Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Plošina Skalka, kras a jedna podstatná změna.

22.01.2009 12:04

Minulý pátek bylo opět krásné počasí. Jelikož jsem musel na sobotu do továrny, využil jsem toho k návštěvě jižní části Moravského krasu. Povrchovou exkurzi jsem začal na plošině Skalka, SV od Ochozu. Ranní námraza bělostně zářila oproti azurovému nebi, opuštěný a prázdný kras v pracovním dni mě takto vítal v Novodvorském údolí. První zastávkou byl Novodvorský ponor. Základnu Speleohistorického klubu jsem málem nepoznal. Kdysi, ještě těsně před odchodem posledních dvou skupin Pustožlebské a tehdy Novodvorské (dnes Speleohistorický klub Brno ZO 6-26) ze Speleoklubu Brno, Marek Šenkyřik vybral dobré místo ke stavbě srubu. Datum si nepamatuji, ač bych měl, protože vzápětí vznikly dvě nové ZO, ale mohl to být rok 1988. Markovi jsem byl u zakládání stanice jednou pomoct. Měl jsem už nějaké zkušenosti ze stavby srubu na Oslavce, tak jsem mu navrhnul aspoň zadlabat a sroubit kulatiny na základní konstrukci stavby, protože jinak se z toho klubala kůlnička na dřevo. Prozíravost a důslednost se Markovi osvědčila, srub stojí dodnes.

Pak jsem tu byl o deset let později, to byl kolem ještě vzrostlý les. Dneska jsou tu bukové houštiny a v nich cestičky k Novodvorskému ponoru. Pokračoval jsem na závrt Zub, kousek pochodil po jižní části plošiny Skalka. Opuštěný vápencový lom Na Dolinách už není tak opuštěný. Momentálně slouží jako úložiště betonových sloupů VN, čímž se potvrzuje pravidlo o zachování hmoty, kdy se vápenec v podobě betonu vrací tam, odkud vzešel. Dál Hádeckým údolím, Pekárna a tajuplný závrt s kdysi možná kopanou sondou nad ní. Nevím na čí popud, ale asi opět na Markův jsem tu kdysi dávno poběhal s virgulí a zakresloval pokračování jeskyně Pekárny JV směrem k Mokré. Později jsem se dopracoval k virgilovému měření pana Slezáka a tuším pana Cendelína tamtéž. Oba nákresy výsledků byly docela nápadně podobné. Povzbudilo mě to tehdy.

Exkurzi jsem potom protáhl na Mechový závrt a okrajovku typu měsíčného kráteru, velkodobývky vápence v Mokré. Takovou perlu na závěr akce. Mé virgulování, jak si pamatuji šlo kolem pracovní boudy lesního závodu NP Československé státní lesy. Byla tam úžasná bučina, všude rostly poměnky a petrklíče, že nebylo kam šlápnout. NP ČS lesů a hájemství Mokrá je tu dosud, čas se zastavil jen někde. Za boudou je pařezová hora zvící několik akrů, jen z vytrhaných pařezů a bagrem shrnutých do tvaru vyvýšeniny...

Víkend byl krátký. Ráno ve fabrice, večer na výroční schůzi Pustožlebské skupiny. V neděli jsme mapovali jeskyni Cikánskou, poslední, levou v paleoponorné soustavě Ostrovských Vintok. Tento úsek vlevo od Vintok mi stále chybí k dokončení mapy území, jež mapově reviduji už od roku 2003. Zatím mám tu asi 2,2 km polygonu včetně těch povrchových a propojovacích. Mapa je téměř shodná s posledním měřením J. Zoufalého (Kellyho, rok 1983), akorát chodba Ozvěny je více vytočena a více se přibližuje, zejména chodby pod závalem, k Šachtě průvanů. V jeskyni Cikánské jsem naučil mapovat Tomase z Tartarosu. Sice primitivními prostředky - geologickým kompasem, ale na to že jej držel poprvé v životě byla jeho chyba ve spojeném polygonu na 12-ti záměrech pouhých 40cm. Večer jsme to ještě vynesli do mapy. Poslední záměry v blátivých úsecích Středních pater a Východní chodby provede on.

Protože jsem se potřeboval trochu rozdejchat a taky zjistit svoje možnosti po přeléčené borelióze, jsem byl ještě ve středu bádat na Býčí skále. Místní skupina tuto možnost nabízí, i já s překvapením stále zjišťuji, že "Býčina" není jen velký tunel k Jedovnicím, ale podstatně složitější, stále obdiv budící a z části ještě neznámý jeskynní systém.

Podstatnou změnu na závěr. Na výroční schůzi Z0 6-25 Pustý žleb jsem byl z této skupiny vyloučen. Oficiální důvody neznám, protože jsem raději na hlasování odešel, nicméně to bylo pravděpodobně pro ztrátu důvěry. K tomu je potřeba uvést, že hlasování o důvěře jsem inicioval já sám. Obvinění byla tak závažná, že jsem pro sebe ani nenavrhoval jiné opravné prostředky, jež nabízejí stanovy ČSS. Zástupce Pustožlebské skupiny mi nabídl pokračování spolupráce v Novém Sloupském koridoru a to kdykoliv na jejich pracovních akcích. Této nabídky si vážím, otázkou je, jak se mi podaří tuto skutečnost uchopit, protože poslední dva roky to na naší šachtě neprobíhalo v podstatě nijak jinak.

Další otázkou je, co bude dál. Ztráta důvěry je složitá záležitost, zejména od skupiny, kterou jsem sice nezaložil, ale v roce 1983 prakticky z nuly obnovil. Není mi jasné ani co bude ve vztahu k okolí a ostatním skupinám, protože aktivní jeskyňáři se nevylučují jen tak, takže důvod k zamyšlení, přeměření a zvážení vztahu ke mě bude asi nutný od všech. Já mám nyní podle stanov 3 měsíce na rozmyšlenou co bude dál, pak se mi automaticky ruší i členství v ČSS. Nemyslím na nic jiného. Uvidíme. Je čtvrtek, zejtra jedu do krasu.

fotografie z akce na Rajčeti:

- Plošina Skalka. Marek Poustevník už tu není, ale stopy jeho činnosti jsou všude.

- Krasová deprse vyplněná sedimenty, je to písčité, možná i terciér s křemennými valouny. Pro těžbu vápence toto místo asi nerentabilní.

 

 

 

 

 

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode