Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Vyšlo SPELEO č. 59

31.07.2012 08:46

Dostalo se mi do ruky poslední - 59. SPELEO. S mírným zpožděním, neb v tiráži je uveden červen 2012, ale to neva. Podstatný je obsah. Po pročtení jsem zjistil, že se kvalita sdělení mírně zlepšuje, některé texty kromě standardních informací obsahují ještě něco navíc. Podtext, smysl, tajnou šifru. Barevná obálka je prázdninová, okurková, mdlá. Zbytek, kromě postav stojících u skleníku a přivázaného ženochlapa se vztahuje k obsahu uvnitř čísla. A tak jak to vidím...

Číslo 59. obsahuje velmi mnoho pozvánek, nabídek a výzev: Str. 2.: 16. Mezinárodní speleologický kongres, str. 6.: nabídka prodeje sborníku speleofóra, str. 28.: Prosba o příspěvky do dalšího sborníku, str. 37.: Jsou nenápadně vloženy dvě pozvánky na 8. netopýří noc a setkání v TK, str. 42.: Propozice k výstavě Speleofotografie (čtenáři - soutěžící obdrželi velmi těsně před uzávěrkou), str. 63.: setkání speleologů v Týnčanském krasu bez účasti ČSS.

Zdeněk Motyčka ve zprávách z předsednictva píše o svých pozitivních pocitech ze Speleofóra 2012, které sdílí s ostatními a taky píše proč. Vyjadřuje dík Tartarosu za netradiční pivo a organizaci akce, čímž se stal jediným činovníkem, který prostým členům naší skupiny oficiálně poděkoval. Dál Zdeněk píše o bilancování na Valné hromadě, která bude za chvíli a že je potěšen došlými náměty. Některé náměty jsou pravděpodobně ještě ... na cestě. A taky píše o pokročilých přípravách na 16. Mezinárodní speleologický kongres s 60-ti stranami informací. Následně shrnuje 31. Speleofórum, uvádí výsledky a děkuje (jménem všech) všem i sám sobě.

Zprávy z domácích lokalit mají několik zajímavých příspěvků. Zdeněk Cihlář píše o historii výzkumů v Salmově výpustku. Věnuje se i současnosti, novým objevům - Janině dómu, které čtivě popisuje po stránce odborné, technické i speleologické. Uvádí problémy s výzkumem, náročnost postupů z pohledu jeskyňáře. Druhý příspěvek má Petr Barák, kde popisuje velmi podrobně hydrologické poměry v závrtě Okrouhlík za 4 roky. Kdo se rozkročí nad celým krasem, pochopí důležitost informace o nepatrné a navíc periodické ručeji v lokalitě. Smysl je v tom, že byla vůbec sdělena. Na východní straně jsou totiž 30 let známy podobné systémy o nichž téměř nenapsal nikdy nikdo nic. Jan Himmel píše tradičně o výzkumu skapových vod, zajímavé jsou poznámky k metodice. Tam se dozvím o ochraně speleotém a o PET lahvích, které umí krásně vrůstat do sintrové hmoty. Poslední v kapitole je skupina autorů (i základních organizací), kteří zkoumají Petzoldovy jeskyně v Českém krasu. Zaznamenali nakažlivý jev: když se o jeskyni více píše, je o ní více zájmu. Objevitelé si nehrají na zájmová území, nejdůležitější je práce-objevy-dokumentace a proto zde nespolupracují náhodní kolemjdoucí, ale rovnou celé organizace. Tedy i popis práce, objevů je hezký, čtivý, pěkný a záslužný.

Kapitolu Historické podzemí obsahuje jediný příspěvek o tajemném městě Ubár, kdesi v Arabské poušti. Nepochopil jsem, proč je článek zde, pochopil jsem jeho sdělení takto. Jak vznikají různí věrozvěsti, proroci a chytráci, kteří z běžné situace, vytěžují strach, oddanost a respekt ostatních. Popisované, dnes mrtvé město, vzniklo na prameni, jediném zdroji vody. Jak se rozrůstalo a sloužilo okolí, obyvatelé vodu prostě jednou jednoduše vychlastali. Podobné vykladače geneze jeskyní a bez dalších znalostí, lze potkávat například i v krasu.

Krátké a jiné zprávy. Profesor Musil informuje o tématech odborných karsologických oborech a přednáškách. Sepsal současná témata bakalářských, magisterských a disertačních prací různých autorů. Článek jsem uvítal, jeho smysl vidím v možnostech zkoumání našeho malého krasového území jinak, než motykou a kýblem. Že i věda může být dobrodružná a že konkrétní vědecké poznání je k dispozici. Kelfovo Speleokénko je písemná forma jeho internetových Speleostřípků. Shrnuje za poslední časový úsek (od spelea ke speleu) vše důležité, hlavně články, co bylo zveřejněno na internetu a týká se činnosti ČSS. Článek zjevně doplňuje a nahrazuje nedostatek jiných příspěvků do časopisu Sorry, vážení.

Doktor Slezák miluje Moravský kras a často jej navštěvuje. Škoda, že o něm nepíše, respektive píše zde negativně. Zná jej podrobně. Sice marně hledá ocelové lanko kde kopal Fetan a spol. Tím chce říct, že se jednalo o nadějné místo. Lanko bylo sundáno, aby neohrožovalo lidi a zvěř. Stará sonda (v hl -7m) je v době vydání časopisu už přes rok zasypaná a zarovnaná s povrchem, nová sonda jsem si všiml, že má zábradlí kolem. Další sdělení je to, že pan doktor je tady s námi a že není senilní. Tak jej repektujme.

Další zprávy jsou poměrně důležité a stojí za přečtení. První je o pojištění členů ČSS. To které ještě má, vede a platí ČSS je nepoužitelné. Je možné, že jeho zrušením odpadnou starosti i zbytečné naděje. Pozastavil jsem se nad (ne)pojištěním speleozáchranářů, myslel jsem si, že jsou pojištěni automaticky. Jinak kbelík za krkem, vyražený zuby páčidlem a roztrhlá dlaň od střepů lahve, kterou nám hodili do šachty nebude určitě sportovní úraz a přitom možnosti tohodle pojištění by mě zajímalo nejvíce. Dál se píše o pokynech pro výkon jeskyňářství na Slovensku.

Druhou důležitou informací je oběžník komise pro práce ve výškách atd., kde se píše o naražené kostrči účastníka nekomerčního traverzu, jež stála čtvrt mega. Kromě jiného může šikovný právník upozornit na každoroční kontrolu např. všech použitých karabin na akci a na neprokazatelný zápis o ní. Komise byla nedávno znovuustanovena a pokouší se vyvíjet činnost. Je chválihodné, že provádí školení a plánuje další. Píše o neúspěšných a slabých kandidátech na instruktory. Je škoda, že je nejmenuje, aby se ostatní měli na pozoru, nebo aby nemohli ovlivňovat nováčky, dokud se to nenaučí. Úspěšní absolventi získali navíc potřebná skripta, které řeší současnou problematiku vystrojování, výškových prací, lezeckého materiálu a vyhlášek.

Hugo Havel připojuje osudové vzpomínky 5. částí za rok 1972. Hned v začátku píše o prolongaci Amatérské jeskyně z pohledu poněkud protichůdného, než pan Slezák. Dál píše o neetickém Honzovi Přibylovi. Na přiložené fotografii je Honza druhý zleva, Hugo je nahoře. Pokračuje vzpomínkami na bádání v Dámském závrtě, Rudickém propadání, Manželáku, Dagmar, povodni na Býčí skále a na Slovensku. O přínosu pro současnou speleoveřejnost a tomto médiu nechci spekulovat. Je dobré, že Hugo píše, na vlastním webu, facebooku aj. by mohl mít dokonce více čtenářů, než tady.

Příspěvek "Kulaté dvojky" a jeho umístění, smysl vytvoření jsem vůbec nepochopil, proto jej nebudu komentovat. Příspěvek: Je to již více než 10 let, co zemřel Vladimír Panoš od Pavla Bosáka by se měl spíš jmenovat "Moje vzpomínky na Vladimíra Panoše", a aj tak je napsán. Pavel pana Profesora vystihuje odborně, hezky a přesně, možná mohl přidat víc jeho osobních vlastností, jako například velmi vstřícný přístup k mladé generaci a snaha jim speleologii jako vědu přiblížit, ulehčit. Více se dá vyčíst na Wikipedii, kde se dozvíme i o jeho účasti v RAF, anglickém bombardovcím letectvu apod. Poslední stránka je věnována Jiřímu Hurábovi, členovi ČSS, který tragicky zahynul ve francouzském vývěru  Ressel.

Příští vydání bude buď Šedesáté, nebo Šedesátileté. Mám to rozmazané, asi jak jsem číslo šoupl do baťochu s mokrým overalem....

Diskusní téma: Vyšlo SPELEO č. 59

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode