Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Velká Fatra, jeskyně Suchá 1 a 2.

24.06.2010 23:54

Na pozvání skupin OS Veľká Fatra a JS Aragonit jsme se vypravili na jednodenní pracovně-exkurzní akci. Předmětem spolupráce byla revize polygonu mezi jeskyněmi Suchá 1 a Suchá 2. Naše družstvo ve složení: Ondřej Jaroš (Višňák), Martin Škrobák a autor měla provést revizi polygonu mezi vchodem Suchá 1 po místo, pod oběma vstupními propastmi, kde se exploruje východním směrem a jeskyně Suchá 2, část jeskyně vedoucí k bodu 13. Práce sledují zljednodušení přístupu na jiná pracoviště v jeskyni. Měření bylo provedeno měřičským přístrojem Disto A3 s uložením do programu Pocket-topo v PDA.

Povrchový polygon zprostředkovala skupina Aragonit závěsným kompasem, protože Distem se na denním světle měří špatně. Ostatní účastníci včetně dvou členů místní skupiny a 7-mi členů Aragonitu se věnovali běžnému speleologickému průzkumu. Po provedení první části měření následovala exkurze do prostor jeskyně Suchá 1, kde jsme se pokusili i o pár fotografií. Po zmapování i druhého úseku v jeskyni Suchá 2 mě napadly tyto souvislosti a postřehy:

Obě jeskyně mají zjevnou souvislost a některé úseky, zejména hlavní horizonty (úroveň jeskyně Suchá 2) jsou pravděpodobně geneticky totožné. Výškově shodné a zřejmě reprezentují jednotlivé fáze zahlubování Belianského potoka v údolí a možná i dna v údolí toku Turiec. Vertikální vstupní části, zejména v Suché j.1., jsou způsobeny později vertikální cirkulací po ucpání některé odtokové části jeskyně, nebo zahrazením vývěru, nebo ponoru do systému. Sedimenty v lokalitě jsou víceméně autochtonního původu (problémy s praním overalů, velmi jemné frakce). Pokud jsou někde sedimenty říční, budou uloženy určitě níže. Nikde v jeskyni nejsou vyloženě říční terasy, jeskyně je mimořádně členitá a na orientaci hodně náročná.

Neobyčejnou zajímavostí lokality je tektonika. Lze vypozorovat tři hlavní směry a to JZ-SV,  nenápadná JV-SZ a výrazná V-Z, kterou reprezentuje Priepasťový dóm, Kryštálová priepasť, Nízká chodba a současné pracoviště. Rovnoběžně s ní i velmi výrazná tektonika V-Z v oblasti Kaňonu. Ostatní jsou standardní a jsou na nich vyvinuty i veškeré chodby a dómy v jeskyni. Srdce odborníka na neotektoniku by zaplesalo a řvalo blahem při pohledu na relativně velmi mladý odtrh masivu projevující se zejména v oblasti propástky za druhou bránou. Zde jsou vertikály na této JV-SZ tektonice vytvořené, později pravděpodobně gravitačními procesy ještě rozpukané a drcené. Jsou ve stropě i ve dně, kde je to zašlapané holínkami. Posuv zde činí necelých 0,5mm. Posuv je i na místě, kde začíná nově objevená část jeskyně a kde je jím zasažena i sintrová výzdoba. V dalších chodbách a kanálech kolem Půlnoční chodby (?), je neotektonika dokonce napříč tlakového kanálu s příčným posunem téměř 1cm. V některých místech je vidět, jak jsou starší pukliny již vyhojené kalcitem a rostou z nich speleotémy, mezi Balvanitým a Propasťovitým dómem jsou i tyto popraskány posuvnými procesy, nebo naopak nenápadně zarostlé. Vyhojené.

Posuvem a následným poklesem dna, pravděpodobně odtekla voda ze sintrových jezírek v Balvanitém dómu. Puklina v podlahovém sintru je dosud patrná. Co je zajímavé, v jeskyni je po deštích mimořádně mokro, přesto skapová voda nevyužívá tuto netektoniku, do jeskyně proudí klasickými cestami. Příčinu nutno hledat na povrchu v masívu Suchý (?), který zřejmě gravitačně poklesává. Jiná možnost není. Nejperspektivnější místo k objevům se mi jeví oblast Kaňonů. Tektonika zde jde kolmo na pravděpodobné pokračování hlavního horizontu (místo je asi o 15m výše). Je zde průvan, který doslova tryská z každé pukliny a bočních propásttek a na prach vysušuje sediment v jinak velmi vlhké a blátivé jeskyni.

Jeskyně Suchá 2. Bylo velmi málo času na prohlídku, jen na mapování úseku souvisejícím s předešlou jeskyní. Paleoříční charakter je tu naprosto jasný, pozdějí řícením, korozí a nárůstem sintrů upraveno do současné podoby. Nejzajímavější je asi metr široká vertikální porucha u bodu 12., která by mohla korespondovat s V-Z tektonikou Suché j.1. V současné době je vyhodnocováno provedené měření, podle předběžných odhadů je místo asi o 8m výše.

Po skončení sobotní akce večer přesun do Blatnice, následoval volný program, protože bylo dobré počasí a vynikající předpověď. Ráno výstup Blatnickou dolinou, Smrekov, Kráľová studna, Križna, Ostriedok, Suchý vrch. Přespání v salaši. V pondělí Bílá skála, jeskyně Morňa, sestup a některé jeskyňky Dedošovej doliny a Gaderské doliny. Druhá skupina pokračování na Kľak a Podhradie. Některé kulturně-architektonické zážitky - Blatnický hrad, Sklabiňa a Súčanský hrad. V úterý odpoledne odjezd do Brna.

Fotografie na Rajčeti jsou zde:

Galerie od Švorcáka fotky z jeskyně, Edy Piovarčiho a Višňáka jsou k dispozici také...

Informace o oblasti a sousední jeskyni Perlová: Lukáš Vlček a Jozef Psotka.

- Znovu aktivovaná tektonika, na které dříve vyrostly krápníky, dnes posuvem opět popraskané. Zajímavé je, že zde to není svisle, jako ve vstupních propástkách. Odpověď by mohl dát průzkum skalního kuloáru mezi oběma jeskyněmi, kam to zřejmě směřuje.

- Agregátky kalcitu, velmi jemné až vlasové, že se ve skutečnosti může jednat o aragonit s nárůstem nickamínku (při stávajících průvanech mezi oběma jeskyněmi to možné je, jeskyně Suchá 2 je staršího nickamínku plná).

-jeskyně Morňa pod Bílou skálou...

© francimus

Vytvořeno službou Webnode