stržená níže) od proudící vody, druhá, východní část je pokleslá o 1,3m níže. Ve dně je výrazný trativod 30cm hluboký, neprůlezný. Nalézá se při patě čelní stěny v JV části dómku. Kolem celé vých. stěny u dna jsou drobné trativody, ve kterých je čistá a propláchlý drobný štěrk a písek uloženým vířením vody. Zde je možný tlakový vývěr (podzemní estavela).
26.12.2003 Nejprve bylo zaměřeno dno Ústřední propasti za účelem vynesení do mapy. Poté byla provedena zkouška poklepáním a odposlechem mezi objevy a Ústřední propastí. Skupina začala skopávat hliněnou stěnu ve vstupní propástce objevů. Zde strop klesal kolmo dolů a nejevil známky zahnutí do masivu. Na závěr se pokročilo k sondování v SZ stěně propasti za obrovským blokem v místě výrazného oblého zářezu v čelní stěně. Pod blokem se nalézá trativod, který byl zasypán odstřelenými kalcity při průniku do propasti. Zde je údajně cítit průvan. Ze dna byly těženy téměř čisté proprané říční písky, které kopírují dno ve vrstvě cca 50cm silné. Je možné, že se jedná o centrální odvodnění celé Ústř. propasti.
15.4.2004 Po delší odmlce opět pracovní akce. Byla obnažena čelní stěna za balvanem, která leží větší části dna vstupní propasti. Sonda byla provedena do hl. 1,2m a 2m šířky, přičemž bylo zjištěno:
- Puklina vedoucí JJZ směrem je dole uzavřena.
-Celá čelní stěna je velmi ohlazena proudící vodou.
-Písčitá vrstva popisovaná minule je pouze 50-60cm silná, pod ní jsou však proprané říční štěrkové-písčité sedimenty. Tyto jsou velmi stlačené a vklíněné pod čelní stěnu. Zde jsou i velmi opracované vápencové balvany a opracované kalcity ze vstupní úžiny do tvarů disků a valounů.
-Na spodní straně balvanu je regulérní stropní koryto s facetami ve směru proudící vody, (toto koryto je vidět i z SV strany balvanu) koryto v sedimentu je široké kolem 50cm, ve zbytku jsou podstatně starší jílovité a zbarvené sedimenty z menším obsahem valounů a minimálním obsahem písku. Pod balvanem je ještě jeden, který však vypadá jako skalní pilíř, v celkovém pohledu se vše jeví jako zbytek meandru, který se zřítil.
Materiál byl transportován do prostůrky vedoucí směrem do Ústřední propasti. Celá akce byla provedena za mimořádně obtížných podmínek, kdy na pracovišti bylo velmi mokro, v plazivce do prostůrky voda, v sondě za balvanem také voda z předešlé povodně. Vytěženo bylo asi 80-100 kbelíků. Do vstupní propasti byl instalován lankový žebřík pro snadnější sestup.
Zatím nelze nic přesného po akci určit. Celou sondu je nutno ještě prohloubit o další 1m a to skutečně po celé šířce čelní stěny a sledovat výhradně sekundární říční sedimenty vedoucí pod čelní stěnu.Průvan lokalizovaný v místě sondy byla pravděpodobně pouze fikce.
Duben 2005:V Moravském krasu proběhlo intenzivní tání sněhu – viz zprávy o povodni 2005. Vintoky byly po okraj zatopeny. Jak probíhal odtok Kalcitovou propastí není známo. Při kontrole po povodni 2.5.2005 byl zjištěn intenzivní průvan do masívu v místě nad nástupní úžinou do Kalcitové propasti. Zde bude pokusně provedena sonda SZ směrem, kam vede hlavní tektonika propasti.