SLOVINSKO - Magdalena jama a Abisso di Trebiciano

O prodlouženém víkendu 3-7.6.2014 se mi opět podařilo vyjet do Slovinska, na pracovní akci mě pozval Pavel Kalenda. Pavel v rámci svého výzkumu pohybu tektonických desek šel opravovat kyvadlo do jeskyně Magdalena, já se tradičně ujmul role pomocníka. Z Brna proběhl odjezd hladce, dokonce s hodinovým předstihem v 16.00, bez větších obtíží jsme dorazili před 23. hodinou do oblasti Postojné. Přespali jsme na lesní cestě u Pivky jamy.

Zatím ve středu dopoledne relativně ještě dobré počasí. Vyčkali jsme příchody Stanky Šebely, pracovnice institutu věd v Postojné, která nám dělala zároveň povrchovou hlídku po dobu, co jsme byli zalezlí v jeskyni. Nejprve byly opraveny solárka na stromě, která napájí celý systém měření. Panely byly mírně poničené, přesto měly dostatečnou kapacitu. Vyměněna autobaterka (pracuje v noci) a natažený nový zesílený kábel až do jeskyně. Dole v jeskyni všechno zařízení mokré a orosené, že byla nutná výměna některých komponentů. Normálně za provozu přístroje nějaké to teplo vydají, takže se měřiče samy vysušují.

Celou oblast letos v únoru postihla ledová kalamita. Všude od Postojné k Ljubljani se vytvořil až 10cm ledový příkrov a dle informací se údajně podobná situace opakovala naposledy před 100 lety. Výsledkem jsou zničené lesy, z 90% jsou ulámané vrcholky stromů a všechny velké větve. Námraza a ulomené stromy také strhly vedení od stromu k jeskyni, takže kyvadlo nemělo napájení a nefungovalo.

Za docela silné bouřky vylézám +60m ze vstupní propasti a jdu do auta pro nové součástky. Strom je naštěstí vyřešený, zbytek práce je v jeskyni. Orosenou kameru mezitím Pavel vysušil za podoveralem. Vyměněno napájení a drobné úpravy. Něco jsem nafotil. Zapojení ponecháváme na zítřek. Odpoledne povrchovka kolem Pivky jamy, koukáme na ty poničené lesy. Pivka je zavřená, pro turisty se otevírá pouze v srpnu. V noci a k ránu několik přeháněk, počasí s zhoršuje, ochlazuje se.

Ve čtvrtek se rozdělujeme, já na stromě zapojuji hlavní napájení, uzavírám krabice a vytvářím protidešťovou úpravu. Kontroluji upevnění na stromě, likviduji menší větvičky kvůli odstínění. Potom zalézám do jeskyně fotit a dělat zajištění Pavlovi. Ten ve sjednaný čas zapojil měření dole a celý systém zprovoznil a vyzkoušel. V horním patru jsem fotil suché krápníky a zjistil jinou cestu ke vstupní propasti. Nemusí se zdolávat skalní stupeň, nicméně jsou tu dvě užší místa. Opět prší, vyčkáváme dole pod převisem až přestane.

Po výstupu se Pavel telefonicky spojuje s odborným pracovištěm v Praze. To potvrzuje spojení, systém měření načítá data a odesílá. Takže se balíme, uklízíme, svačíme, odstrojujeme lano se stromu i vstupu, přesunujeme se na jih. Dalším bodem je rekognoskace umístění dalšího kyvadla v propasti Trebiciano (Labodnica). Na jih od Postojné úplně jiné počasí, parno, vedro a protože je celkem pozdě, plánujeme přespat v kempu u jeskyně Divača. V městečku Divača se marně snažíme spojit s místními jeskyňáři kvůli kempování. Telefon nejde, návštěva místní picerie Balt Orient, přejezd ke kempu. Je tady hodně změn, chybí dřevěná zavíratelná bouda s plchy, chybí plechová garáž, chybí ohniště. Místo toho je tu větší altán se střechou.

V pátek přejezd do Itálie, sraz máme až 10.30 u výzkumné stanice Abisso di Prediciano s výzkumníkem Seržem. S ním Pavel předem dohodnul všechny podmínky umístění dalšího kyvadla, naším úkolem bylo vybrat místo a připojení. Před polednem sestup do jeskyně. Místo bylo vybráno v hloubce -60m v boční odbočce s komínem. Není tu průvan, ovlivňující kyvadlo a naopak velmi pohodlný přístup. Pozitivní je i blízkost rozvaděče a připojení, k toku informací je tu natažena optická kabeláž. Měříme a pořizujeme dokumentaci, montáž proběhne co nevidět. Serž je tu pracovně a něco opravuje, nám povoluje exkurzi dále do jeskyně. Ve spodní části žebříků potkáváme početnou italskou výpravu vystupující na povrch. Podle nášivek zřejmě speleologická záchranka seznamující se z lokalitou. Mladší účastníci se na žebřících poctivě jistí.

Dole všechno při starém, něco jsem nafotil už při cestě. Tady by to chtělo lepší světla a více blesků a času. Nesestupujeme ani k vodě. Ale ani Pavel nemá tu potřebu, takže se pomalu obracíme k návratu. Venku se jdeme podívat nejprve k sondě u jeskyně. Italové ji za rok prohloubili asi o 3m. Pak jdem na povrchovku kolem hranice It-Slo, máme se podívat k nějaké další propasti, ale nenašli jsme ji. Serž pak pracovně skončil, předvedl nám nějaké novinky technické i speleologické. Např. nově objevenou propast Luftschaft, -240m, kde se 60m kopalo, nasleduje několik úzkých propastí až na vody řeky Reky. Ta nastoupává shodně jako hlavním dómu Trebiciána, za povodní dělá pěkné zvukové efekty. Pavel pak Seržovi předvádí, jak bude vypadat budoucí kyvadlo.

K večeru návrat do kempu. Plánujeme ještě jednu noc, protože času je celkem dost. Navštívil nás také vedoucí skupiny Gregora Žiberny Borut. S naším kempováním problém neměl, pobavili jsme se o dalších akcích na Kačmě a v oblasti vůbec. V sobotu ráno v 7.00 opouštíme Divaču a míříme na sever. Do Brna se dostáváme ve 14.00 odpoledne, Pavel pak pokračuje dále na Ostravu. Akce se dle předpokladu vydařila. Vše funguje a je mnoho dalších kontaktů a poznatků.

- Zbytky původních plošin z 19. stol. Do jeskyně se pravděpodobně komerčně provádělo vždy. Původní výstroj propastí z 1841 se dochovala pouze jako hromada hnijících trosek. Materiál z umělých průrazů mezi propastmi se nasucho stavěl do zdí. Tyto bariéry jsou původní, nehnula s nimi ani voda, ani zub času.

Fotogalerie z akce je tradičně na Rajčeti:

Starší akce na kyvadlo - květen 2011, článek a další odkazy:

Abisso di Trebiciano - Wikipedia. Mapa.

Jiné mé akce Slovinsko: