Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

silvestr 2010 - Nový rok 2011

05.01.2011 12:15

Konec roku 2010 se podařilo ukončit sice příjemně, ale ryze konspiračně. Kalendář nabídl den navíc a po sobotním Novém roku šanci na důstojné pondělní vstávání. Svoji přítomnost na severu Moravského krasu jsem zahájil už ve čtvrtek sestupem do nejmenované jeskyně. Sice jsem tam párkrát (6x) pracovně a dokonce i oficiálně byl. To ale nikdy neumožňovalo se po jeskyni courat, procházet, dívat se, nebo dokonce fotografovat. Nyní ta možnost byla a využil jsem toho. Fotoalbum je na Rajčeti, ač nerad a vyjímečně pod standardním jménem i heslem.

Ani o druhé akci nejde napsat. Byla uskutečněna v pátek na silvestra. Takový typicky silvestrovský sestup, který jsem vymyslel a zavzpomínal. Kdysi jako řadový člen mnoha lezeckých a speleoalpinistických exkurzí, (vznešeně expedic) jsem běžně nosil výstroj, metráky lan a karbidu tam i zpět, do hor a zase dolů. Později mi bylo dopřáno odstrojovat, kde se dařilo odhalovat technické nedostatky, ale i finesy našich vedoucích. Pak mi bylo dovoleno i vystrojovat, někdy i méně zkušenými vedoucími. Zcela mimořádně objevovat a pořizovat dokumentaci. Do doby, jakmile bylo zjištěno, že u mapování se odehraje objevů v podstatě nejvíc, tak zase zakázáno. A nakonec na samý vrchol akcí. Velet a organizovat.

Po tomto silvestrovském sestupu jsem zjistil, že mi stačí akci pouze vymyslet. Ona se zorganizuje sama. Bylo nás 7 účastníků ze 6-ti základních organizací. Navštívili jsme málo známou jeskyni, kde před více něž padesáti roky dělal i můj táta se skupinou. Stopy starých výzkumníků jsme také nalezli. Historie se mísila se současností, do toho úžasná jeskyně, lezecké expozice, fantastické zážitky. Mraky krápníků, výhledy do strání, unikátní geologická stavba a poznatky. Vlastně mi dnes už stačí vymýšlet i ty objevy a jsou lidé, kteří si poradit dají. Nebrání mi to však nikdy vzít kýbl, nebo kliku rumpálu do ruky. V Moravském krasu se opět něco dělá a to je dobře.

V krasu pravidelně bádá i KOTA 1000. Pravidelně je vidím na silvestrovské procházce, například v pohostinství U Němců. Je fajn, že se v Moravském krasu schází lidé, kteří se zajímají o něj a snaží se postupně poznávat jeskyně, planiny a jejch speleotémy, historii, speleologii. Protože jsou to vybraní a nejlepší jedinci, poznávají jeskyně napříč zájmových oblastí a předsudků základních organizací. Viz tato silvestrovská akce. Domlouvají si lokality i s taháním kamenů, hadic a místem u vrátku. Nebo jen exkurzují, rozhlížejí se po žlebech a třídí poznatky, protože je dobré nejeskyňařit virtuálně. Scházejí se a bádají i v týdnu, mapují a fotografují, aby bylo co předávat komerčním subjektům. Jsem rád, že mě občas pozvou a kde můžu přispět nápadem, nebo znalostmi.

Ne, opravdu už není řeč o kótě. Hektická akce Moravský kilometr dávno vyšuměla (aniž se uskutečnila) jak hnusné krabicové víno. Jeskyně Moravského krasu mají i svou duši a krásu, nikoliv jen nějakou hloubku, nebo délku a jsem rád, že tomu tak je a že tito lidé zde stále jsou. Jen je potřeba je najít. Jeskyně i pravé jeskyňáře. Nepotřebují žádné sdružení, ani velkolepá hesla, nebo velikášské řeči. Nemusí žít ze slávy. Možná proto nejsou známí, nepublikují a v době komerce a soukromých podniků, kdy se hlídáme navzájem to ani brzo nepůjde. Ke škodě všech.

Silvestrovská noc byla velmi komorní, desítka lidí na základně, kde jsme v kamarádské atmosféře a při velkolepém ohňostroji oslavili příchod nového roku. Nezbytná novoroční procházka po planinách a žlebech. Pátrání po průvanových místech, kontrola našich lokalit závrtů a různých nadějných míst. Zamrznutá Punkva se třpytí miliardami ledových ozdůbek, co vypadají jak úhledné skleněnky. A pořád teče....

Nějaké fotky ze zaledovaných žlebů a Punkvy jsem dal na Rajče...

- Nejezchlebí pracoviště pod Kamencem, vlevo od jeskyně Ovčí, kontrola průvanového místa. Stejný nápad měl bývalý jeskyňář Jansen. Jsem rád, že potkávám lidi s podobnými nápady, kteří kras opravdu znají a jsou ochotní komunikovat. Jinak průvan skutečně valí ze sutě z boku výkopu....

- Jako výfuk vypadá i jeskyně Trněného v Suchém žlebu. Průvan je však, jako skoro ve všech jeskyních vchodech falešný. Při počvě jeskyně nasává chladný vzduch, rostou tam rampouchy a vysychají sedimenty. Po ohřátí vzduchu v jeskyni horním vchodem, nebo aspoň u stropu vyfukuje ten samý vlhký a ohřátý vzduch a dělá se jinovatka...

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode