Závrt Okrouhlík.

10.12.2008 22:38

Na začátku prosince 2008, jsem požádal skupinu 6-22 Devon o návštěvu lokality. Je to v současnosti asi hlavní pracoviště skupiny Devon a jednalo se o pracovní akci. S některými členy Devonu se znám velmi dobře, takže mě Luboš Barák vzal na akci a měl jsem čest kopat na špici na dně jeskyně v hloubce zatím 16 metrů. Takže děkuji za tuto možnost, naposledy jsem zde byl na pracovní akci Pustožlebské skupiny někdy v roce 1968, jako osmiletý počítač kbelíků na povrchu. To už si vzpomenu jen podle fotografie.

Skupina Devon po znovuotevření závrtu po několika měsících hladce dosáhla hloubky 16m, kde v těsných úžinách kdysi skončili původní objevitelé převážně z tehdejší Pustožlebské skupiny. Dnes je vstup závrtu vyskružovaný, na dno vede pohodlně rozšířená puklina s několika skalními stupni. Vertikální úseky jsou částečně volné a částečně ucpané jíllovitými sedimenty. Mladší trativody v jílech i ve skále jsou vyplněny čistými písky grandioridů a brněnské vyvřeliny. Stáří, nebo spíš mládí naplavenin dokumentují i uhlíky z lesních požárů a to i značných velikostí. Jeden co jsem vykopal byl skoro jak ping-pongový balónek. Propasti jsou tvořeny kombinovanou korozí a erozí, erozní kanály jsou větší a většinou ucpané, nad nimi za skalními přepážkami jsou korozně vytvořeny nové trativody a propástky na hranici průleznosti a volné.

O divokosti geologických procesů v minulosti kdy se grandioridy tlačily urputnou silou na východ svědčí například puklina V-Z nad současným dnem vyhojená kalcitovou brekcií. Tato puklina do vývoje jeskyně nezasáhla. Hlavní nosnou puklinu zhruba J-S voda využila, místy v korodovaných komínech jsou na ní stopy vykrystalizovaného kalcitu. I ve dně v suti a sedimentu jsou zbytky brekcií. Po po rozbití se občas zatřpytí velmi čisté kalcitové krystaly a na tmavém podkladě lažáneckých vápenců jsou velmi krásné.

V propasti je sucho, stěny stačí vysušovat a vydýchaný vzduch čtyř pracovníků odvádět mírný a stálý průvan kdesi z hloubi lokality. Vůbec nic se nepodobá tomu, co znám ze závrtů a lokalit Macošské plošiny, kterých jsem kdysi také několik pomáhal otevírat. Tam se všechno a poměrně záhy utápělo v bahně a závalech, tato lokalita na první pohled opravdu pouští. Nebude to však zadarmo a nebude to zítra. Do vínku má poměrně slušný výškový potenciál, neboť vchod leží výše, než planina nad Amatérkou. Možná to kdysi byl ponor, než se stal závrtem, ale vody nikdy nepobíral mnoho. Prostory asi nebudou velké, mohou být ale volné a vzhledem k poloze i po odborné speleologické i geologické stránce mimořádně cenné. Nezbývá tedy, než popřát skupině Devon hodně trpělivosti a výdrže, mám pocit, že se likalita odvděčí nebývalými objevy....

Další informace o lokalitě vč. mapy na stránkách skupiny Devon:

Titulní fotka zeleva: Igor Audy, doskakující táta od fotoaparátu, Jiřina Audyová, Jarka Kacetlová, Vašek Kacetl, já.