Rumunsko - Bihor, Sighistel a Padurea Craiului
V Srpnu 2013 jsem ze zúčastnil zajímavé poznávací exkurze do Rumunských hor a jeskyní. Byla to narychlo sestavená akce, v podstatě spojení dvou výprav, které by se jinak uskutečnily s nějakými většími či menšími problémy. Takto jsme vyjeli pohodově, motorizovaně dvěma osobními auty a v počtu 8-mi lidí. Výprava neměla nijakého pevného velení, organizačně se přiblížila spíše jeskyňářům z BS. Z těchto důvodů neměla ani pevný program, ten se dotvářel na místě. Jedním z úkolů bylo zjistit současné ochranářské poměry na Bihoru, možnosti vstupu do jeskyní, možnosti výzkumu a jiné podrobnosti. Změny byly natolik zásadní, že jsme v polovině týdne Bihor opustili a přemístili se na SZ do pohoří Padurea Crailui.
Pokusím se současnou situaci s jeskyňařením velmi obecně a stručně nastínit. V centru Bihoru se rozkládá poměrně nově vyhlášený národní park. Pomyslným středobodem je plošina Padiš a okraje jsou téměř shodné s okrajem vápenců a největších jeskynních systémů. Na severu dosahuje téměř k Huedinu, na jih k průsmyku Värtop. Východně k poiana Horea a západně k okrajům plošiny. Obdrželi jsme základní informace na správě národního parku, který je v Sudrigiu. Se správci komunikoval Vlastík Káně anglicky a na jákékoliv jeskyňaření zde jsou potřeba 3 povolení:
1.: Přihlášení na správě parku v Sudrigiu osobně nebo tel., e-mail., trvá den a vyřizují na místě. Nahlásit počet osob, konkrétní jeskyni, termín vstupu a náhradní termín. 2.: dtto přihlášení na horské službě sídlíci v Cluji a s pobočkou přímo na Padiši. Dá se osobně, telefonicky i e-mailem a je to na počkání, eventuelně vyřídí správa NP. Nutno zaplatit poplatek, který činí zhruba 60,- Kč na jednu jeskyni a jednu osobu a jeden vstup v jeden den. 3.: Nově se musí hlásit u organizace, jméno a sídlo jsem si nezapamatoval, něco jako Správa speleologického dědictví. Zatím o ní neví ani předchozí úředníci. Nikdo neví kdo to je a jaké to má pravomoci, důvod neznámý. Vyřízení trvá údajně týden telefonicky. E-mail a web zatím nemají. V podstatě to může dělat kdo chce za službu se zatím neplatí.
Jinak jeskyně jsou vedeny ve 3 kategoriích: Do první nesmí vůbec nikdo. Do druhé, nebo jejich části smí pouze VIP návštěvy, většinou vědci a odborné návštěvy. Do 3. kategorie můžou všichni po absolvování předešlého odstavce. Ochránci tvrdí, že to není namířeno proti jeskyňářům, ale evidentně je. Takže místní skupiny zjevně dělají načerno. Např. skupina Sfinx má do parku zákaz vstupu. Ostatní rumunští speleologové tohle absolvují jednou ročně, jinostranci se musí nějak přifařit, podřídit. Kdo je zastižen bez povolení, platí nemilosrdně pokutu v řádů tisíců a zaměřují se hlavně na lidi s přílbama, sušící overaly a pod. Podmínky bádání nadmíru těžké a v podstatě konzerva v podobě okrajových plošin a panenských bočních údolí se ještě více zakonzervovala. Jak vlastně vypadala neše exkurze?
9.8.2013 pátek: Odpoledne sraz na Býčí skále. Sbalení materiálu a uložení do aut. Seznámení účastníků. Odjezd v pozdních večerních hodinách po trase BS, Brno, Břeclav za huského deště. V Břeclavi dokoupení posledních potravin. Dále pak Břeclav, Bratislava, Rajka.
10.8.2013 sobota: Non-stop pokračujeme po M1, MO a M5 na Gÿor, Budapešť, Debrecen a za svítání dosaženo přechodu Ártánd. Dále Oradea, Beius, Stei a osada Sighistel. Tohle jsem uvítal, i při mnoha návštěvách Bihoru jsem toto místo míjel. Jsem tu poprvé. Dopoledne potkáváme odjíždějící skupinu Macaráti z Plzně, takže jsme si akorát vyměnili zkušenosti. Zbytek dne dospávání, návštěva blízkého okolí, návštěva pohostinství a koupačka v úžasně čisté a celkem i teplé vodě přehrádky postavené na stejnojmenné říčce.
11.8.2013 neděle: Potkáváme se se Slováky, kteří pracují na jeskyni Dracoaia. Celkem 2 členové skupiny Šariš a 4 členové skupiny Drienka. Ochotně nám nabídli možnost sestupu. My nabídli výpomoc při průzkumu. Ten se nakonec zvrtl v kýblování přítokového sifonu na aktivním toku jeskyně. V oblasti dlouho nepršelo, vyjímečné sucho panovalo i v jeskyni. I když se sifon nepodařilo zdolat, minimálně se zjistila jeho kapacita a tvar. Hladinu jsme kolektivně snížili přes metr. Takže tímto moc děkuji Slovenským kamarádům za exkurzi v této vyjímečné jeskyni.
Jeskyně Dracoaia je dlouho známá ve své staré podobě. Výzkumy zahájili členové SSS cca před 10-ti roky. Postupně se probíjeli prvními úžinami proti průvanu. Po objevu horních pater a fosilních meandrů se dostali nad další propástku s průvanem. Následovaly další velmi obtížně zdolávané meandry - Krutý kanál, kdy bylo potřeba čerpat, těžit, stavět hráze a lámat skálu, než byly dovršeny zásadní objevy - Kaňon, přítokové chodby. Slovenským jeskyňářům patří upřímný obdiv a úcta za toto těžké dílo. Práce na hranici průleznosti i lidských možností. Jeskyně se podobá Hodobaně, kombinace starých fosilních, zařícených pater s mladšími meandry a dokonce aktivním tokem. Koncovými partiemi prolínají nekrasové horniny a dodávají jí charakter, divoký ráz, členitost a krásu. Jít proti aktivnímu přitoku je dobrý počin, určitě bude časem korunovaný úspěchem. Jeskyně je zamčená, výzkum zde pokračuje.
12.8.2013 pondělí: Povrchová exkurze po dospání včerejší pracovní noci. Kolem poledne bočním kaňonem na vrch Prislop (1045 m.n.m.) s výhledy na Panonskou nížinu a pohoří Kodru Moma. Dále traverzem po lesních cestách nad kaňon Sighistel. Sestup do kaňonu až k jeho čelní stěně. Návštěva vchodů jeskyní Coliboaia (zamčeno kvůli pračlověčí kresbě), jeskyně Pisholca (Piščorka, přístupná plaváním a v neoprénu). Corbestilor (zamčeno kvůli netopýrům), Deaul Cornii (podchycená vyvěračka) atd. Je to tu pozamykáno. V jednom z vývěrů (Kuní) asi Pestera Jderilor, kde se dá významně snížit hladina asi o 2m. Krásné počasí, hodně se fotilo, večer návštěva hospůdky a spřádání dalších plánů. Plán odjezdu.
13.8.2013 úterý: Sbalení tábora a koupačka, příprava na prašné cesty. Sudrigiu, návštěva Správy národního parku v Sudrigiu a pokus o domluvu. Pietroasa, dokoupení základních potravin a alkoholu, údolí Galbeny. Překvapila mě dokonalá asfaltovíá cesta, kterou tu nepamatuju. Daň za ni je vysoká dostupnost Padiše, Canton ponoru a dalších tábořišť nahoře. Dál je to horší. Poměrně obtížně průjezdnou cestou (pouze jeden ulomený výfuk) k poianě Florior, kde jsme za drobný poplatek 2Leva za den a osobu zakempovali. Jsme tady sami, velmi řídký provoz, auta jen projíždějí.
Večer je ještě daleko, všichni exkurze k vývěru Galbeny, já do údolím směrem k Arieseni. Mají tu údajně být nějaké průzkumné štoly (uran?), takže jsem se vyzbrojil helmou a světlem. Je to v podstatě hlavní údolí (boční je vývěr Galbeny) a probíhá kolmo na mocném vertikálním zlomu. Zatímco levá stráň je jednolitá, vápencové stěny až 100m vysoké s tušenými paleoponory a patry. Pravá stráň je rozlámaná do trosek, ze kterých vystupují mocné polohy břidlice, pískovců a ruly. Místy je změť roklí, zářezů v podstatě bývalých cest i nevýrazných plošin porostlých jinou vegetací. Při napojení na svah jsou vydatné prameny. Jestli tu někdy byly štoly, tak jedině zde a min. 50-70 let staré, rozhodně ne uran a úplně zařícené. Byl jsem téměř na převážení k Arieseni a pravá strana údolí je mimořádně geologicky zajímavá. Než vznikla Galbena, musely být v protější stráni mraky jeskynních pater.
14.8.2013 středa: Povrchovka nahoru na Pádiš. Poiana Florior, se stoupáním jak noha na jeskyni Focul Viu, Canton ponor. Opět jsem zaregistroval změny. v r. 1985 jsme se tu báli přespat, protože jsme tu byli sami, 2013 o víkendu údajně 500 stanů i aut. Přibylo hospod, zlepšilo se značení, zlepšilo se počasí neb pršelo pouhých 10 minut. Dále cestou přes Balcony - výhledy do Ponorných Hradů a všichni sestup do nich. Já sestup k vývěru Galbeny kolem propasti Borcig. Vývěr a naturální ferrata přes několik jeskyní přímo kaňonem. Dole nalezena jediná 100m štola zkracující meandr k účelu hydroelektrárničky, nebo jen odlehčení těsného průtoku kolem silnice na Arieseni. Průzkum dalších dvou bezvýznamných jeskyněk a nanošení dřeva na oheň.
15.8.2013 čtvrtek: Opět uvažujeme o odjezdu. Oprava výfuku drátem a fazolovou konzervou. Návštěva jeskyňky při cestě a objevené cestářskými pracemi (asi 100m délka). Pieroasa, dokoupení potravin a přejezd na sever do pohoří Padurea Crailui. V údolí Rosie (červené) návštěva jedné opuštěné štoly na bauxitové a limonitové výplně. Štol je tu asi 15, naznali jsme, že budou asi podobné, všechny jsou opuštěné. M.j. bauxity se těžily i nahoře ničením závrtových výplní. Vyjetí na planinu, nalezení jeskyně Cuir ponor, přiblížení se k jeskyni a zakempování. Večerní sestup do Cuir ponoru s návratem hodně po půlnoci. V jeskyni jsem byl už dvakrát, je to překrásná lokalita, takže jsem ostatní doprovodil do Velkého dómu a raději počkal. Nechtělo se mi potmě trmácet přes ty hory balvanů. Délka je asi 6km s mnoha přítoky a dvěma stupni. Vše bylo vystrojeno lanovými traverzy bez použití cajků (pouze sedák na přijištění), zřejmě se zde děje nějaká komerce.
16.8.2013 Pátek: Po noční akci dospávání, ráno balení a exkurze do rustikálního muzea ve stráních Padurey. Jeho účel jsme nepochopili, mohli jsme být i u někoho doma, přišli, odešli, pokývali hlavami. Kustodky v krojích a místnosti připomínající kuchyňohospodu neuměli žádnou cizí řeč. Přejezd k Pestera cu Cristale v dole Farcu. Štola na limonitické vložky narazila na dutinu, která se později propadla. Později naraženo u na volné dutiny vyplněné nikoliv krystaly, ale heliktity. Klasika. Dnes dole důlní muzeum, nějaké instalace, stroje a krátká jeskyně zpřístupněná z dotací EU. Jeskyňáři a objevitelé v podstatě skončili, dnes jeskyni vlastní komerční subjekt na kterého neplatí průkazky ČSS.
Další přejezd na sever, Alesd, nakoupení PHM. Zajímavá příroda, Padurea Crailui je pohoří sever spíše pastviny, louky. Příjezd do Värciorogu a zakempování u místní říčky. Večer prohlídka okolí. Dva účastníci sestup do stejnojmenné jeskyně s půlnočním návratem. Já se mrknul po oblasti vývěru, nějaké paleovývěry, malé jeskyňky, mám toho celkem dost. Koupačka ve velmi teplém a stejně tak špinavém potoce. Místních se ekologie moc netýká, odpadky sypou z korby náklaďáků rovnou do potoka. Naštěstí po proudu. Počasí stále stejně krásné a velmi teplé.
17.8.2013 Sobota: Ráno mocná rosa, velmi časné a kvapné balení tábora. Přejezd už jen kousek do Oradeie, dokoupení PHM a přemístění na Maďarské území. Třešničkou na dortu celé výpravy měla být poznávací návštěva v Pustě, dokonce v oblasti vyhražené pro VIP návštěvníky. Takže Ártánd, Debrecen, Hotorbágy s infocentrem. Safari přejezd k záchranné ornitologické stanici, v přísně chráněné rezervaci, kde jsme se za drobný obolos 210,- ká zabydleli. Odpolední zoologcká, ornitologická a fotografická procházka po Pustě - placaté deprimující rovině. Placka porostlá suchou trávou je stejně decimující jako skály pokryté holým kamením. Zkrášlením je pouze drobná fauna, ale určitě je zajímavý si to jednou zažít. Večerní návštěva hospůdky obarvené zapadajícím sluncem a hudebními rhytmy. S těmi jsme si poradili v noci, brali jsme sebou totiž dvě kytary.
18.8. 2013 Neděle: Exkurze skončila, nezbývalo, než se odebrat domů. Nikam jsme nespěchali, šestihodinová pohodová cesta stejnou trasou do Česka a na Býčí skálu, odkud jsme se postupně rozprchli do svých domovů.
Poznávací exkurze se zúčastnili:
Vlastislav Káně, Jirka Kukla, Zuzana Minaříková, Tomáš Kolbábek, Adam Mátl - všichni ZO 6-01 Býčí skála.
Tomáš Bohouš Kočí a Lukáš Kočí - ZO 6-21 Myotis.
Franci musil ZO 6-16 Tartaros.
Moje fotogalerie z akce na Rajčeti je zde:
Lukášovy fotky na této galerii:
Mapa jeskyní v údolí Sighistel. Jeskyně Dracoaia mapa a popis. Převážně Rumunské výjezdy skupiny Drienka.