Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Závrt U borovice (Zub, Soví komín).

15.07.2013 16:02

Po dlouhé páteční šichtě ve Vyškově jsem se dostal do Krasu až v sobotu dopoledne. Ze sítě jsem se dozvědl, že probíhá pracovní akce na závrtě U borovice (Soví komín) na plošině Skalka. Nikdy jem dole nebyl, pouze jedna pracovní akce kdysi hrozně dávno a několikrát jsem se koukal skrze díru v poklopu. Dneska to bylo s exkurzí.

Protože jsem počítal i s jinou akcí na severu, přijel jsem co nejblíž, abych ušetřil čas. Pán s motorovou pilou z chatové osady mi dovolil částečně vjet a zaparkovat na soukromé cestě, vzpoměl si na jeskyňáře chodícího v celtě a s pérem za kloboukem. Taky se živě zajímal o dění "nahoře". Jdu nahoru celkem po paměti a vyšlapané cestě na horní okraj lomu pak doprava. Musil jsem nutně narazit na lokalitu.

Už tu bylo živo (Bob s Davem), další speleologové přicházeli. Na lokalitu má vyjímku Speleohistorickáý klub Brno, která má základnu nedaleko u Nového dvoru, poblíž jeskyně Ponorný hrádek. Díky událostem spojenými se starými strukturami ve skupině se honosí i hanlivými názvy jako "Kosťaři, eventuelně Poustevníkovi pohrobci". Dnes to dávno neplatí, jedná se o nově sestavenou členskou základnu se svými zájmy i cíli. Jejich člen Dave Luv mě požádal o nějaké zhodnocení lokality. Já ale nejsem odborník, pouze řadový speleolog a jižní část MK v podstatě neznám, nevím souvislosti a ani historii, přesto mám pár postřehů.

Zájmovou oblastí je Skalka, která je poměrně izolovanou plošinou na jihu. Nemá vlastní výrazný hydrologický systém a který v okolí patrně nikdy nevznikal až na vyjímky. Tou je ponor Ponorný hrádek o nevýrazné kapacitě vytrácející se na SV plošiny do podzemí. Jarní a povodňové vody většinou lokalitu zahltily a pokračovaly dále na Hádek a Říčku nekrasovým Novodvorským údolím. Není tu výrazná závěrová ponorná, paleoponorná závěrová stěna. Může však být pohřbená západněji na vymapovaném V-Z zlomu vedoucím na Malý lesík a dále pod Babickou plošinu. Výtokem je pravděpodobně Vývěr Říčky. Druhou lokalituou vázanou na Skalku je určitě Malý lesík, který se jeví jako paleoponor pod toto území. Je možné, že je odspodu vyklízení podporováno občasnými invazními ponory v Březinském údolí právě pod touto jeskyní.

Nevím jak v minulosti, ale současné toky jsou velmi slabé, které jeskyně spíše zanášejí, než vyklízejí. Závrt U borovice může ležet na hypotetických odvodňovacích cestách, nelze to však nijak dokázat. Práce údajně začaly díky výronům teplého vzduchu v zimě. Oblast je jinak na přirozené krasové jevy a závrty velmi chudá, většinou jámy po pálení vápna, pece a lůmky na stavební kámen nebo krátery. Flugmotorenwerke Ostmark byl přece jenom blízko a piloti si občas "odlehčovali" po nevyvedeném náletu. Poblíž směrem k Ochozu je bývalý vápencový lom Skalka (vše jsou vilémovické vápence), kde se údajně žádné krasové jevy nevyskytují. Je to asi 200 metrů daleko, nemusí to být důkaz, že závrt U borovice je neperspektivní.

Samotná lokalita je propasťovitého charakteru na výrazné S-J tektonice. To se projevuje od -9 m níže, horní část je zaskružovaná. Zde se také propast dělí na severní a jižní větev. Stěny nesou stopy koroze a dalšího tektonického členění s gravitačně opadanými bloky, zaklíněnými níže. Výplně tvoří autochtonní a poměrně staré sedimenty, jíly, rohovce a zvětraliny beze stop říčních sedimentů. Kromě volných puklin, tektoniky a zaklenytých stropů nad Severní větví je celá propast vykopaná.

Severní větev (Novodvorská propast) je hlubší a sahá téměř do 20 m hloubky. Dole je zúžení, občasné kanály vytvoření vertikální cirkulací se zvolna rozpliznou do několika odboček za hranicí průleznosti. Zanášení zřejmě probíhá jednorázově, nikde nejsou moc vidět vrstvy po sedimentaci. Směrem dolů pokračuje hlavní puklina s průvanem široká do 15-ti cm a pracně se musí rozbíjet. V úrovni Centrálu je stará vodní čára v Západní stěne od stagnující hladiny vody.

Jižní větev (Jižní propast) je také zajímavá. Asi nejvíc pravděpodobně starší šikmá tektonika klasajíci pod úhlem cca 25° k S. Nejedná se přitom o gravitační pokles, není to vápencová vrstva, není vyhojená kalcitem, je hluboká s jílovitou výplní. V kombinaci s mladší vertikální sestrou tvoří zajímavý, průlezný útvar 4m dlouhý vedoucí k severu. Dole je sice propástka, která je zřejmě ve spojení se Severní větví, ale pokračování jde bezpochyby i zde šikmo dopředu. Jsou zde i vizuálně mladší sedimenty, měkčí a se stopami uhlíků, pod stropem jsou i kosti recentních hlodavců, ptáků, drápy, krovky brouků atd. Domnívám se, že je možné tudy narazit na další souběžnou propast v jižním směru, tedy i ve směru pravděpodobého odtoku. Erozní báze je však nemusí být  hluboko. 420 m.n.m je planina - vchod Sovího komína, cca 300 je vývěr Říčky a celková zvodnělá úroveň, ale vzhledem k malému povodí a vysoko položené jeskyni Malý lesík bych typoval 50-70m.

To se uvidí. Zatím se na lokalitě poměrně intenzivně bádá. Doporučil bych provést lokální průvanovou zkoušku, mám podezření, že obě větve dole komunikují, zdánlivý průvan cirkuluje jižní a méně zahliněnou propástkou dolů s vytéká užšími puklinami severní větvě zpět nahoru, kde se ochladí a dá si nové kolečko. Obě větve se dají neprodyšně oddělit třeba starým kobercem, v Jižní provést zkoušku, v severní čichat a stačí obyčejné cigarety.

Po technické stránce relativně dobrý. Zabezpečení na úrovni, technické finesy těžby a jiné vychytávky si časem mladá skupina určitě osvojí také. Nějaký lyžiny třeba na šikmé úseky. Co říci o perspetkivě pracoviště? Nedá se jednoznačně odpovědět, jsem lehký skeptik, ale jeskyně Moravského krasu jsou nevyzpytatelné. Bude stát určitě hodně úsilí a nebude to hned. Jsou tu zajímavá místa, minimálně dvě k průzkumu. Vyložená blbodíra to rozhodně není. Každopádně chci Speleohistorickému klubu poděkovat za exkurzi (ani jsem nepomohl, ale účastníků bylo fakt hodně) a popřát hodně bádacích úspěchů.

Závrt U borovice , plošina Skalka a webové stránky ZO 6-26 Speleohistorického klubu Brno.

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode