Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Speleo 51 a 52 /2008

01.04.2009 10:41

S mírným zpožděním jsme obdrželi obě Spelea. V rámci šetření prostředky ČSS jsme si je nechali předávat členem redakční rady osobně, nikoliv poštou. Speleo č. 51 je rozsáhlé a obsahuje pouze zprávu o činnosti ČSS za rok 2004-2008. Dříve vycházela formou samostatné publikace, dnes formou Spelea, neb je podpořeno grantem a vyjít musí. Číslo 51. si neklade nároky na aktuálnost, je nadčasové, vhodné k uložení do knihovny i pročtení co vlastně ti naši sousedi dělají.

Speleo č. 52 je zajímavější. Už druhá stránka množstvím tiskacích slov a vykřičníků připomíná titulní stránky bulvárních plátků. Předseda Zdeněk Motyčka sděluje s jakými problémy byly uvedeny do provozu nové webové stránky společnosti. Z textu jde vycítit i sdělení, že je v ČSS demokracie a demokraticky zvolené předsednictvo. Tak důvěřujte, těm webovým stránkám rozumí nejlépe, nekafrejte, nezkreslujte, nedeformujte, nebuďte vulgární, nedegradujte, podepisujte se a HNĚTE PRSTEM. Předseda, pokud má podezření, že došlo k porušení stanov, měl by to oznámit, nebát se konkrétní viníky a jejich činnost konkretizovat a nevyčerpávat se stížnostmi.

Dál Speleo č. 52 uvádí: Jirka Dragoun popisuje další objevy v jeskyni Na Javorce, zejména ve jejích horních patrech v koncových partiích. Obtížný přístup jsme si mohli na podzim vyzkoušet. Průzkumu brání velká vzdálenost od vchodu, nemožnost transportovat delší vystrojovací prvky a vypadá to i na budoucí neustále převlékání overalů. Nový vchod do jeskyně je nadějný, protože zde nalezli i netopýří bobky.

Ladislav Slezák postupně představuje tři příspěvky týkající se jižní části Moravského krasu. Příspěvek o hydrologii Ochozské jeskyně není nejmladší, viděl jsem ho na nějaké doktorově přednášce v Brně, přesto však stojí za tištěnou formu. Nabízí zde teoretické možnosti průzkumu pro další badatele v oblasti. Druhý jeho příspěvek je o jeskyni Málčiné a Pekárně, kde se spolu s R. Cendelínem a J. Pokorným zabývali povrchovým průzkumem a virgulováním. Třetí představuje neznámou Šobolovu jeskyni poblíž Výpustku a jejími souvislostmi se Spodními patry. Jeskyně zůstávala utajena i proto, že se nalézala ve střeženém areálu jeskyně Výpustek, nicméně do budoucna může být pro speleoprůzkum velmi zajímavá.

Alena Nováková ze ZO Antroherpon popisuje nebezpečný sestup do jeskyně Hrušovské pod Silickou planinou na Slovensku. A. Nováková se zabývá studiem mikroskopických hub v jeskyních a možná bych si výsledek výzkumu přečetl raději, než popis dramatického lezení rozporem a plazením. Třeba někdy příště, každý čtenář má jiný vkus. Ze stejné skupiny je i příspěvek o akci na ostrově Krk v Dalmácii.

A je tu Trocha historie. Rudolf Musil zveřejňuje dosud nepublikovanou korespondenci mezi staršími speleology z dob Karla Absolona - Vl. Ondrouškem a Homolou. Protože některé dopisy se topí v otaznících, jakéže to místo popisují, RNDr. Musil se je pokouší osvětlit a zaznamenat. Co je zajímavé, že se korespondence netýká pouze Moravského krasu, ale i jiných krasových oblastí České republiky a že tehdejší badatelé měli chuť a čas jezdit bádat i jinam. Příspěvek i nepřímo pukazuje na stav dokumentace v té době i na mezilidské vztahy mezi jeskyňáři. Josef Pokorný pak doplňuje historii Ochozské jeskyně.

Bohouš Koutecky v Technické sekci se zabývá Pomocnou smyčkou v jednolanové technice. Ten článek je hodně dlouhý, avšak vyčerpávajícím způsobem vysvětluje nutnost a důležitost této smyčky. Zabývá se samozřejmě taky aspekty jejího použití, funkčností prostředků, které užíváme spolu s ní, pracovními postupy a pod. Článek jsem uvítal i já, občas potřebuji vysvětlit nováčkům, že je ta 5mm repka sice unese, ale je to strašně nebezpečné. Posledním technickým příspěvkem je výroba pololanových žebříků z novodurových trubek se vším všudy. Jako první je začali vyrábět a používat na Javorce v Českém krasu z důvodů, o kterých se v textu dočtete.

Poslední stránky jsou pak věnované vzpomínce na Josku Řeháka, který byl dobrým jeskyňářem, polárníkem, badatelem a zakladatelem české glaciologie.

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode