Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Slovinsko, Vítkov Dihalnik, únor 2013

08.02.2013 12:58

V únoru, 1.-4.2.2013 jsem se zúčastnil další kopací akce u Gorenje pri Divači na jeskyni Vítkov Dihalnik (dýchač). Práce materiálně i  organizačně zajišťuje převážně Plánivská skupina (ZO 6-19), vlastního výzkumu pak další zájemci z mnoha organizací ČSS. Lokalita se projevuje výraznými průvany, které také korespondují s povodňovýmí stavy na podzemní řece Rece v jeskyni Kačna jama. Důvodem otevírky jsou tyto průvany, objev pravděpodobně vertikálního spojení s jeskyní Kačna jama a bezpečný přístup (ústup) při prováděných potápěčských pracích. O pracovních akcích bylo napsáno mnoho o organizaci bych se nezmiňoval, spíš mi napadlo několik malých detailů.

Lanovka.

Protože transport kbelíků z čelby je náročný navrhl jsem použí lanovku, kterou jsem za tím účelem i sestrojil. Problémem bylo zalomení vstupní propástky, která tak tvoří dva 6 m úseky o sklonu nejprve -30°, spodní úsek pak cca -70°. Lomí se i v půdorysu asi o 15°, celkově vykopaný profil je úzký do světlosti 70cm. Na tyto podmínky je ideální kolejnicová lanovka. Pro úsporu finanční, váhovou a protože se jedná o čisté provizórium, volil jsem lanovku s nosným ocelovým lankem 6mm. Uprostřed v zalomení byla pověšena deviační konzole, těleso jezdce pak mělo jednu bočnici, díky čemuž konzoli celkem plynule přejíždělo. Lanko je ke konzoli přychyceno navíjecí SK paskou.

Nosné ocelové lanko jsme maximálně vypnuli, aby z konzole nespadávalo. Kbelík i horní hrana kladky měli dilataci od stěn místy pouhý centimetr i proto muselo být vedení velmi přesné. Upevnění venku vedlo ke stromům, k maximálnímu dopnutí sloužila tyč, použitá jako vratidlo. Tímto jsme neobsadili velmi nepříjemné místo uprostřed šachty, kde nebyl prostor pro pracovníka, navíc v průvanu a vydatném skapu. Bez lanovky by byla nutná přítomnost dalších asi 8-mi jeskyňářů, takto jsme mohli pracovat velmi pohodlně. V momentální hloubce dokonce ve dvou, ale byl by to extrém.

Počasí.

Celou sobotu usilovně pršelo. Déšť kulminoval po poledni a v 19.00 večer, kdy prošla kolem menší bouřka s blesky. V únoru ne příliš typické. Dali jsme za vděk igelitové plachtě, která zakryla nás i naše věci. Ve vstupní části byl značný skap vody, který trval ještě do půlky neděle a podmáčel hlinité stupně i stupínky. Na tahání jsme museli udělat uzle na tažném auto-lanu. I přes svou tloušťku prokluzovalo mezi prsty. Kupodivu vydržel i jezdec lanovky, který už po pár hodinách byl úplně obalený bahnem. Dokonce se točila všechna plastová kolečka kladky. Německý výrobek s ložisky snesl i velmi těžké zacházení.

V neděli bylo krásně, azuro. Vchod jeskyně je v jižním úbočí středně velikého závrtu, obrácený k SZ, Takže sem slunce zasvítilo pouze krátce odpoledne. Moc to nepomohlo ani k vysušení podmáčených svahů. Cesta z čech na bádací akci do ciziny je finančně náročná, čas bylo potřeba využít, takže jsme oba dny pracovali 9-10 hodin. Do tmy. Večer jsme bádali v místní pizzerii Balt Orient.

Geneze lokality, geologie.

Nejsem odborníkem na karsologické popisy a odborná zhodnocení, přesto se pokusím o stručný popis. Lokalita leží v závrtové řadě tří vetších závrtů v linii SV-JZ. Zhruba 6 m nad zarovnaným dnem prostředního závrtu v J-JZ úbočí leží vchod. Původně jezevčí nora s více vstupy se projevoval velmi silnými průvany. V okolí, zejména v horní V hraně je několik vápencových výchozů, na nichž je patrná vrstevnatost se sklonem cca 20° k J-JV. Tímto směrem se ubírá i jeskyně. Vápence jsou lavicové, velmi masivní, kompaktní s nevelkou mezivrstevní odlučností. Tektonika není na povrchu příliš výrazná a jednoznačně dle ní nelze určit směr postupu.

V jeskyni je situace jiná. Zhruba od 5-tého metru je výrazný úskok dolů, jeskynní dílo nabírá poměrně vertikální sklon. Ten je vytvořen díky vertikální tektonické poruše, zhruba korelující s průběhem závrtové řady tj. SV-JZ. Touto propastí je taky provedena sonda, především lámáním skalních bloků, dále těžením drobné sutě a červených sedimentů. Po zhodnocení průběhu zejména pravé strany sondy je patrné, že  se pravděpodobně jendá spíše o pozůstatek gravitačních procesů - pokles dna přilehlého závrtu. Později byl charakter dolaďen příležitostně srážkovou vodou a mrazovými procesy.

Projevují se tu i kolmé směry na tuto hlavní tektoniku. Jednak vpravo v místě nejsilnějších průvanů. Zde hrozí také zřícení šachtice, proto zde nebylo pokračováno, ale výrazný kolmý směr JV tu je. Asi v půlce svislé části, velmi nanápadně vzniká další kolmý směr JV, který se na čelbě projevuje stropním pseudokorýtkem. Vlevo vede puklina úzká asi 30-50 cm, vyplněná místy bloky tvaru dlažebních kostek. V hl. asi 6 m zde vedla SV směrem neprůlezná puklina 3 m dlouhá s výrazným průvanem, která byla později zaskládána odvalem. Dole na čelbě se projevuje také, ale zde je už vyplněná vkleslými sedimenty.

Speleologie, speleotémy, sedimenty.

Ve spodní části šachtice je i drobná sintrová výzdoba. Většinou nevýrazné krápníčky, stalaktity vyrostlé v dutinách odsedlých bloků a lavic. V místě zalomení jsou bloky slepené prastarým nickamínkem a částečně i sintrem. Dutiny mezi pokleslými bloky jsou vyplněny typickou červenicí, typu terra rosa z povrchu a z místního zvětrání. Níže se projevuje i zkrasovění, na čelbě je již přirozený, zasedimentovaný krasový komín, bohužel neprůlezný o rozměrech cca 15-25 x 100 cm. Vede jednak kolmo dolů, jednak vlevo SV do masivu. Takže lze předpokládat i jeho rozšíření.

Na další menší dutiny a kaverny lze narazit i výše. V dutinách i v této hloubce je množství kořenů stromů z povrchu, které se jednoznačně derou za vodou kudy to jde. Průběžně a ojediněle je nalézán osteologický materiál recentního stáří. Kosti jsou dovleklé zřejmě obyvateli nor, liškami a jezevci. Tito zde přebývali díky výraznému teplotnímu komfortu v zimním období. Díky nim jsou ze netypicky uložené sedimenty, jsou přehrabané, nebo naopak vyklizené.

Sedimenty v místě průvanů, většinou kolem stěn tvoří pěkné kuličky až granulky. Nejsou tu žádné říční sedimenty, nekrasové výplně a nejsou tu žádné vrstvy, nebo stopy jiného průběžného usazování. V hl. asi 8 metrů bylo naraženo na podivné nevápencové struktury v několika blocích, původně zřejmě vrstvách. Jedna byla přisintrovaná ke stěně. V 30 cm širokém profilu je ovážné tvrdit, že byly ukloněny směrem do masivu, ale možné to je. Jejich tloušťka je kolem 15-20 centimetrů. Nevzal jsem vzorek, je k dispozici fotka, ale jedná se pravděpodobně o zvětralý prastarý sintr, redeponovaný do jeskyně a znovu usazený. Eventuelně znovu stmelený, sesintrovaný. V úlomku jsou patrné krystalky kolem 2-5 mm, nejedná se o travertin, ani o jiný nekrasový sediment.

Průvany.

Zažili jsme obdobnou situaci jako loni na podzim. Lokalita dýchala směrem ven, ale nebylo to příliš výrazné. Možná i díky podobným teplotám venku i uvnitř jeskyně. Na povrchu kolem 6°C. V letních obdobích je průvan velmi zřetelný. V neděli teploty za jasného počasí klesly a průvan se obrátil opačným směrem do jeskyně i když by měl správně foukat ven. To je zřejmě zapříčiněno poklesem hladiny v podzemí a vznikajícím podtlakem. Díky obřím kubaturám prostor v Kačmě je to možné. Průvan se obnovil až ke konci práce v neděli a nepatrnými pulsujícími výduchy.

Jaro.

Ve Slovinsku dole už začíná jaro. V okolí vyrašily první sněženky, skrz starého listí se ven draly nové prvosenky i jiné jarní kytky. Okolní kopce sice pokryl čerstvý sníh, dole se neudrží. Co Dihalnik v budoucích letech dá se ukáže, minimálně po letní akci. Potom bude potřeba jeskyni zabezpečit, vystrojit nějakými vzpěrami, žebříky a lany. Bude to ještě hromada práce a tento víkend jsme učinili další krok velkým objevům zde. Příští týden sem jede další, celá plánivská a čerstvá pracovní skupina, která bude pokračovat v průzkumu.

Účastníci akce.

Tomáš Roth (ZO 6-19, Plánivy), Tomáš Prokeš a Jirka Štěpánek (ZO 3-02 Plzeň), Jindřich Dvořáček (ZO 6-17 Topas), Franci Musil (ZO 6-16 Tartaros)

Publikace:

Vitkov Dihalnik na webu Planivy.cz, od Tomíka a jsou tu i starší akce v lokalitě, např. Loňská akce. Moje fotky na Rajčeti. Jindřichovy fotky na Rajčeti. Jindřichovo video na YouTube.

- Detail asi 3x zvětšený z tajuplné výplně, která se nalezla už ve zkrasovělé části koncové propástky. Podle ostrohranného charakteru slepené směsi se pravděpodobně jedná o zvětralý, přeplavený, redeponovaný zbytek starého fosilního sintru.

- Původně se mohl sintr vyskytovat i na povrchu, jako relikt prastaré jeskyní úrovně. V této části slovinského krasu je to věc celkem běžná. Kostečky velké 2-5 milimetrů jsou vlastně krystalky kalcitu, znovu rozpouštěné a takto setmelené.

- Idealizovaný příčný řez Dihalnikem. Směrem dolů se šířka tektoniky zužuje a tvar stropu se významně podobá dnu. Krasové procesy probíhaly i probíhají zejména ve středu závrtu. Vzniklý tvar skutečně může být ryze gravitační záležitost, která voda později občas využila a zřejmě i náhodou napojila na podzemní systém v hloubce 280 metrů.

- Odlomené a natočené bloky v pravé části průkopu rovněž napovídají spíše gravitačnímu procesu, než klasické korozi. Ta se projevuje až níže, v hloubce kolem 10 - 11 metrů. Různé kanály, trativody, roury v masivů jsou i jinde, ale nejsou hlavním činitelem geneze lokality.

 

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode