Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Práce na Liščí jeskyni i po krase

09.06.2009 23:00

Do krasu na základnu Tartarosu přijeli opět Žďáráci v známé sestavě Ige, Max, Kristýna a Spok. Společně s Kubou a Vaškem spolehlivý základ pro sobotní bádání. Sestavu doplnil Lukáš a mohlo se uvažovat o tom, co se bude dít. Dovezli jsme fošny na pažení, odkůrovali a dopravili do Východozápadní větve. Transport dvaapůl dlouhé fošny bývá vždycky velkou neznámou. Víme už, že tam tak dlouhý kus projde, ale vony bývají čím dál tlustší a širší. Vybaven sekeromlatem dlabu zase hlubší rýhu pro roh prostrkovaného kusu, opět jsme tento hlavolam vyřešili uspokojivě. Dnes bylo fošen šest, naštěstí vyschlé a lehké.

Během soboty a neděle na dně propástky jsme postoupili o metr a půl do hloubky s kompletním zadřevením dvou stěn. Vyřešili jsme ukládku materiálu. Dole jsme necelý půlmetr od vodorovného zalomení severním směrem. Portál je asi 2m široký a evidentně se do něj kdysi vyklízela celá propástka. Dole je stále stejně velké mokro a ani silný průvan to nedokáže vysušit. Zajímavá je i takzvaná přítoková chodba, jak se dá z pouhých 3m délky vytušit. Vede od J-JZ směru, což jsou ve Vintockém systému cesty spíše odtokové. Na výšku je již obnažena přes 2m a skrývá v celém profilu fluviální sedimenty, bez sutí (ty jsou pouze pod propástkou) a kupodivu i bez nějakých pozorovatelných vrstev. Sedimentace přišla asi velmi náhle. Bohužel pro příliš málo místa a obtížný transport nelze zatím tuto otázku vyřešit. Věřím, že během 3-4 akcí dojdeme k zásadnímu rozuzlení.

Odpoledne a večer ve Vilémovicích na hřišti čtyřnásobná oslava narozenin šedesátin. Můj velký jeskyňářský učitel Laďa Vojtenko alias Karhan, Hugo Havel, Petr Reiman a Miloš Princ se svorně podělili o dárky v podobě tří deštníků a páru invalidních berlí. Hudební produkci v pohodě pokryl převážně sám Tom Hanžl. Hostí přišlo kolem třicítky. Přes pole bylo ve velké dálce slyšet brumlání centrál v nedalekém Daňkově žlíbku, kde od poloviny týdne po přípravných pracích byl proveden další pokus o sčerpání koncového sifonu.

Skupině Vilémovické (6-06) jsem moc nepomohl, byl jsem v práci a na Liščí, ale přišli zástupci mnoha skupin celého Moravského krasu. Například Plánivy, Speleoklub Brno, Myotis, Vratíkova, Holštejna a Býčí skály. V neděli ráno už byla akce stoplá pro nedostatečnou kapacitu obou centrál, které jely mnoho hodin bez jakékoliv rezervy navrch. Podle informace v Jeskyňáři.cz bylo odčerpáno 200 kubíků vody. Takže jsme pouze potáhli poslední čerpadlo nad úroveň standardní hladiny a vynesli jsme ven telefony, rozvaděč a nepotřebné káble.

Pohled na snížený sifon i mě donutil k teorii o jeho povaze, velikosti a podobně. Chodba svažující se k sifonu je vytvořená na vrstevních plochách vilémovických vápenců. V přímém směru, což jsem do této akce považoval za pokračování chodby byl malý přítok asi litr za minutu (vždycky jsem ho viděl vyschlý). Tudy to nepokračuje, nicméně po zahloubení sifonu byl jasný spád i sklon vrstev doprava dolů. Na vrstvách je vytvořena i jedna stropní dutina asi 3m před dosaženou minimální hladinou. Podle zpráv z posledního čerpání hladina stála, jen kolísala a ozývaly se bublavé a chrochtavé zvuky. To se pravděpodobně vyplavovaly podobné dutiny dále po proudu. Při teoretické délce sifonu 30m, dosažené hloubce 8m a stejně vysokých komínů, stropních kulis a podobně a šířce pouhých dvou metrů by skoro mohlo jít o těch 200 kubíků, ale asi to bylo mnohem méně. Reálnější je zpráva Davida o 7 kubících za hodinu. K tomu musíme připočíst i přítok před sifonem, další vydatnější přítok může přicházet i zezadu, například o závrtu Agris. Přítoky můžou zkreslovat obsahové představy o sifonu.

Výškové úrovně a erozní báze v oblasti Harbechů. Bohužel neznám tyto údaje v Daňkově žlíbku, lze posuzovat pouze podle sdělení místních jeskyňářů. Sifon je údajně 60m nad Malým výtokem. Ten leží 345 m.n.m., sifon tedy 405 m.n.m. Pro kontrolu, čerpe se z hl. 120m, okraj závrtu musí být v 525 m.n.m. Strážná má 538 m.n.m. Dle mapy povrchu je hrana spíš kolem 500 m.n.m., takže teoretický horizont, nebo báze, na které došlo ke vzniku sifonu se může pohybovat kolem 390 m.n.m. Odtok v úrovni jež zde zřejmě minul paleořečiště ve Společňáku, které je po proudu a na cca 400m a to neznáme dno. Nicméně projevit se může tato báze např. snížením sklonu toku, nebo ucpáním sedimenty jiné jeskyně. Zahrazením, eventuelně kolísáním hladiny (i současný stav výšky zabahnění před sifonem to potvrzuje) sekundárně dovrchně erodující stropy, vznik kaveren, komínů a kulis. Osobně si myslím, že zde naděje objevů je veliká, při přesnějších výškových údajích lze tuto teorii návaznosti na paleoodvodnění planiny Harbechy upřesnit.

Je potřeba vyzdvihnout mimořádné organizační úsilí Vilémovické skupiny a jejich pracovní nasazení k pokusu o zdolání sifonu. Po mé zanedbatelné pomoci spočívající ve vytažení jednoho transporťáku na povrch a degustaci výborné domácí sekané paní Pavelové jsem si dal ještě malý bicyklový výlet žleby Pustým a Suchým. Zbytek Tartarosu pokračoval v těžbě v Liščí jeskyni. O tom všem je malý fotodokument tradičně na Rajčeti.

- Historická provizorní fotovýstavka zejména osobností Moravského krasu. Další odkazy na tuto společenskou akci u Kelfa, Reimana a Doktora Skály...

Jeden historický popis jeskyně Daňkův žlíbek je zde: Odkazy v médiích Blanenský deník poprvé a podruhé...a něco odborného..

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode